Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nečasova vláda takto likvidovala rozpočet

Nečasova vláda takto likvidovala rozpočet

Foto: Vlada.cz

Ministři Nečasovy vlády utráceli jako utržení ze řetězu. Náklady ministerstev na externí právní, konzultační a poradenské služby vzrostly za dva roky až o 90 procent! Asi nejvíce se přihrávaly zakázky advokátním kancelářím a nejrůznějším poradenským a konzultačním firmám a za ně se platily horentní sumy, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad.

Inspektoři se zaměřili na ministerstvo průmyslu, pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí. Porovnávali výdaje za odbornou literaturu a tisk, nákup kancelářského nábytku a vybavení, školení zaměstnanců, překladatelské služby nebo za konzultační, poradenské a právní služby. Celkem prověřili výdaje za 182,9 milionu korun.

Nejvyšší sumy ministerstva zaplatila za konzultační, poradenské a právní služby, a to o desítky procent. U ministerstva průmyslu to bylo o 67 procent, u ministerstva pro místní rozvoj činil nárůst 44 procent a u ministerstva životního prostředí celkem 91 procent. Rekordní meziroční růst nákladů na právní, poradenské a konzultační služby zaznamenali kontroloři u ministerstva průmyslu. V roce 2011 za ně ministerstvo zaplatilo 42 milionů korun, což je více než dvojnásobek oproti roku 2010.

Ministerstvo například zaplatilo externí advokátní kanceláři za zpracování věcného návrhu zákona 239 tisíc korun, přestože danou problematiku měl na ministerstvu ve své působnosti odbor ekologie, který v té době disponoval 24 zaměstnanci. Resort si také u externí společnosti objednal zajištění výběrového řízení na pozice šesti ředitelů zkušebních ústavů. Zaplatil za něj 2,1 milionu korun. Ministerstvo přitom v té době mělo personální odbor s 18 zaměstnanci.

Ministerstvo pro místní rozvoj si zase nechalo externí advokátní kanceláří zpracovat třístránkové kontrolní stanovisko za celkem 240 tisíc korun. Tentýž resort pak zaplatil 1,1 milionu korun za sepsání směrnice, koncepčních návrhů a metodických materiálů k problematice centralizovaného zadávání veřejných zakázek. A to přesto, že na dvou odborech zabývajících se touto tematikou v té době pracovalo celkem 48 zaměstnanců.

Rezort životního prostředí si nechal externí společností zpracovat Plán odpadového hospodaření ČR za 1,6 milionu korun. Přitom právě ministerstvo životního prostředí je ústředním garantem odpadového hospodářství v Česku a na jeho odboru odpadů v té době pracovalo minimálně 17 lidí.

Kontroloři objevili rozdíly mezi jednotkovými cenami například u kancelářských potřeb a nábytku nebo v cenách za telekomunikační služby. Zatímco ministerstvo průmyslu pořídilo jednu kancelářskou židli v roce 2012 v průměru za 1950 korun, u ministerstva pro místní rozvoj to bylo za 6232 korun. Rezort také o polovinu dráž nakupoval kancelářský papír. Zatímco toto ministerstvo v roce 2011 nakupovalo jeden jeho balík v průměru za 106 korun, u ministerstva průmyslu to bylo 63 korun a u životního prostředí 67 korun za balík.

Ceny telekomunikačních a radiokomunikačních služeb mezi roky 2011 a 2012 poklesly u všech kontrolovaných ministerstev. Největší náklady mělo v této oblasti ministerstvo životního prostředí, které v roce 2012 zaplatilo za jednoho zaměstnance v průměru 21 tisíc korun. U ministerstva průmyslu to ve stejném roce bylo jen 10,5 tisíce korun ročně. Nejvíc služebních telefonů pak mají zaměstnanci ministerstva pro místní rozvoj, z pracovních mobilů telefonuje přes 72 procent z nich.

Témata:  vláda Petr Nečas

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.