Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275.033 korun. Na financování státního dluhu bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun, loni na tento účel plánovalo vydat 552,1 miliardy Kč.

Celková částka k financování státního dluhu se skládá z rozpočtového deficitu na letošní rok, který je plánován na 295 miliard korun, a z peněz určených na letošní splátky dluhopisů.

Většinu peněz hodlá ministerstvo získat emisí korunových střednědobých a dlouhodobých dluhopisů. Měly by pokrýt 400 až 500 miliard korun potřebných prostředků.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozornil, že náklady na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 49,7 miliardy korun, v letošním roce se ale očekávají 70 miliard korun.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

 Vývoj státního dluhu

Rok Státní dluh (v mld. Kč) 1993 158,8 1994 157,3 1995 154,4 1996 155,2 1997 173,1 1998 194,7 1999 228,4 2000 289,3 2001 345,0 2002 395,9 2003 493,2 2004 592,9 2005 691,2 2006 802,5 2007 892,3 2008 999,5 2009 1178,2 2010 1344,1 2011 1499,4 2012 1667,6 2013 1683,3 2014 1663,7 2015 1673,0 2016 1613,4 2017 1624,7 2018 1622,0 2019 1640,2 2020 2049,7 2021 2465,7 2022 2895

Zdroj: Ministerstvo financí

Témata:  státní dluh finance

Aktuálně se děje

4. června 2026 9:53

Tři eura za balíček: EU zdraží levné zásilky z Asie

Kupujete si zboží z levných asijských tržišť? Možná byste měli zpozornět. Od července 2026 totiž vstupuje v účinnost tzv. EU Customs Reform. Jedná se o reformu celního systému, který byl schválen Evropskou unií a pravděpodobně povede ke zdražení drobného zboží ze třetích zemí. Jaké jsou důvody a co přesně od těchto cel můžeme očekávat? A skutečně pomohou cla k lepší ochraně spotřebitelů?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?