Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.
Slovenský premiér Robert Fico dosáhl svého. Lídři zemí EU se za něj dnes postavili, takže Ukrajina bude muset Slovensku pustit plyn, i kdyby měl být ruský. Plyn v EU tak i proto dramaticky zlevňuje. za poslední necelý měsíc jeho burzovní cena spadla o více než třetinu.
Téměř tři roky po začátku války na Ukrajině se polští zemědělci bouří proti nekontrolovanému dovozu ukrajinských produktů, čímž narůstá napětí mezi Varšavou a Kyjevem. Protesty na hranicích nabraly na intenzitě, farmáři blokují dopravu a kontrolují dokonce i sanitky, informuje Politico.
Americký prezident Donald Trump naznačil možnost dohody, v níž by Ukrajina výměnou za americké zbraně a podporu poskytla své vzácné nerostné suroviny. Zatím však není jasné, o které konkrétní suroviny by se jednalo. Kyjev vlastní dvacet klíčových nerostů a je otevřen spolupráci s USA, avšak mnohá ložiska se nacházejí na území ovládaném Ruskem.
Po necelém měsíci se Slovensko může vrátit k dovozu plynu z Ruska ukrajinským tranzitem. Podnik Slovenský plynárenský priemysel podle svého dnešního vyjádření pro agenturu Bloomberg vítá možnost přepravy ázerbajdžánského plynu, kterou Slovensku o víkendu nabídl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SSD) v Bruselu jasně naznačil, že pokud nedojde k dohodě ohledně tranzitu plynu přes Ukrajinu, Slovensko je připraveno sáhnout k ostrým odvetným opatřením. Ta by mohla postihnout nejen ukrajinskou politiku, ale i obyčejné lidi, kteří stále trpí následky války. Ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas-SD) při jednáních stála po jeho boku, zatímco tlak na Evropskou komisi neustále sílí.
Zvolený americký prezident Donald Trump v úterý potvrdil, že bude chtít po členských zemích NATO, aby dávaly na obranu 5 procent HDP.
Na ukončení ruského tranzitu plynu přes Ukrajinu doplatí nejvíce sám Kyjev, plyne z výpočtu britské společnosti Capital Economics, jejž dnes cituje agentura Bloomberg. Do EU bude ruský plyn proudit v poměrně velkém objemu nadále, byť dráže, a to námořní cestou ve zkapalněné podobě.
Ukrajina požádala evropské úřady o pomoc v souvislosti s hrozbami slovenského premiéra Roberta Fica, který varoval, že zastaví dodávky elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce přeruší tranzit ruského zemního plynu do Slovenska.
Bloomberg varuje před klíčovým momentem pro tranzit ruského plynu přes Ukrajinu. S blížícím se vypršením dohody mezi oběma zeměmi upozorňuje na eskalující spor mezi slovenským premiérem Robertem Ficem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který situaci ještě více komplikuje.
Česko na ukrajinských uprchlících nakonec vydělá miliardy. Už v příštím roce bude celkový ekonomický přínos ukrajinských uprchlíků v Česku vyšší než celkové náklady na ně, včetně všech sociálních dávek a financí na nouzové ubytování od začátku invaze.
Humanitární dávka představuje pomoc s úhradou základních životních potřeb proválečné uprchlíky. Má jasně stanovené podmínky čerpání a maximální výši.Pro nárok na tuto formu pomoci Úřad práce ČR posuzuje veškeré příjmy žadatelei jeho majetkové poměry. Aktuálně u nás navíc legálně pracuje více než 122 tisícosob s dočasnou ochranou. Celkově pak uprchlíci do státního rozpočtu již odpodzimu loňského roku více peněz odvádějí, než z něj dostávají.
Akcie maďarského petrochemického podniku MOL nyní mažou část svých ztrát poté, co ukrajinský Naftogaz uvedl, že své smluvní závazky bude plnit dále. Naftogaz se tím staví proti dnešnímu výroku poradce ukrajinského prezidenta Podoljaka, jenž se nechal slyšet, že Kyjev od ledna 2025 zapoví přepravu veškeré ruské ropy ropovodem Družba.
