Paroubek kritizuje: Vláda si klade malé cíle v ekonomice
Včerejší vystoupení předsedy vlády Bohuslava Sobotky před hlasováním o důvěře vládě považuji za dobré. Musím ocenit i to, že také ministr financí Babiš řekl na mikrofon řadu závažných věcí, které ještě nahlas nikdy řečeny nebyly, a jeho vystoupení se opíralo o velmi silné argumenty. Pokud je navíc jeho prohlášení o potírání korupce míněno vážně, pak by to samozřejmě byla dobrá zpráva pro nás všechny. Celkově tedy musím konstatovat, že jsem měl z vystoupení hlavních lídrů koalice dobrý pocit, a vítám, že získala důvěru.
Za největší její hendikep považuji to, že si stanovila, dle mého názoru, příliš malé cíle. Zejména v oblasti hospodářské politiky. Pro splnění svých cílů obsažených ve vládním programu musí v prvé řadě zajistit růst příjmů státního rozpočtu.
Růst příjmů státu je možný v zásadě dvěma cestami:
1. změnou struktury daní (přitom by to šlo i bez nějakého zásadnějšího dopadu do daňového zatížení širokých vrstev lidí zatížením těch nejbohatších),
2. zajištěním robustnějšího hospodářského růstu
První cesty se však vláda díky Babišovu hnutí ANO zatím vzdala sama. Ze země v průměru let 2008 – 2012 odcházelo na konta zahraničních vlastníků každoročně ve vyplacených dividendách v průměru neskutečných 260 mld. Kč. Pokud by vznikly dvě sazby korporátní daně, z nichž ta zvýšená by byla určena pro podniky velkého rozsahu a více nebo méně oligopolního charakteru, přineslo by to do rozpočtu státu nějaké miliardy navíc. Možná spíše i desítky miliard.
Možná až deset miliard korun do rozpočtu může přinést i fiskální opatření jako je zavedení registračních pokladen. Chce to jen vymyslet, jak rozumně řešit problematiku např. drobných českých řemeslníků, jejichž celá živnost se často ukrývá v jedné tašce s nářadím, a pokladna (nebo něco podobného) se jim už do tašky s nářadím nevejde. Druhou skupinou, kterou by bylo třeba řešit, jsou prodejci na farmářských trzích. Také pro ně zavádění registračních pokladen vidím jako nesmyslné.
Větší odvahu je možné určitě mít u progrese daně z příjmů fyzických osob. Nová vláda by měla v EU (v Evropské radě) přijít také s iniciativou na postupnou eliminaci daňových rájů v Evropě i ve světě a změn legislativy EU tak, aby bylo např. možné z veřejných zakázek vyloučit firmy, které platí daně v daňových rájích.
Také daň z finančních transakcí může být nástrojem, který do státní kasy přinese až kolem deseti miliard ročně. Na výnos této daně si ale do budoucna brousí zuby EU jako na zdroj svých výdajových potřeb.
Tedy změnou struktury daní a důslednějším daňovým výběrem (registrační pokladny) je možné nasypat do státní pokladny každoročně desítky miliard korun navíc. Andrej Babiš v jednáních o koaliční smlouvě tyto možnosti ovšem z větší části odmítl.
Uvidíme, kolik peněz zajistí z jiných zdrojů, především lepším výběrem daní. Dosáhnout výrazného růstu ekonomiky zdevastované chybnou hospodářskou politikou pravicových vlád nebude ovšem tak snadné. A rychle to už nepůjde vůbec. První příznaky oživení plynoucí ze změny hospodářské politiky vlády se mohou v české ekonomice projevit nejdříve až v závěru příštího roku a podstatně až v roce 2016 a 2017.
Domnívám se, že nová vláda by si měla klást za cíl dosažení robustnějšího a udržitelného růstu HDP mezi 3 až 4%. Meziroční růst 4% HDP totiž představuje absolutní nárůst rozpočtových příjmů meziročně o 40-50 mld. Kč. A s tím už se dá ve výdajích státního rozpočtu něco dělat.
Celkově se však obávám, že kvůli svému složení nemůže koalice dlouhodobě fungovat, neboť každý z koaličních partnerů má očividně jiné zájmy.
Doporučujeme
