Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

PŘEHLEDNĚ: Trump chce ukrajinské nerosty: O které suroviny jde?

Donald Trump
Donald Trump
Foto: Depositphotos

Americký prezident Donald Trump naznačil možnost dohody, v níž by Ukrajina výměnou za americké zbraně a podporu poskytla své vzácné nerostné suroviny. Zatím však není jasné, o které konkrétní suroviny by se jednalo. Kyjev vlastní dvacet klíčových nerostů a je otevřen spolupráci s USA, avšak mnohá ložiska se nacházejí na území ovládaném Ruskem.

Donald Trump oznámil plán získat od Ukrajiny vzácné nerostné suroviny v hodnotě půl bilionu dolarů výměnou za americkou podporu. „Zajistíme to, co jim dáváme, jejich vzácnými surovinami a dalšími věcmi,“ uvedl začátkem února s tím, že Kyjev podle něj s tímto plánem „v podstatě souhlasil“.

Volodymyr Zelenskyjsám zařadil ukrajinské nerostné bohatství do svého mírového plánu. Podle zpráv měl jeho tým dokonce odložit dohodu s administrativou Joea Bidena, aby ji mohl nabídnout Trumpovi, pokud by vyhrál volby.

Hlavní překážkou Trumpova plánu je ruská okupace ukrajinských území bohatých na strategické suroviny. Podle Americké obchodní komory Rusko kontroluje oblasti s 42 % vzácných kovů, třetinou vzácných zemin, 63 % uhlí, 11 % ropy a pětinou zemního plynu. Britský deník The Independent upozorňuje, že více než polovina nerostných zdrojů Ukrajiny se nachází v Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti, které jsou pod ruskou kontrolou.

Není však jasné, na které konkrétní suroviny Trump odkazoval. Ukrajina disponuje dvaceti klíčovými minerály a kovy, přičemž jejich celková hodnota je odhadována na 12 bilionů dolarů. Pokud se zahrnou i uhlí a zemní plyn, částka by mohla vzrůst až na 26 bilionů dolarů. Podle britské rozvědky Rusko zatím nezahájilo systematickou těžbu, ale blokuje přístup k těmto surovinám, aby oslabovalo ukrajinskou ekonomiku.

Ukrajina disponuje obrovskými zásobami strategických surovin, které mohou hrát klíčovou roli v moderních technologiích a energetice. Patří mezi ně zejména lithium, jehož ukrajinská ložiska tvoří téměř třetinu prozkoumaných zásob v Evropě a tři procenta světových zdrojů. Přestože těžba lithia zatím neprobíhá, země má potenciál stát se jedním z největších dodavatelů pro EU. Lithium je zásadní pro výrobu baterií pro elektroauta a spotřební elektroniku.

Další klíčovou surovinou je grafit – Ukrajina se řadí mezi pět zemí s největšími zásobami na světě a drží přibližně pětinu globálních zdrojů. Grafit se využívá nejen v bateriích, ale i v jaderné energetice. Významnou roli hraje i uran, jehož největší evropské zásoby se nacházejí právě na Ukrajině.

Země vlastní také největší zásoby titanu v Evropě a podílí se na sedmi procentech světové produkce. Titan se uplatňuje v letectví, automobilovém a lodním průmyslu, ale i v medicíně. Mezi další cenné nerosty patří beryllium, vzácné zeminy (cer, ytrium, lanthan, neodym) a neželezné kovy, jako jsou měď, olovo, zinek a stříbro.

Ukrajina tak drží strategické postavení v globálním surovinovém trhu, ačkoliv ruská okupace významně omezuje přístup k mnoha těmto zdrojům.

Témata:  Donald Trump válka na Ukrajině Ukrajina nerostné suroviny Lithium

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.