Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Navzdory rostoucím mzdám si lidé netvoří dostatečné rezervy

Ilustrační fotografie Fotogalerie +3
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ve vytváření finanční rezervy Češi za poslední rok polevili. Počet lidí, kteří mají finanční polštář, poklesl oproti loňskému roku o 11 %. Jen 13 % respondentů by ze svých úspor, při zachování stejného životního stylu, vyžila půl roku. Polovina Čechů si je vědoma, že by měla být na stáří zajištěna, ve skutečnosti však mají naspořeno méně než 300 tisíc. Jejich snem je přitom mít na penzi úspory v průměru 2,6 milionu korun. Informace vyplývají z průzkumu agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci.

Finanční rezervu má pouze 6 z 10 Čechů

Pohotovostní finanční rezervu má 60 % dotazovaných Čechů, což je o 11 % méně než v loňském roce. Rezervu si častěji tvoří muži a vzdělanější lidé, kteří mají vyšší příjmy a rezerva se jim tak tvoří snáze. „Krátkodobá rezerva představuje zajištění rodiny v případě výpadku příjmů a měla by se podle doporučení odborníků pohybovat ve výši nejlépe šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti. Lidé by neměli vyčkávat na nějaký podnět, který je přesvědčí o tom, že finanční rezervu budou nutně potřebovat. Ideálně by si ji měli začít tvořit hned, když nastoupí do práce a získají pravidelný příjem,“ komentuje Helena Brychová.

Při výpadku příjmů bychom svůj životní standard dlouho neudrželi

Doba, po kterou jsme si schopni udržet stávající životní standard bez pravidelného příjmu, se od roku 2016 příliš nezměnila. V případě výpadku příjmu by jen 13 % Čechů se svými úsporami vyžilo šest měsíců a další pětina (19 %) pouze 3 měsíce. Nejdelší dobu (10 a více měsíců) pak opět deklarují osoby v důchodovém věku a respondenti s vyšším vzděláním. Překvapivě více než třetina (32 %) dotázaných na otázku odpověděla, že neví, na jak dlouho by jim jejich finanční rezervy vystačily. „Výsledky našich průzkumů dlouhodobě ukazují, že lidé stále podceňují situace, kdy dojde k výpadku pravidelného příjmu, např. pokud ztratí práci nebo budou dlouhodobě nemocní. To jim pak může způsobit problémy zejména v případech, kdy mají hypoteční nebo jiný spotřebitelský úvěr či jiné závazky. Zcela nově se ukázalo, že vysoké procento respondentů nemá ve svých financích přehled a moc je to netrápí. To je z našeho pohledu velmi závažné zjištění, se kterým bychom měli začít pracovat,“ doplňuje Helena Brychová.

Na důchod si nespoříme, i když víme, že bychom měliPolovina Čechů (51 %) zatím žádné úspory na důchod nemá a příliš tuto otázku neřeší, druhá polovina si sice peníze na důchod odkládá, ale ve valné většině (36 %) jejich úspory nepřesahují 300 tisíc korun. Lidé, kteří nějaké úspory na stáří deklarují, jsou těsně před důchodem. Poměrně zodpovědně si také na penzi střádají lidé s vysokoškolským vzděláním - každý pátý má naspořeno přes půl milionu.Představa o tom, s jakou výší úspor bychom měli odcházet do důchodu, se s věkem snižuje. Zatímco podle nejmladší generace bychom měli mít zhruba milion a půl, lidé v důchodovém věku odhadují, že by to mělo být okolo 830 tisíc. Za pozornost stojí nejen otázka, kolik bychom mít naspořeno měli, ale také otázka, kolik bychom mít chtěli. Ideální úspory jsou podle našich představ 2x vyšší, v průměru by tak Češi rádi odcházeli do důchodu s finančním polštářem ve výši 2,6 milionů korun. „Lidé s vyššími příjmy by tak měli mít naspořeno více, aby si dokázali udržet svůj životní standard i v penzi. Pokud si budeme chtít přilepšit k důchodu například o 5 000 Kč měsíčně po dobu 20 let, budeme potřebovat úspory ve výši kolem 1 milionu korun. Odborníci proto doporučují odkládat na penzi alespoň desetinu současného příjmu,“ doplňuje Brychová.

Témata:  platy / mzdy mzdy spoření ekonomika finance

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy