Komentář Tomáše Volfa: Dnešní ranní data z ČSÚ ukázala na zjevný fakt ohledně mezd. Ty rostou, ale pomaleji než ceny. Ve 3.Q letošního roku reálné mzdy meziročně klesly o 9,8 %, protože ceny vyskočily o 17,6 %.
Za roční spotřebitelský úvěr 50.000 korun mohou lidé zaplatit až 100.000 korun navíc. Proti minulosti se lidem také může více prodražit prodlení při splácení úvěru, protože se zvýšil zákonný úrok z prodlení. Ukázala to analýza podmínek poskytování spotřebitelských úvěrů u 35 bank a nebankovních společností, kterou vypracovala společnost Člověk v tísni. ČTK ji má k dispozici. Člověk v tísni sestavuje svůj index odpovědného úvěrování od roku 2009.
Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí (MF). Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka.
Aktuální energetická krize nutí spotřebitele ke zvažování úsporných alternativ k vytápění domácností. Nejen s ohledem na cenové výkyvy plynu stále roste zájem o tepelná čerpadla, která nabízejí k životnímu prostředí šetrnější řešení a pro spotřebitele nejlevnější volbu z ekologických variant vytápění. Na tyto benefity reagovalo i Ministerstvo životního prostředí, které se prostřednictvím dotací v rámci programu Nová zelená úsporám snaží využití tepelných čerpadel v českých domácnostech podpořit. Nezapomnělo se však ani na domácnosti, které na tepelná čerpadla nedosáhnou, a to v rámci nového programu Nová zelená úsporám Light. Na co je možné tyto dotace čerpat a jak o ně spotřebitelé mohou žádat?
Až 60 procent zboží se u nás podle agentury NielsenIQ prodá ve slevách. Na slevové akce čeští zákazníci slyší, a proto u nás v posledním desetiletí už zdomácněl „slevový svátek“ Black Friday, připadající na poslední listopadový pátek. Nejinak je tomu letos. Rok 2022 ale přináší i další „slevy“ v oblasti investic nebo nemovitostí. Podle čeho a jak vybírat, aby se člověk nespálil?
Jen těžko byste hledali produkt či službu, která za poslední rok nezdražila. Oproti loňskému roku Češi výrazně více zaplatí především za bydlení, energie a potraviny. Nejenže si za stejné peníze reálně koupí méně než před rokem, ale inflace jim také rychle znehodnocuje úspory. Přečtěte si, jak ochránit peníze před inflací.
Platy vojáků z povolání na tarifech by měly od ledna vzrůst o deset procent. Počítá s tím nařízení, které poslalo do připomínkového řízení ministerstvo obrany. Už dříve oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), že vzrostou o deset procent také platy hasičů a policistů na tarifech.
Výrazné zdražování energií a vysoká inflace nutí hodně lidí hledat si přivýdělek, zejména na některou z pracovních dohod. Jak se zdaňují příjmy z pracovních dohod? Jak se zvyšuje limit pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2023?
Příspěvek na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením zřejmě vzroste z nynějších 550 korun na 900 korun měsíčně. Příspěvek 2900 korun pak budou dostávat lidé, kteří se neobejdou bez energeticky náročných dýchacích přístrojů. Ve vládní novele o poskytování dávek to dnes schválila Sněmovna. Předlohu, která zvyšuje až o čtvrtinu také státní dotaci na zdvihací plošinu a přináší i další změny, nyní dostanou k posouzení senátoři.
Růst cen v Česku znovu zrychlil, když letos v září dosáhla meziroční inflace 18 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny bydlení, a to především zdražení energií.
Komentář Lukáše Kovandy: Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.
Komentář Lukáše Kovandy: Wall Street je v panice. Oficiálně. V minulém týdnu se takzvaný „index strachu“, ukazatel VIX, dostával opakovaně do reverzního módu. Jeden obchodní den za druhým tedy burziány děsilo více to, co přijde záhy než to, co nastane za tři měsíce. Přitom běžně je tomu spíše naopak. Investoři jsou totiž zpravidla více nejistí stran toho, co je čeká ve vzdálenější budoucnosti – třeba právě za ony tři měsíce –, než co je na spadnutí hned teď. Je to přirozené. Vzdálenější budoucnost zkrátka bývá méně jistá než ta nejbližší, protože se v delším časovém úseku samozřejmě může odehrát více nepříznivých nečekaných dějů než v úseku kratším. Pokud tedy burzy děsí více nejbližší budoucnost, je to cosi právě „inverzního“, cosi nepřirozeného – je to panika.
