Vzhledem k rekordním cenám zemního plynu lidé stále více vyhledávají možnost vytápění tuhými palivy. I jejich ceny však výrazně rostou – u palivového dřeva meziročně na více než dvojnásobek. Naopak cenově poměrně stabilní zůstává LPG, respektive čistý propan, který se tak stává ekonomicky výhodným palivem pro mnoho domácností i firem. Na rozdíl od zemního plynu nejsou jeho dodávky závislé na Rusku.
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, letos mírně klesá. Na konci prvního pololetí si takto spořilo 4,425 milionu lidí, o 16.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí (MF), které má ČTK k dispozici.
Komentář Lukáše Kovandy: Prezident Miloš Zeman dnes vetoval legislativu zmrazující platby na státní zdravotní pojištěnce. Zmrazení prosadila Fialova vláda v rámci zimního „překopávání“ původního rozpočtu ještě Babišovy vlády.
Plánovaných 66 miliard korun na podporu domácností a firem s vysokými cenami energií je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na horní hranici toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že bude kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny, uvedl dnes Stanjura ve vyjádření zaslaném ČTK.
Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy Kč z červnových 183 miliard Kč. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, což byl nejhorší červnový výsledek od vzniku ČR. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí.
Výběr informací o vládních opatřeních proti inflaci a stoupajícím cenám (kabinet dnes probere návrh na zavedení takzvaného úsporného tarifu, který má domácnostem kompenzovat část nákladů na spotřebu; premiér Petr Fiala také přednese dnes od 20:00 projev k národu):
Další růst výdajů v následujících třech měsících podle průzkumu společnosti Ipsos čeká 83 procent Čechů. Šetřit se tak chystá šest z deseti lidí, odpustí si zbytné nákupy, plánují méně topit nebo kupovat levnější zboží a služby. Více se uskromnit jsou přitom ochotni spíše lidé nad 50 let, mladí do 34 let hodlají více pracovat, hledat jiné formy úspor nebo investování. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.
Komentář Lukáše Kovandy: Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v posledních letech stagnuje. Na konci prvního čtvrtletí si takto spořilo 4,435 milionu lidí, o 6000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí (MF), které má ČTK k dispozici.
Libovali jste si před rokem, jak výhodnou smlouvu s operátorem nebo dodavatelem energií jste uzavřeli? Anebo už se chystáte na dovolenou, kterou jste zakoupili ještě vloni za poloviční cenu? Pocit uspokojení z dobrého obchodu je příjemný, ale není zcela namístě. Podnikatel totiž může změnit cenu už zakoupeného produktu nebo služby i bez vašeho souhlasu. Za jakých podmínek to smí udělat a jak se můžete bránit?
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý dnes kritizoval vládu za její dosavadní malou pomoc podnikatelům, kteří se potýkají s prudkým zdražováním energií i výrazným růstem dalších nákladů. Vládní opatření podnikatelé zatím vnímají pouze jako kosmetická. Vláda připravuje návrhy s dlouhodobým efektem, podnikatelé ale potřebují rychlou pomoc, řekl dnes Dlouhý na celostátním sněmu HK v Olomouci. Vysoká inflace podle Dlouhého ohrožuje hlavně malé a střední firmy, kterým v následujících měsících hrozí ztráta konkurenceschopnosti, zakázek a některým i krach.
Odbory a vláda se dnes nedohodly na úpravě platů ve veřejné sféře kvůli inflaci. Předáci požadují zachování kupní síly výdělků, tedy dorovnání inflace. Žádají přidání od července. Další jednání se uskuteční 7. června. Po jednání to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj by premiér Petr Fiala (ODS) chtěl mít dohodu do poloviny června, kabinet dnes ale s návrhem nepřišel. Odboráři pohrozili protesty, pokud se nedozvědí 7. června řešení. Ve stejný den chce vláda jednat také o růstu minimální mzdy, a to i se zaměstnavateli. Fiala zdůraznil, že vláda musí postupovat uvážlivě, aby dál neposilovala inflaci.
Na finanční rezervu by lidé měli myslet hned od první výplaty. Tak zní jedno ze základních pravidel finanční gramotnosti. dTest ale získal od spotřebitelů informace o nabízení kreditních karet, úvěrů a kontokorentů spotřebitelům ze strany některých poskytovatelů způsobem, kdy jsou tyto úvěrové produkty označovány jako finanční rezerva. Podobné informace lze najít i při běžném procházení internetu, kdy zejména kontokorent je jako rezerva označován. Tento postup může být nemravný i protiprávní, protože průměrný spotřebitel nemusí obsahu nabídky správně porozumět.
Objem vyplacených dividend se v prvním čtvrtletí zvýšil o 11 procent na 302,5 miliardy USD (téměř sedm bilionů Kč), což je rekord pro toto období. Hlavní podíl na tom měly těžařské a ropné společnosti. V nadcházejících měsících ale budou firmy čelit větším problémům, uvedla s odvoláním na zprávu britské firmy Janus Henderson agentura Reuters.