Maďarsko a Slovensko musí urychleně hledat nové, ne-ruské dodavatele ropy. Kyjev se totiž dnes nechal slyšet, že hned zkraje roku 2025 zastaví přepravu ruské ropy ropovodem Družba. Jeho jižní větví v současnosti teče ropa do Maďarska, na Slovensko i do Česka. Česko však v příštím roce plně přejde na dodávky ropy prostřednictvím ropovodu TAL, který vede z italského přístavu Terst přes Alpy a jehož kapacita se za tím účelem nyní navyšuje.
Partneři české muniční iniciativy se shodují na důležitosti pomoci Ukrajině, ale vysoké pořizovací náklady, které si účtují prostředníci z českého zbrojního průmyslu, vyvolávají obavy. Německý deník Handelsblatt naznačil, že firma Excalibur Army na dělostřeleckých granátech neúměrně vydělává, což předtím tvrdil i senátor Lukáš Wagenknecht. Zbrojovka však tvrdí, že ceny odpovídají trhu. Premiér Petr Fiala odsoudil kritiku jako pokus o diskreditaci, který pomáhá Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj urguje své spojence. „Válčení nezná dovolenou,“ říká a apeluje na země NATO, aby si pospíšily se slíbenými dodávkami zbraní. Ty se totiž zadrhávají. Přísliby z minulého měsíce podle Zelenského nyní neplní hlavně USA, Británie a Francie.
Německá vláda odmítá tvrzení, že by omezila svou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl v pondělí mluvčí vlády Wolfgang Büchner. Informace zveřejnila německá média.
Ukrajinská obrana vůči Rusku nakonec může padnout kvůli německé šetřící mánii, varuje německá banka LBBW, největší z tamních zemských bank. Podle jejích analytiků je „rizikem za miliardu dolarů“ spoléhat se v takto zásadní věci na výnosy ze zmrazených ruských devizových rezerv, jejichž použití je stále vysoce nejisté. Právě tak ovšem Berlín nyní argumentuje: chce nahrazovat své výdaje na Ukrajinu právě výnosy z ruských rezerv.
Německo tvrdí, že snížení jeho vlastní pomoci Ukrajině budou kompenzovat prostředky ze zmrazených ruských devizových rezerv. Jenže tyto peníze nejsou o nic více německé než třeba české. O jejich využití, resp. pouze výnosu z nich, letos na jaře rozhodly země skupiny G7 a Evropská unie.
Vpád ukrajinských vojsk do Kurské oblasti zmařil chystaná přelomová jednání o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, uvádí list Washington Post. Nepřímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou se podle zdrojů listu měla uskutečnit v Kataru, jehož představitelé by převzali zprostředkovatelskou roli.
Zanedlouho uplyne dva a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Pomoc Česka napadené zemi a jejímu obyvatelstvu za tu dobu odpovídá zhruba 120 miliardám korun. Tato částka vychází z dat tuzemského ministerstva práce a sociálních věc a z údajů Institutu světové ekonomiky v německém Kielu.
Česká republika dlouhodobě podporuje ukrajinské občany, kteří hledají útočiště před ruskou agresí na Ukrajině. Zároveň usiluje o to, aby byla posílena jejich samostatná participace na úhradě základních životních potřeb včetně bydlení. Nyní mají někteří uprchlíci možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, od 1. září 2024 ale budou související podmínky upraveny. MPSV proto ve spolupráci s dalšími odborníky připravilo návrh, kterým podpoří tyto cizince i po skončení bezplatného nouzového ubytování. Pro zranitelné osoby bude nová částka činit 6 000 Kč měsíčně a pro ostatní osoby s dočasnou ochranou 4 000 Kč měsíčně.
Za víc než dva roky intenzivnějšího soužití s Ukrajinci výrazně kleslo přesvědčení Čechů o jejich dobrém přístupu k práci. Střízlivější jsou i lidské postoje k nim. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sesbírala agentura Talk Online Panel.
19. prosince 2025 10:20
19. prosince 2025 10:03
19. prosince 2025 9:49
19. prosince 2025 9:39
16. prosince 2025 12:32
15. prosince 2025 12:41
12. prosince 2025 11:59
11. prosince 2025 17:34
11. prosince 2025 17:20
9. prosince 2025 10:43
9. prosince 2025 10:28
8. prosince 2025 11:30
4. prosince 2025 11:39
4. prosince 2025 10:58
2. prosince 2025 11:27
1. prosince 2025 11:20
Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.
