Kvůli rostoucím cenám se zvyšují důchody, část rodin dostane 5000 korun na dítě

- Rostoucími cenami zejména energií se zabývala už minulá vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá ministryně financí Alena Schillerová odpustila daň z přidané hodnoty na energie na listopad a prosinec loňského roku. Babišův koaliční kabinet ANO a ČSSD také poslal do Sněmovny trojici předloh, kterými chtěl reagovat na zdražující energie. Šlo mimo jiné o zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty na dodání elektřiny a plynu, nová vláda Petra Fialy (ODS) ale v lednu předlohy ze Sněmovny stáhla s tím, že místo plošné podpoře dává přednost cílené.

- Koncem ledna prošla Parlamentem novela zákona o státní sociální podpoře, díky které dosáhne na příspěvky na bydlení širší okruh lidí. Předloha rovněž umožní kabinetu, aby letos příspěvky dál zvýšil, pokud by ceny elektřiny a plynu dál rostly. Novela zvedá zpětně od ledna takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek vypočítává. O podporu mohou nově žádat také podnájemníci a vlastníci rekreačních objektů, kteří v nich trvale bydlí. Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc. Pomoc by mohlo letos dostat podle odhadů 220.000 až 280.000 domácností.

- Od dubna také o deset procent vzrostly částky životního a existenčního minima, které hrají důležitou roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Po zvýšení minima dosáhne víc rodin na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje také pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Zvýšila se také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují také alimenty.

- Kvůli vysoké inflaci se letos dvakrát mimořádně zvyšují důchody. Poprvé se upravily od ledna při běžné valorizaci. V průměru se starobní penze navýšila o 502 korun. Všichni lidé s důchodem pak k zákonnému přidání dostali ještě 300 korun navíc do zásluhového dílu. Od června narostl procentní díl důchodu o 8,2 procenta a průměrný starobní důchod se tak zvýšil o 1017 korun. Potřetí se důchody mimořádně navýší od září, kdy se o 5,2 procenta upraví také příplatky k penzi pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich.

- Minulý týden Sněmovna schválila vládní návrh na jednorázový příspěvek 5000 korun na dítě do 18 let věku, určený pro rodiny s loňskými ročními příjmy do milionu korun hrubého. Poslanci opozičních ANO a SPD neprosadili rozšíření okruhu příjemců podpory ani její pravidelné vyplácení po několik měsíců. Domácnosti s přídavky na děti získají podporu automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat. Nárok na dávku by mohlo mít zhruba 1,56 milionu dětí. Rozpočtové náklady budou činit zhruba 7,8 miliardy korun.

- Koncem března rozhodl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) o faktickém odložení plateb daně z přidané hodnoty pro podnikatele v autodopravě do konce letošního října a zároveň prominul pro celý rok 2022 placení čtvrtletní zálohy u silniční daně. Ministerstvo financí informovalo, že pardon je primárně reakcí na rostoucí ceny pohonných hmot a výsledek jednání s podnikateli v dopravě.

- V reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině vláda také rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily a nákladní auta do 12 tun. Ministerstvo financí (MF) začalo kontrolovat čerpací stanice kvůli maržím za paliva. Od června se na čtyři měsíce o 1,50 koruny na litr snížila spotřební daň z benzinu a nafty. Ministr Stanjura při schvalování novely v Senátu připustil, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé.

- V polovině června také Parlament schválil novelu energetického zákona, které také v návaznosti na loňskou energetickou krizi zkracuje režim dodavatele poslední instance na polovinu, tedy ze šesti měsíců na tři. Pak bude moci plátce elektřiny nebo plynu automaticky přejít na standardní nabídku dodavatele. Novela má také přispět k zajištění naplněnosti zásobníků plynu a zvýšení energetické bezpečnosti ČR. Umožní totiž odebrat obchodníkům s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících v požadovaném minimálním množství, část této kapacity.

- Dnes vláda probere návrh ministerstva průmyslu a obchodu na zavedení takzvaného úsporného tarifu. Kompenzovat by měl část nákladů na energie. Domácnosti topící plynem či elektřinou by měly podle dosavadních informací dosáhnout maximálně na 9000 korun. Tarif by měl platit rok od 1. října. Náklady státního rozpočtu na tuto pomoc ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN) odhadl mezi 16 až 24 miliardami korun. Ministři by měli jednat také o odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje firmám, a to na tři měsíce od října.

Témata:  důchody,  příspěvek na dítě,  finance