Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu: Větší ztráty hrozí Kyjevu než Moskvě, tvrdí experti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Na ukončení ruského tranzitu plynu přes Ukrajinu doplatí nejvíce sám Kyjev, plyne z výpočtu britské společnosti Capital Economics, jejž dnes cituje agentura Bloomberg. Do EU bude ruský plyn proudit v poměrně velkém objemu nadále, byť dráže, a to námořní cestou ve zkapalněné podobě. 

Loni byl dovoz ruského zkapalněného plynu do EU historicky rekordní. Nahrazuje tak dosavadní cestu přes Ukrajinu na Slovensko – a bude i nadále, v ještě větším rozsahu. Místo Ukrajiny, která vydělávala na tranzitních poplatcích, nyní na ruském, námořně dodávaném plynu vydělají němečtí a francouzští překupníci.

Francie byla už loni největším odběratelem ruských fosilních energií v EU, větším než Maďarsko nebo Slovensko, jak plyne z dat finské výzkumné instituce CREA. Francie přitom část ruského plynu získaného námořní cestou přeprodává do zemí východní Evropy, i do Česka, jak loni koncem roku agentuře Bloomberg přiznalo francouzské ministerstvo energetiky.

Výsledek tak může být skličující hlavně pro Ukrajinu. Do EU totiž bude ruský plyn putovat ve velkém nadále, ale Kyjev už z toho nebude mít tranzitní poplatky.

Podle zmíněné analýzy Capital Economics přijde Ukrajina ukončením tranzitu o 0,5 % HDP. Bude tedy “bita” dvojnásobněji silněji než Rusko, jež ztratí jen 0,25 % HDP. Slovensko pak přijde o 0,3 % HDP, dopadne tedy pořád lépe než Ukrajina.

Proč bude ruská ztráta tak relativně malá? Protože bude ještě více plynu dodávat námořně, například skrze německého překupníka, státní podnik SEFE, do Francie, Belgie či Španělska. Moskva také dále navýší svůj potrubní export plynu do Číny.

Témata:  zemní plyn Ukrajina Rusko plynovody

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy