Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

PŘEHLEDNĚ: Trump chce ukrajinské nerosty: O které suroviny jde?

Donald Trump
Donald Trump
Foto: Depositphotos

Americký prezident Donald Trump naznačil možnost dohody, v níž by Ukrajina výměnou za americké zbraně a podporu poskytla své vzácné nerostné suroviny. Zatím však není jasné, o které konkrétní suroviny by se jednalo. Kyjev vlastní dvacet klíčových nerostů a je otevřen spolupráci s USA, avšak mnohá ložiska se nacházejí na území ovládaném Ruskem.

Donald Trump oznámil plán získat od Ukrajiny vzácné nerostné suroviny v hodnotě půl bilionu dolarů výměnou za americkou podporu. „Zajistíme to, co jim dáváme, jejich vzácnými surovinami a dalšími věcmi,“ uvedl začátkem února s tím, že Kyjev podle něj s tímto plánem „v podstatě souhlasil“.

Volodymyr Zelenskyjsám zařadil ukrajinské nerostné bohatství do svého mírového plánu. Podle zpráv měl jeho tým dokonce odložit dohodu s administrativou Joea Bidena, aby ji mohl nabídnout Trumpovi, pokud by vyhrál volby.

Hlavní překážkou Trumpova plánu je ruská okupace ukrajinských území bohatých na strategické suroviny. Podle Americké obchodní komory Rusko kontroluje oblasti s 42 % vzácných kovů, třetinou vzácných zemin, 63 % uhlí, 11 % ropy a pětinou zemního plynu. Britský deník The Independent upozorňuje, že více než polovina nerostných zdrojů Ukrajiny se nachází v Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti, které jsou pod ruskou kontrolou.

Není však jasné, na které konkrétní suroviny Trump odkazoval. Ukrajina disponuje dvaceti klíčovými minerály a kovy, přičemž jejich celková hodnota je odhadována na 12 bilionů dolarů. Pokud se zahrnou i uhlí a zemní plyn, částka by mohla vzrůst až na 26 bilionů dolarů. Podle britské rozvědky Rusko zatím nezahájilo systematickou těžbu, ale blokuje přístup k těmto surovinám, aby oslabovalo ukrajinskou ekonomiku.

Ukrajina disponuje obrovskými zásobami strategických surovin, které mohou hrát klíčovou roli v moderních technologiích a energetice. Patří mezi ně zejména lithium, jehož ukrajinská ložiska tvoří téměř třetinu prozkoumaných zásob v Evropě a tři procenta světových zdrojů. Přestože těžba lithia zatím neprobíhá, země má potenciál stát se jedním z největších dodavatelů pro EU. Lithium je zásadní pro výrobu baterií pro elektroauta a spotřební elektroniku.

Další klíčovou surovinou je grafit – Ukrajina se řadí mezi pět zemí s největšími zásobami na světě a drží přibližně pětinu globálních zdrojů. Grafit se využívá nejen v bateriích, ale i v jaderné energetice. Významnou roli hraje i uran, jehož největší evropské zásoby se nacházejí právě na Ukrajině.

Země vlastní také největší zásoby titanu v Evropě a podílí se na sedmi procentech světové produkce. Titan se uplatňuje v letectví, automobilovém a lodním průmyslu, ale i v medicíně. Mezi další cenné nerosty patří beryllium, vzácné zeminy (cer, ytrium, lanthan, neodym) a neželezné kovy, jako jsou měď, olovo, zinek a stříbro.

Ukrajina tak drží strategické postavení v globálním surovinovém trhu, ačkoliv ruská okupace významně omezuje přístup k mnoha těmto zdrojům.

Témata:  Donald Trump válka na Ukrajině Ukrajina nerostné suroviny Lithium

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.