Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko čekají miliardové výdaje na obranu. Trump tlačí NATO k 5 % HDP

Donald Trump
Donald Trump
Foto: Depositphotos

Zvolený americký prezident Donald Trump v úterý potvrdil, že bude chtít po členských zemích NATO, aby dávaly na obranu 5 procent HDP. 

Pro představu, pokud by tento požadavek platil už letos rok, bude Česko muset na obranu dávat místo nyní plánovaných zhruba 160 miliard korun hned přibližně 420 miliard korun. To je nárůst o 260 miliard. Což dokonce o přibližně dvacet miliard převyšuje schodek státního rozpočtu, jak je na letošek plánován.

Vlastně se tak konečně ukáže, jaké je skutečné odhodlání českých i evropských politiků dále na Ukrajině válčit. Pokud totiž by Česko mělo kvůli výdajům na zbrojení buď razantně, ve stovkách miliard omezit své výdaje jinde, nebo hospodařit s půlbilionovým schodkem, mohou se i nyní zdánlivě neochvějně odhodlaní podporovatelé pokračování války začít „cukat“. A začnou proto třeba podporovat rychlé ukončení bojů, byť pro Ukrajinu nevýhodné, a vytvoření „armády EU“, namísto NATO.

Protože různé fondy na poválečnou obnovu Ukrajiny, stejně jako peníze na potenciální „armádu EU“, by byly financovány z unijních rozpočtů, nikoli ze státních rozpočtů jednotlivých evropských zemí. A z unijních rozpočtů a z unijního půjčování tolik „krev neteče“, pokud vůbec.

Jenže Trump fakticky žádá navýšení výdajů na obranu právě ve státních rozpočtech, nikoli v tom unijním. Což je logické. NATO není EU.

Trumpův plán je tedy docela mazaný, být odráží vlastně přirozený stav věci: začněte konečně pořádně za válku na Ukrajině platit, podobně jako USA. Konkrétně českým politikům vlastně Trump říká: zaplaťte o dalších 260 miliard ročně více, chcete-li bezpečnostní záruku NATO, tedy USA.

Navýšení budou muset pod pohrůžkou nadcházejícího amerického prezidenta uskutečnit i další země NATO, s výjimkou Polska, které 5 procent HDP plánovalo na obranu dávat už před Trumpovým zvolením.

Takovéto navýšení se bude řadě evropských zemí NATO pochopitelně zajídat. Protože najednou budou muset na válku na Ukrajině a související zajištění bezpečnosti vydat daleko více ze svých státních rozpočtů. Už se nebudou moci spoléhat na rozpočet USA či na unijní půjčování, kde se zase vezou na hřbetu především Německa.

Uvidíme - a Trump s námi -, do jaké míry svá silná slova na podporu Ukrajiny myslí vážně a zda jsou ochotni je podepřít také činy - tedy hlavně činem v podobě citelně navýšené platby z vlastního, státního rozpočtu. Uvidíme, zda to nakonec nejsou od evropských politiků ani tak slova silná jako spíše jen silácká.

Témata:  Donald Trump HDP Ukrajina Ministerstvo obrany

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.