Nízké mzdy Čechů: Bojí se měnit práci. Co by se stalo, kdyby se trend změnil?

Klíčový důvod poměrně nízkých českých mezd odhalen. "Skončit na pracáku" představuje pro Čechy takové stigma, že se raději, ve vyšší míře než v průměru zaměstnanci v zemích OECD, drží hůře placené práce, i když by si změnou polepšili, průměrně hned o dvanáct procent. 

Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše, říkají si ale zaměstnanci.

Jenže skutečnost je často taková, že dávají přednost vrabci v hrsti před holubem v hrsti. Neboť na stále poměrně napjatém pracovním trhu v Česku, jenž vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, by si novou, lépe placenou práci zpravidla našli poměrně rychle, někdy dokonce, aniž by "skončili na pracáku".

Pravda, nutno dodat, že ona nízká nezaměstnanost je z velké části právě výsledkem nízké ochoty Čechů měnit džob. Toto jejich jednání umožňuje zaměstnavatelům těžit ze stále poměrně levné pracovní síly. Česko je tak vlastně zaměstnavatelským rájem: zaměstnanci se spokojí s vrabčákem v hrsti a nevydávají se za lepším, za holubem, jsou tedy celkem loajální a na fluktuanta společnost stále hledí skrze prsty. No, co víc si může zaměstnavatel přát!

Pokud by se Češi nespokojovali s vrabcem, více fluktuovali, budou vyšší mzdy, ale také vyšší nezaměstnanost. Jak kvůli vyšší frikční nezaměstnanosti, odrážející právě ono vyšší fluktuanství, tak zejména kvůli vyšší mzdové úrovni, která zaměstnavatele přiměje k vyšší efektivitě a produktivitě. Tedy k tomu, aby stejné penzum práce a vytvořené hodnoty zajistil menší počet, ale zato lépe placených zaměstnanců. Z toho pak bude těžit celá ekonomika.

Témata:  mzdy,  zaměstnanci