České platy čeká výrazný růst. Průměrná mzda by už příští rok mohla dosáhnout hranice 50 tisíc korun, a do roku 2027 se vyšplhat až na 54 tisíc. Vyplývá to z nejnovějších odhadů ministerstva financí.
Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit džob. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí. A hle!
Podle dostupných dat pobírá ze 4,35 milionu českých zaměstnanců zálohu na mzdu až 65 000 lidí. I když se od záloh v minulosti kvůli administrativní zátěži upouštělo, dnes jsou opět na vzestupu. Kdo na ně má nárok a jaká rizika jsou s rychlou finanční injekcí spojená?
Platy státních zaměstnanců vzrostou od ledna o 1400 korun, oznámil premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s odbory. Změna má kompenzovat pokles reálných příjmů způsobený inflací, přičemž nejvíce pomůže těm, kteří byli inflací nejvíce zasaženi.
Zářijové zvýšení platů státním zaměstnancům, které navrhuje ministr práce Marian Jurečka, čelí výraznému odporu. Ministerstvo financí tento návrh odmítlo s tím, že rozpočtová rezerva je již vyčerpaná a prostředky chybí. Navrhované zvýšení, které by mohlo činit až 10 %, by stálo až 6,5 miliardy korun. Každý dodatečný výdaj by znamenal vyšší náklady na úroky z dluhu, což by státní rozpočet zatížilo ještě více.
Značný mediální ohlas vzbudila v tomto týdnu studie poradenské společnosti Forvis Mazars, podle níž už průměrná mzda v Polsku dotáhla tu českou – a dokonce ji převyšuje. To však je pravda jen v hrubém vyjádření. Jenže lidi mnohem spíše zajímá mzda čistá. A tu mají Češi stále zřetelně vyšší. V průměru takřka o 3000 korun měsíčně.
Okruh českých zaměstnanců, kteří mohou dostávat výplatu v eurech, se od příštího roku rozšíří. Kromě těch, kteří pracují v zahraničí, ji nově budou moci inkasovat třeba pendleři nebo ti, co mají v zahraničí rodinu. Stále tedy půjde o zanedbatelný zlomek celkového počtu českých zaměstnanců, z makroekonomického hlediska nevýznamný. Ministerstvo průmyslu a obchodu si však pohrává s myšlenkou rozšířit možnost eurové výplaty na všechny zaměstnance. A to už by makroekonomický dopad snadno mít mohlo. A ne příznivý.
Komentář Lukáše Kovandy: Růst inflačně očištěného průměrného starobního důchodu letos historicky rekordně překoná růst průměrné hrubé mzdy, rovněž v očištění o inflaci. Rozdíl pravděpodobně dosáhne úrovně 14 procentních bodů.
Americký prezident Joe Biden a jeho žena Jill vydělali během prvního roku v Bílém domě 610.702 dolarů (přes 13,7 milionu korun), z toho na federální daně šlo v minulém roce 24,6 procenta jejich příjmů, tedy 150.439 dolarů. V průměru Američané odvádějí zhruba 14 procent příjmů, uvedla dnes agentura AP.
Mzdy napříč odvětvími v loňském roce stagnovaly. Mírný nárůst o tři až deset procent byl patrný u pozic s vysokou poptávkou, úzkou specializací či urgencí zaměstnavatele. Vyplývá to ze mzdového průzkumu, který dnes zveřejnila personálně-poradenská společnost Hays. Průzkum vznikl analýzou mzdových dat sesbíraných od více než 20.000 registrovaných uchazečů a 6000 pracovních nabídek.
Po dlouhém období konjunktury se růst mezd zastavuje. Finanční ohodnocení i případné benefity si již nediktují zaměstnanci, ale rozhodují o nich opět zaměstnavatelé.
KOMENTÁŘ RADOMÍRA JÁČE - Růst průměrné mzdy v české ekonomice v letošním prvním čtvrtletí dále zpomalil, což ale v souvislosti s prvními dopady koronaviru není překvapivé zjištění. Průměrná nominální mzda meziročně vzrostla o 5 %, což představuje nejnižší tempo růstu od závěrečného čtvrtletí roku 2016. Až na několik výjimek růst mezd zpomalil ve většině odvětví české ekonomiky: kultura a rekreační činnosti a též činnosti v oblasti nemovitostí hlásí meziroční propad mezd o více než 11 %. Kladný růst mezd byl udržen zejména v administrativních a podpůrných činnostech, těžbě a dobývání a v energetice. Růst mezd bude zpomalovat i v dalších čtvrtletích a obávám se, že tato tendence se protáhne i do prvního pololetí roku 2021 s tím, jak pokles výkonu ekonomiky se na trhu práce projeví s určitým zpožděním.