Vklady českých domácností u bank se v březnu poprvé za téměř pět let snížily. Naposledy se tak stalo v květnu 2017. Proti únoru klesly o 26 miliard korun na 3,04 bilionu Kč. Za jeden měsíc se tak snížily téměř o procento, což je nejrychlejší meziměsíční pokles od května 2013. Vyplývá to z výpočtů společnosti CRIF na základě dat České národní banky a portálu www.informaceofirmach.cz.
Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících by se měly od června zvýšit. Zvednout by se totiž měl průměrný příjem, ze kterého se počítají. Růst by měl stejně jako procentní část důchodu, která se kvůli vysoké inflaci od příštího měsíce mimořádně navyšuje o 8,2 procenta. Stejně jako u zaměstnanců by se měly upravit i náhrady po služebním úrazu či nemoci z povolání vojákům či policistům. Počítají s tím tři navrhovaná nařízení, která se chystá ve středu schvalovat vláda.
Den daňové svobody připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 17. června, loni to bylo 25. června. Češi tak budou letos na stát pracovat 167 dní, tedy o osm dní méně než loni. Informoval o tom dnes Liberální institut, který od roku 2000 den daňové svobody počítá. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.
Většina podílových fondů letos prodělává, akciové fandy ztratily do konce dubna 8,8 procenta, dluhopisové fondy 6.5 procenta a fondy peněžního trhu 4,1 procenta. Naopak výrazný růst o 71,5 procenta si připsaly komoditní fondy, nemovitostní fondy o 1,1 procenta. Vyplývá to z Broker Consulting Indexu podílových fondů za duben, který má ČTK k dispozici.
Česká republika dostane prostřednictvím Národního plánu obnovy (NPO) dalších zhruba 14 miliard korun. Využít by se mohly i v souvislosti s uprchlickou vlnou v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). NPO je podkladem pro čerpání peněz z mimořádného fondu, který připravila Evropská unie v souvislosti s koronavirovou pandemií. Česko původně mělo možnost získat 179 miliard korun.
Cenová hladina letí strmě vzhůru, jídlo je citelně dražší, energie a pohonné hmoty jakbysmet. A vyhlídky na nejbližší období přinášejí spíše další růst. Vzhledem k tomu, že v současnosti pouze 19 % lidí bez problémů pokryje zvýšení nákladů ze svého platu, čekají se problémy v domácích rozpočtech. Mnoho lidí nebude schopno splácet své závazky, zejména úvěry a hypotéky. Podle průzkumu BNP Paribas Cardif se 64 % lidí obává finančních ztrát.
Přebytek obecních rozpočtů loni stoupl o 71 procent na 17 miliard korun, tedy na nejvyšší hodnotu od roku 2016. Přebytek obce zároveň vykázaly loni pojedenácté v řadě. Obce loni zároveň zvýšily úspory na bankovních účtech meziročně o 15 procent na 165 miliard korun, což je nejvíce od vzniku ČR. Na tiskové konferenci o tom dnes informovala společnost CRIF - Czech Credit Bureau. Celkový dluh obcí loni stoupl meziročně o desetinu na 50,4 miliardy korun. Zveřejněné údaje neobsahují data za Prahu.
Dnes končí termín pro odevzdání daňového přiznání k dani z příjmu elektronicky. Papírové přiznání bylo třeba letos odevzdat do pátku 1. dubna. Bez sankcí následně bylo možné přiznání podat ještě dalších pět pracovních dnů. V případě využití služeb daňového poradce je lhůta pro odevzdání stanovena do 1. července. Stejná lhůta platí i pro firmy, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje kvůli vysoké inflaci mimořádné zvýšení minimální mzdy od července. Žádá zvednutí nejnižšího výdělku o 2000 korun na 18.200 korun. Na sjezdu odborové centrály ČMKOS to řekl její předák Josef Středula. Spotřebitelské ceny se v březnu meziročně zvedly o 12,7 procenta. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že koalice příští týden stanoví termín zahájení vyjednávání vlády s odbory o minimální mzdě i platech.
18. dubna 2025 18:47
18. dubna 2025 18:37
17. dubna 2025 10:32
16. dubna 2025 12:09
15. dubna 2025 12:46
15. dubna 2025 12:24
15. dubna 2025 10:52
14. dubna 2025 14:30
12. dubna 2025 17:21
12. dubna 2025 15:58
12. dubna 2025 15:41
11. dubna 2025 11:28
11. dubna 2025 10:26
10. dubna 2025 10:12
10. dubna 2025 9:38
10. dubna 2025 9:17
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Nemá obchodní válku, kterou rozjela, plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zrazuje, protože Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslabuje. Třeba česká koruna si vůči němu za dnešek připisuje (v čase 15:35) výrazné takřka procento.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Pohonné hmoty v Česku v předvelikonočním období výrazně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 59 haléřů na 34,32 koruny za litr. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl lety. O 76 haléřů na litru zlevnila za poslední týden nafta. Za litr dieselu teď řidiči dají průměrně 33,24 koruny, což je nejnižší cena od předloňského července.
