Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nečasova vládní kantýna? Vývar za 7 Kč a...! Čtěte dál

Nečasova vládní kantýna? Vývar za 7 Kč a...! Čtěte dál

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Poslanec Vít Bárta (VV) zveřejnil ve čtvrtek na svých webových stránkách jídelníček z Úřadu vlády i s cenami. V loňském roce si podle něj mohli lidé dát hovězí vývar s masem za sedm korun nebo kotlet po židovsku i s přílohou za 29 korun.

"Tento jídelníček ani nepotřebuje komentář, spíše dokládá, že vláda České republiky žije mimo realitu a ještě pro jistotu zavede od ledna vyšší DPH na potraviny, které už tak patří k nejvyšším v Evropě," píše Bárta. Zapomněl ale dodat, že v době, kdy byl tento jídelní lístek v platnosti, byl ministrem dopravy a mohl se v kantýně stravovat zdarma. Kromě toho jídelní lístek a ceny na něm zveřejnil až po roce, když se jeho strana dostala do opozice a startuje kampaň proti vysokým cenám potravin v České republice.

"Ceny, uvedené na jídelním lístku, nejsou konečnou cenou jídla. Představují pouze tu část ceny, kterou si platí zaměstnanci přímo při odběru jídla," vysvětluje mluvčí vlády Michal Schuster. Podle něho část doplácí fond kulturních a sociálních potřeb. "Ten si financují – stejně jako v ostatních podnicích či organizacích – formou odvodu ze svých mezd právě zaměstnanci, a zbytek hradí zaměstnavatel, tedy Úřad vlády," dodal. Jde tak o zaměstnanecký benefit, jako u stravenek.

Navíc se ceny jídel podle vládního mluvčího od minulého roku zvýšily.

Témata:  vláda potraviny

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.