Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státní dluh je nejnižší od roku 2011

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Státní dluh poklesl za první tři čtvrtletí letošního roku o 3,3 mld. Kč na úroveň 1 610,1 mld. Kč. Dosahuje tak nejnižší hodnoty od roku 2011.

Úrokové výdaje dosahují nejnižších hodnot od roku 2010. Podíl státního dluhu na HDP se od konce roku 2013 snížil o 8,5 procentního bodu na 32,6 %, což představuje nejnižší podíl dokonce od roku 2009. Potvrzuje to Čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu České republiky za 1. až 3. čtvrtletí 2017, kterou dnes zveřejnilo Ministerstvo financí.

„Ministerstvo financí tak nadále pokračuje v trendu snižování zadlužování státu skrze efektivnější řízení státního dluhu a disponibilní likvidity státní pokladny,“ uvádí náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Petr Pavelek a zdůrazňuje: „Díky zodpovědnému přístupu k financování státu patří Česká republika mezi nejméně zadlužené země v Evropské unii, což se pozitivně odráží na nadprůměrném ratingovém hodnocení renomovaných agentur i zájmu zahraničních investorů o státní dluhopisy České republiky.“

Díky vhodně nastavené emisní politice státu a efektivnímu řízení likvidity státní pokladny dosáhly dodatečné příjmy státního rozpočtu z investičních operací a emisí státních dluhopisů se záporným výnosem za první tři čtvrtletí letošního roku výše téměř 1,3 mld. Kč, od roku 2014 se jedná již o 3,0 mld. Kč.

„Jsem rád, že díky našim úsporám na obsluze státního dluhu se mohou od listopadu navýšit platové tarify zaměstnancům ve veřejném sektoru o 10 % a učitelům dokonce o 15 %, a přitom zůstanou zachovány základní parametry schváleného státního rozpočtu,“ uzavírá ministr financí Ivan Pilný.

Témata:  státní dluh finance ekonomika Ministerstvo financí

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy