Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nečasova vládní kantýna? Vývar za 7 Kč a...! Čtěte dál

Nečasova vládní kantýna? Vývar za 7 Kč a...! Čtěte dál

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Poslanec Vít Bárta (VV) zveřejnil ve čtvrtek na svých webových stránkách jídelníček z Úřadu vlády i s cenami. V loňském roce si podle něj mohli lidé dát hovězí vývar s masem za sedm korun nebo kotlet po židovsku i s přílohou za 29 korun.

"Tento jídelníček ani nepotřebuje komentář, spíše dokládá, že vláda České republiky žije mimo realitu a ještě pro jistotu zavede od ledna vyšší DPH na potraviny, které už tak patří k nejvyšším v Evropě," píše Bárta. Zapomněl ale dodat, že v době, kdy byl tento jídelní lístek v platnosti, byl ministrem dopravy a mohl se v kantýně stravovat zdarma. Kromě toho jídelní lístek a ceny na něm zveřejnil až po roce, když se jeho strana dostala do opozice a startuje kampaň proti vysokým cenám potravin v České republice.

"Ceny, uvedené na jídelním lístku, nejsou konečnou cenou jídla. Představují pouze tu část ceny, kterou si platí zaměstnanci přímo při odběru jídla," vysvětluje mluvčí vlády Michal Schuster. Podle něho část doplácí fond kulturních a sociálních potřeb. "Ten si financují – stejně jako v ostatních podnicích či organizacích – formou odvodu ze svých mezd právě zaměstnanci, a zbytek hradí zaměstnavatel, tedy Úřad vlády," dodal. Jde tak o zaměstnanecký benefit, jako u stravenek.

Navíc se ceny jídel podle vládního mluvčího od minulého roku zvýšily.

Témata:  vláda potraviny

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.