Státní podpora stavebního spoření by se měla zrušit nebo reformovat, změnit by se měla také například podpora individuálního důchodového připojištění. V dnešních Otázkách Václava Moravce České televize se na tom shodli členové Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl a Daniel Prokop. Hampl, jenž také předsedá Národní rozpočtové radě, varoval před stálým zvyšováním strukturální schodku, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. K návratu do rovnováhy by podle odborníků byly s největší pravděpodobností nutné i změny daní.
Komentář Lukáše Kovandy: Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se v září propadla na nejhorší úroveň v historii měření od roku 2003. Ukazatel vykázal hodnotu pouze 72,7 bodu. To znamená, že důvěra spotřebitelů odpovídá pouze 72,7 procenta dlouhodobého průměru let 2003 až 2021.
Životní a existenční minimum se od ledna zvýší. Dohodla se na tom vládní koalice. Vyčká ještě na údaje o inflaci. Zvednout se mají i přídavky na děti. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Všeobecné zdražování pociťuje 94 procent Čechů, více než třetina z nich velmi silně. Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který provedla výzkumná agentura Median pro společnost Broker Consulting na vzorku 1022 respondentů. Češi podle něj vnímají nejvyšší nárůst cen u potravin, pohonných hmot a energií.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace ještě ani pořádně neklesla ze svých maxim za několik desetiletí a už vláda rozjíždí novou. Tentokrát se tomu říká zastropování. Celkové náklady zastropování se realisticky mohou pohybovat kolem 200 miliard korun ročně. Záleží ale pochopitelně na vývoji cen elektřiny. Stát jej bude muset z nemalé části financovat na dluh.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes vydala Národní rozpočtová rada.
Komentář Lukáše Kovandy: Zastropování cen energií, pro něž se včera rozhodla vláda, přinese různým domácnostem různě vysokou úsporu. Klíčové z hlediska výše úspory je pochopitelně to, jaký zdroj energie daná domácnost využívá. Záleží ovšem i na tom, kolik má domácnost členů. Či zda bydlí v bytě nebo v rodinném domku.
Meziroční pokles maloobchodních tržeb v červenci mírně zrychlil na 7,2 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Projevil se nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají v Česku třetím měsícem v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě vyšší o 0,6 procenta.
Odboráři a odborářky z celé republiky dorazí dnes do Prahy na shromáždění proti chudobě. Chtějí na něm zveřejnit své požadavky a návrhy ke zmírnění dopadů zdražování a energetické krize na zaměstnance a jejich rodiny. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se akce v pražském Fóru Karlín mohlo účastnit 1500 až 2000 lidí. ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270.000 členů. Shromáždění pořádá vždy v září od roku 2015. V minulých dvou letech se nekonalo kvůli epidemii.
„Když nemají na chleba, ať jedí koláče.“ Podobně nešťastně jako slavný výrok přisuzovaný francouzské královně Marii Antoinettě může v některých případech vyznít i udílení univerzálních finančních rad v době ekonomické nejistoty. Typickým příkladem je třeba doporučení, aby lidé zvýšili své příjmy. Snadno se řekne, ale hůř udělá. Co lze dnes poradit lidem, kteří se obávají zvyšujících se cen a zároveň už mají některé finanční produkty, jako jsou půjčky, pojistky nebo investice?
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude hradit nový lék na cystickou fibrózu Kaftrio dětem od šesti let, dosud ho dostávají starší 12 let. Počítá s úhradou ročně pro 43 z nich, které splní i další kritéria stanovená odbornou společností, uvedla dnes VZP v tiskové zprávě. Cystická fibróza je vzácné nevyléčitelné onemocnění, které postihuje především dýchací a trávicí systém. V ČR žije asi 700 lidí s touto nemocí, jejich průměrný věk dožití je 25 let.
18. dubna 2025 18:47
18. dubna 2025 18:37
17. dubna 2025 10:32
16. dubna 2025 12:09
15. dubna 2025 12:46
15. dubna 2025 12:24
15. dubna 2025 10:52
14. dubna 2025 14:30
12. dubna 2025 17:21
12. dubna 2025 15:58
12. dubna 2025 15:41
11. dubna 2025 11:28
11. dubna 2025 10:26
10. dubna 2025 10:12
10. dubna 2025 9:38
10. dubna 2025 9:17
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Nemá obchodní válku, kterou rozjela, plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zrazuje, protože Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslabuje. Třeba česká koruna si vůči němu za dnešek připisuje (v čase 15:35) výrazné takřka procento.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Pohonné hmoty v Česku v předvelikonočním období výrazně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 59 haléřů na 34,32 koruny za litr. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl lety. O 76 haléřů na litru zlevnila za poslední týden nafta. Za litr dieselu teď řidiči dají průměrně 33,24 koruny, což je nejnižší cena od předloňského července.