Špatné zprávy. Více než polovina Čechů má nyní problémy vyjít s výplatou. Každý desátý si musí před výplatou půjčit, navíc 43 procent lidí žije od výplaty k výplatě. Před nouzovým stavem to bylo 28 procent lidí, ukázal průzkum úvěrové společnosti Fair Credit mezi 880 respondenty z konce dubna.
Hospodářská komora v souvislosti se záměrem vlády znovu nařídit zaměstnavatelům, aby zvýšili minimální mzdu za nekvalifikovanou práci, žádá ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) o zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru. Ta se automaticky zvyšuje v návaznosti na růst minimální mzdy. Komora to dnes sdělila ČTK. MPSV o žádné změně nyní neuvažuje. Vláda má dnes příslušným nařízením stvrdit dohodu o růstu minimální mzdy od ledna o 1250 korun na 14.600 korun.
Dnešní údaje o průměrných mzdách ukazují, že prostor pro jejich další růst se zmenšuje. Zpomalování růstu bude ovšem pozvolné, protože situace na trhu práce zůstává nadále napjatá kvůli nízké nezaměstnanosti. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Zároveň data podle ekonomů ukazují, že finanční možnosti zaměstnavatelů narážejí na své limity. Nicméně růst mezd by měl s ohledem na vývoj ekonomiky zůstat solidní, uvedli analytici.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos ve 2. čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34.105 korun. Dvě třetiny zaměstnanců ovšem na tento průměr nedosáhnou. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,3 procenta. Průměrná mzda tak poprvé ve čtvrtletním sledování překonala 34 tisíc korun.
Od 1. ledna 2019 se zvýší minimální mzda ze stávajících 12 200 Kč na 13 350 Kč. Základní hodinová sazba vzroste ze 73,20 Kč na 79,80 Kč. Jde o druhé nejvýraznější navýšení minimální mzdy od roku 1991 a dotkne se přibližně 150 tisíc lidí, kteří ji aktuálně v Česku pobírají. Spolu s minimální mzdou se zvedne i zaručená mzda, tedy nejnižší možný výdělek, na který má zaměstnanec nárok podle své odbornosti a složitosti práce. Její zvýšení se pohybuje mezi 1 150 a 2 300 Kč měsíčně. Změna ovlivní také výši některých daňových slev, záloh na zdravotní pojištění či limit pro zdanění důchodů, které se odvozují právě od výše minimální mzdy.
Ve 3. čtvrtletí 2018 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda proti stejnému období předchozího roku o 8,5 %, reálně se zvýšila o 6,0 %. Medián mezd činil 27 719 Kč.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí na 31.851 korun. Nikdy předtím nebyla výš. Lidé na výplatních páskách měli o 8,6 procenta více než před rokem. Vzhledem k 2,3procentnímu růstu cen jim mzdy reálně stouply o 6,2 procenta. Výrazně rostly výdělky v oborech, kde dominuje stát - v kultuře, školství a zdravotnictví.
Ministerstvo financí předložilo do vnějšího připomínkového řízení tzv. daňový balíček pro rok 2019.
Rok 2018 bude ve znamení investic do loajality zaměstnanců. Firmy se chtějí zaměřit zejména na nabídku lákavých benefitů a talent management. Mzdy sice napříč celou ČR rovněž porostou, nepůjde však již o skokové posuny, ale spíš o vyrovnávání ohodnocení mezi jednotlivými zaměstnavateli. Vyplývá to ze šetření Grafton Recruitment mezi vybranými zaměstnavateli ze 14 regionů České republiky.
Rok 2018 s sebou přinese řadu změn v sociální oblasti. Kromě avizovaného zvýšení penzí dojde také k navýšení minimální mzdy, nemocenské nebo přídavků na dítě. Připravili jsme pro vás kompletní přehled těch největších změn ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Ve vytváření finanční rezervy Češi za poslední rok polevili. Počet lidí, kteří mají finanční polštář, poklesl oproti loňskému roku o 11 %. Jen 13 % respondentů by ze svých úspor, při zachování stejného životního stylu, vyžila půl roku. Polovina Čechů si je vědoma, že by měla být na stáří zajištěna, ve skutečnosti však mají naspořeno méně než 300 tisíc. Jejich snem je přitom mít na penzi úspory v průměru 2,6 milionu korun. Informace vyplývají z průzkumu agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
