Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nízké mzdy Čechů: Bojí se měnit práci. Co by se stalo, kdyby se trend změnil?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit džob. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí. A hle! 

Klíčový důvod poměrně nízkých českých mezd odhalen. "Skončit na pracáku" představuje pro Čechy takové stigma, že se raději, ve vyšší míře než v průměru zaměstnanci v zemích OECD, drží hůře placené práce, i když by si změnou polepšili, průměrně hned o dvanáct procent. 

Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše, říkají si ale zaměstnanci.

Jenže skutečnost je často taková, že dávají přednost vrabci v hrsti před holubem v hrsti. Neboť na stále poměrně napjatém pracovním trhu v Česku, jenž vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, by si novou, lépe placenou práci zpravidla našli poměrně rychle, někdy dokonce, aniž by "skončili na pracáku".

Pravda, nutno dodat, že ona nízká nezaměstnanost je z velké části právě výsledkem nízké ochoty Čechů měnit džob. Toto jejich jednání umožňuje zaměstnavatelům těžit ze stále poměrně levné pracovní síly. Česko je tak vlastně zaměstnavatelským rájem: zaměstnanci se spokojí s vrabčákem v hrsti a nevydávají se za lepším, za holubem, jsou tedy celkem loajální a na fluktuanta společnost stále hledí skrze prsty. No, co víc si může zaměstnavatel přát!

Pokud by se Češi nespokojovali s vrabcem, více fluktuovali, budou vyšší mzdy, ale také vyšší nezaměstnanost. Jak kvůli vyšší frikční nezaměstnanosti, odrážející právě ono vyšší fluktuanství, tak zejména kvůli vyšší mzdové úrovni, která zaměstnavatele přiměje k vyšší efektivitě a produktivitě. Tedy k tomu, aby stejné penzum práce a vytvořené hodnoty zajistil menší počet, ale zato lépe placených zaměstnanců. Z toho pak bude těžit celá ekonomika.

Témata:  mzdy zaměstnanci

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko dohání Západ v cenách, ale ne v platech

Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už ano. Celková cenová hladina v Česku dosahuje 89,4 procenta průměru Evropské unie. Jsme tak stále levnější než Německo se 108,3 procenta nebo Rakousko se 113 procenty. Jenže celkový průměr zakrývá podstatný detail.