Spolupracovníci expremiéra Petra Nečase (ODS) na Úřadu vlády dostávali odměny v řádech statisíců i milionů korun. Mnohdy dokonce měli větší odměny, než byl jejich celoroční platy. Informace odtajnil nový vedoucí Úřadu vlády Radek Augustin.
Životní minimum je dobré jen k jedné věci - ke smrti hlady. To si myslí lidovecký místopředseda Jan Bartošek. Ten zkritizoval ODS za nápad, že by se mohly začít exekuovat i dávky životního minima.
Opravy vodovodních a kanalizačních přípojek pod chodníky a silnicemi chce vládní koalice přehodit na občany. Novinka, která lidem vyžene z kapsy desetitisíce korun, se ale nelíbí opozici ani veřejnému ochránci práv.
Jiří Paroubek zase udeřil. Vláda a část opozice prý dělá z nezaměstnaných žebráky, ze zaměstnaných chudáky a z drobných živnostníků parazity. Proč si to myslí?
1. místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka se ostře pustil do sociální demokracie. ČSSD navrhovala zrušení zdanění poslaneckých náhrad, což je dle lidovce asociální a trapný exces.
Poslanec Vít Bárta (VV) zveřejnil ve čtvrtek na svých webových stránkách jídelníček z Úřadu vlády i s cenami. V loňském roce si podle něj mohli lidé dát hovězí vývar s masem za sedm korun nebo kotlet po židovsku i s přílohou za 29 korun.
Politologové si nepamatují, že by se někdy v České republice stalo, aby si kabinet požádal o vrácení návrhu zákona o státním rozpočtu, jak se to stalo ve středu na schůzi sněmovny. Je to ukazatel nestability, uvedla ve středu odbornice Vladimíra Dvořáková pro Mediafax.
Poslanecká sněmovna ve středu rozhodla, že vláda musí předělat návrh státního rozpočtu na příští rok. Zákonodárci v dolní parlamentní komoře schválili poslanecký návrh ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), podle kterého musí příští návrh rozpočtu odpovídat platným rozpočtovým zákonům.
Nečas udělá z tisíců důchodců, mužů, žen i dětí bezdomovce. Myslí si to předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Napsal to v komentáři na návrh MPSV na zavedení zvýhodnění pro „osamělé důchodce.“
Nový ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, který přikazuje vládě při překročení státního dluhu 50 procent HDP požádat poslance o důvěru, projedná ve středu kabinet premiéra Petra Nečase (ODS). Spolu s ním se ministři budou zabývat i nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Vláda Petra Nečase nenese dle mluvčího NS-LEV21 Filipa Drapáka vinu jen za snižování ekonomické úrovně rodin. Pravicová vláda měla za jeden jediný rok zapříčinit zánik tisíců pracovních míst, což je poměrně problém pro dobu, kdy se snižují státní příspěvky, ze kterých občané stěží vyžijí.
Vláda Petra Nečase ztratila pět miliard korun pro rezort školství, což je už pro tak dost podfinancované školství fatální selhání. Sociální demokracie má dle stínového ministra školství Marcela Chládka návrhy na nápravu škody.
Současná česká vláda si asi neužije chvíle bez kritiky. Místopředseda Paroubkovi NS-LEV21 Stanislav Palša se opřel do oblíbeného kroku Nečasovy vlády – neustálého zvyšování DPH. Obává se, že úsporný balíček zvyšující DPH o jeden procentní bod projde, přestože ne všichni poslanci koalice s ním souhlasí.
Podle české koalice Social Watch podřezávají reformy současné vlády tuzemskou ekonomiku. Zprávu o vývoji a nedostatcích v boji proti chudobě a za rovnost mužů a žen v ČR prezentovala koalice spolu s hodnocením uplynulého ekonomického roku v Česku v úterý.
Strana LIDEM jde úplně opačnou cestou než strana, ze které se původně odštěpila. Zatímco Věci veřejné začínaly jako regionální pražská strana, která se postupně dostala až do parlamentu, LIDEM ani nešla do voleb a už má 8 poslanců a 2 ministry.
Malé pracovní zkušenosti, nízký věk ani invalidita od příštího roku už nemají být důvodem pro nižší minimální mzdu než je 8000 korun měsíčně. Počítá s tím návrh vládního nařízení, které má ve středu potvrdit Nečasův kabinet.
Strana LIDEM opět perlí. Poté, co vláda odsouhlasila zrušení zelené nafty od roku 2014, koaliční poslanec Martin Vacek přišel s převratnou myšlenkou: „Dovoz potravin ohrožuje domácí zemědělce“.
Daň z přidané hodnoty pro tři následující roky zřejmě stoupne o jeden procentní bod na 15 a 21 procent, zaměstnanci s příjmu nad 100 tisíc korun měsíčně budou zřejmě odvádět novou sedmiprocentní daň. Úpravy jsou součástí balíku daňových změn, o kterém bude ve středu rozhodovat vláda.
Nové politické uskupení Karolíny Peake LiDem, které momentálně finišuje se sháněním podpisů pro zaregistrování strany, má vlastní stránku na Facebooku a na ní se za necelý týden, kdy je v provozu, přihlásilo 231 lidí. Mnozí uživatelé sítě straně vyčítají, že je vládní, ač ji nikdo nezvolil do parlamentu.
Místopředsedkyně vlády Karolína Peake ve svém pondělním prohlášení uvedla, že disponuje dostatkem poslanců, aby zajistila bezpečnou podporu vládě Petra Nečase (ODS). Na její stranu se přiklonil i Milan Šťovíček, sdělila.
Velikonoční vládní koaliční krize se podle analytika ČSOB Jana Čermáka ukázala být pouze další politickou bouří ve sklenici vody. Dohoda o přežití vlády premiéra Petra Nečase (ODS) však podle něj přesto bude mít viditelné ekonomické důsledky.
Vládní koalice se v úterý shodla na návrhu příjmových a výdajových opatření, která spočívají v přijetí konceptu státního rozpočtu pro roky 2013 a 2014 a přijetí rozpočtového výhledu na rok 2015. Agentura Mediafax přináší dokument v plném znění.
Zástupci ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se v úterý buď domluví na podobě budoucích rozpočtů a revizi programového prohlášení, nebo začnou politici jednat o předčasných volbách. Klíčový den pro budoucnost vlády je rozdělený na jednání o ekonomických otázkách a o politických bodech.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
