Česko je nejrychleji zadlužující se zemí unie, varuje NKÚ

Pro ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) není zpráva NKÚ překvapením. "Už v dubnu jsme informovali, že podle Eurostatu jsme zase premianty Evropy. Tentokrát v tempu zadlužování," uvedl v odpovědi pro ČTK. "Volební rok 2021 v podání hnutí ANO přinesl rekordní zadlužení naší země a nyní nám ti stejní každý den v médiích radí, jak správně hospodařit s veřejnými financemi. Navzdory válce a novým výdajům se nic nemění na našem slibu mít do konce volebního období deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu a tím znovu plnit kritérium EU," dodal.

"Shrnutí posledního roku vlády ANO od NKÚ: rekordní schodek státního rozpočtu, nejrychleji se zadlužující země v EU s jedním z nejnižších ekonomických růstů. Tolik k výchozí situaci nové vlády, ve které řešíme enormní energetickou krizi. Být panem AB (Andrejem Babišem), ve studu mlčím někde v rohu," uvedl předseda Pirátů Bartoš na twitteru.

Schillerová míní, že veřejné financi díky konsolidaci, kterou provedla vláda Andreje Babiše (ANO), byly a jsou v evropském kontextu ve velice dobrém stavu. "Jsme stále šestou nejméně zadluženou zemí v celé EU. Průměr EU je oproti našemu zadlužení dokonce dvojnásobný," poznamenala.

Díky tomu mohl předchozí kabinet přistoupit k řadě opatření, předfinancoval se za výhodných podmínek, udržel nejnižší míru nezaměstnanosti v EU či přistoupil ke zrušení superhrubé mzdy. "NKÚ očividně se zrušením superhrubé mzdy nesouhlasí, já si však za tímto politickým rozhodnutím stojím," uvedla dnes dále Schillerová. Česko podle ní přestalo být zemí s pátou nejvyšší mírou zdanění práce v EU.

Podíl českého veřejného dluhu ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) se loni meziročně zvýšil o 4,2 procentního bodu, což bylo nejvíce ze všech zemí EU. "Zatímco dvacet zemí Unie dokázalo v roce 2021 meziročně své zadlužení k HDP snížit, to naše vzrostlo o více než čtyři procentní body," uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.

Lepšímu výsledku podle Kaly brání zejména vysoký podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů státu. Výdaje stanovené zákony a nezbytné pro chod státu pohltily v roce 2021 téměř 94 procent příjmů státního rozpočtu. Vládě tak zbývalo jen přibližně 95 miliard Kč na reakce na aktuální ekonomické či sociální problémy nebo na nastartování ekonomiky pomocí investic. Pokud nebudou provedeny kroky vedoucí k úsporám na výdajové straně státního rozpočtu, bude podle NKÚ nutné posílit příjmy státu.

Schodek státního rozpočtu dosáhl v roce 2021 téměř 420 miliard Kč. "O více než 52 miliard korun tak překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. A to přesto, že ekonomické restrikce související s pandemií covidu-19 v loňském roce nedosahovaly takové míry jako v roce 2020," upozornil NKÚ. Letošní rozpočet by měl podle vládou schválené novely skončit se schodkem 330 miliard Kč. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září.

Česko loni podle Schillerové muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii a také nízký ekonomický růst svých hlavních obchodních partnerů, a to Německa a Slovenska.

Kontroloři také poukázali na to, že se ČR loni zařadila mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v Evropské unii. Zatímco HDP Česka meziročně vzrostl o 3,3 procenta, unijní průměr byl o 2,1 procentního bodu vyšší. Pomaleji růst než Česko loni zaznamenaly pouze Slovensko a Německo.

Vyššímu meziročnímu růstu HDP zabránilo zejména meziročně výrazně horší saldo zahraničního obchodu. To na rozdíl od vysokých přebytků v předchozích letech skončilo v roce 2021 deficitem 1,5 miliardy Kč. Důvodem byly vyšší ceny dováženého zboží, zejména ropy a zemního plynu, a nižší zahraniční poptávka.

"Na druhé straně si ČR i v roce 2021 udržela v rámci EU nejnižší míru nezaměstnanosti, a to 2,8 procenta," uvádí NKÚ. Podíl lidí bez práce tak byl v Česku o 4,2 procentního bodu nižší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v unii.

Kontroloři také konstatovali, že hospodaření obcí a krajů skončilo v loňském roce v přebytku 41,3 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2020 to bylo o 27,3 miliardy Kč více. Ke konci loňského roku měly samosprávy na účtech 367,5 miliardy Kč, meziročně o 47,4 miliardy víc. "Územní rozpočty potřebují určitou rezervu. Je však třeba se ptát, zda současné rezervy nejsou již nadměrné, navíc znehodnocované vysokou inflací," upozornil Kala.

"Naše vláda přistoupila ke změně rozpočtového určení daní, které znamenalo sice snížení příjmů státního rozpočtu, ale současně zvýšení příjmů krajů a obcí. Opět si za tímto krokem stojíme. Vzhledem k politické neschopnosti současného kabinetu řešit inflační krizi nám současný vývoj ukázal, že naše rozhodnutí bylo správné," dodala Schillerová.

Témata:  Česko,  NKÚ,  státní dluh,  státní rozpočet