Vlády expremiéra Petra Nečase a Jana Fishera se podle průzkumu deníku Právo zabývaly bojem s korupcí mnohem lépe, než ta Topolánkova. Podle Radima Bureše z Transparency International má statistika možnou souvislost s někdejším ministrem vnitra Ivanem Langerem.
Deník Právo poukázal na to, že konec Topolánkovi vlády a nástup Petra Nečase od sebe dělí pouhý rok, z hlediska boje s korupcí jsou však od sebe obě vlády na míle vzdálené.
Mirek Topolánek vedl jako předseda kabinetu obě své vlády v letech 2006 - 2009. Po něm následoval Jan Fisher, který kabinet řídil mezi lety 2009 - 2010. Nečas ve funkci premiéra prožil období od roku 2010 loňska. Právo aktivitu obou vlád dokládá čísly z policejních i justičních statistik, které se týkají se trestných činů přijímání úplatku a podplácení. Rozdíl mezi těmito vládami je však diametrální.
V roce 2007 bylo za korupci stíháno a vyšetřováno 80 lidí, o rok později 85. Za vlády Fishera v roce 2009 to bylo dokonce jen 65 stíhaných. Od té doby však tato čísla stoupají.
Během Topolánkovi vlády v roce 2011 počet vyšetřovaných čítal 195 osob, o rok později dokonce 208. Historicky nejvíce mají na svém kontě od roku 2000 vlády premérů Špidly a Grosse, přesně před deseti lety bylo stíhání 210 osob.
Ve prospěch Topolánka nevypovídá ani statistika trestných činů. Zatímco za vlády Topolánka se jejich počet točil kolem čísla 120, Nečasova vláda dosahovala téměř 300. V roce 2004 mají vlády Špidly a Grosse na kontě 287 trestných činů.
Z programového ředitele protikorupční organizace Transparency International Radima Bureše vyplývá, že nelze tvrdit, že by se v době Topolánkových vlád méně uplácelo. Domnívá se však, že by výsledky mohly mít spojitost s bývalým ministrem vnitra Ivanem Langerem. "Propad za Ivana Langera je naprosto zřetelný. Evidentně to bylo spojené s nástupem této politické garnitury a s jejím odchodem se to zase zlepšilo," řekl Bureš Právu.
Langer se podle Bureše zaměřil především na "nově pomalovaná auta" a celá jeho filozofie údajně vyvolávala dojem: "Na hospodářskou kriminalitu zapomeňme, budeme honit drbany na ulicích a budeme mít nová hesla na autech."
S jeho slovy však Langer zásadně nesouhlasí. "Štěky tohoto charakteru jsou buď projevem hluboké neznalosti a nekompetentnosti, nebo ztráty paměti o tom, v jakém stavu se Policie ČR v roce 2006 nacházela! A navíc projevem neúcty k rozsáhlému týmu zkušených profesionálů, který ji (reformu) připravoval a realizoval," sdělil Právu exministr.
Zásadní zlom tak podle Bureše přinesla až vláda Petra Nečase, která kromě změn na státním zatupitelství přinesla jako ministry vnitra Radka Johna a Jana Kubiceho. Zároveň však dodává, že se odborníkům daří odhalovat pouze zlomek skutečných zločinů a skutečné počty prý nelze odhadnout. "V každém případě to jsou několikanásobky," sdělil Právu.
Související
19. listopadu 2024 7:12
21. října 2024 9:23
14. října 2024 10:17
9. října 2024 10:46
4. října 2024 9:39
3. října 2024 20:27
