Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy Kč

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy Kč z červnových 183 miliard Kč. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, což byl nejhorší červnový výsledek od vzniku ČR. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí.

Vláda minulý týden schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. V březnu Sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 8,9 procenta na 911,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu pak meziročně klesly o 1,1 procenta na 1,104 bilionu korun.

Za meziročním zlepšením salda o 86,7 miliardy Kč stála podle MF i nadále především menší omezení související s covidem-19 a tomu odpovídající transfery a vládní kompenzace na počátku roku. Příjmové straně pomohly podle úřadu daňové výnosy, které byly meziročně vyšší o více než 17 procent. Na druhou stranu vysoké ceny ovlivnily výdaje například v podobě mimořádné valorizace důchodů či navýšených dávek na bydlení a hmotné nouze, uprchlická krize pak vedla k růstu humanitární pomoci, uvedlo MF.

"Po červnovém zlepšení salda rozpočtu stát v červenci hospodařil s očekávaným mírným deficitem okolo deseti miliard. Schodek 193 miliard je zlepšením salda o 87 miliard proti loňskému roku, který ale určitě není měřítkem, se kterým se chceme porovnávat,“ řekl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na výdajové straně rozpočtu pokračuje podle něj třetí měsíc silné tempo investiční aktivity státu, které standardně dále zrychluje ve druhém pololetí. Hlavně státní fondy dopravní infrastruktury a životního prostředí získaly už o více než deset miliard více než v loňském roce, uvedl.

K růstu příjmů nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (o 12,1 procenta) s kladným příspěvkem všech hlavních položek, především daně z přidané hodnoty, pojistného, daní z příjmů právnických osob a spotřebních daní. Naopak poklesly o 10,2 procenta příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 miliardy Kč).

Běžné výdaje klesly o 20,3 miliardy Kč přes navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů, či jiných sociálních dávek, a výdaje související se solidární pomocí uprchlíkům, snížily především nižší výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 8,4 miliardy Kč, oznámilo MF.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách, které rostly o 26,8 miliardy Kč, se podle něj nejvíce podílely výplaty důchodů (o 22,5 miliardy Kč) navýšené lednovou valorizací o 5,2 procenta a mimořádnou červnovou o 6,3 procenta. Z ostatních dávek se zvýšily hlavně dávky pomoci v hmotné nouzi (o 5,2 miliardy Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky.

Témata:  státní rozpočet finance

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

19. listopadu 2025 10:00

Zimní ranní rituály mohou vyjít draho: pokuty za běžící motor i sníh na autě

Zimní rána v Česku mají svůj stereotyp – rychle nastartovat motor, zapnout topení, vzít škrabku do ruky a doufat, že než led povolí, stihnete dopít kávu. Právě tato běžná praxe ale může řidiče stát pokutu. Stejně tak riskují ti, kdo vyjíždějí se zbytky sněhu a ledu na střeše nebo kapotě. Ačkoli tyto situace mnoho lidí nepovažuje za nebezpečné, zákon je vidí jinak – jako zbytečné obtěžování nebo dokonce ohrožení ostatních.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neznalost a psychické vyčerpání brání dlužníkům využít oddlužení

Novela insolvenčního zákona měla lidem cestu k oddlužení usnadnit. Přesto počet nových insolvenčních řízení meziročně roste jen o 12 %, přičemž desítky tisíc lidí ročně by tuto možnost mohly využít – většina o ní ale stále neví. Výzkum Konsorcia dluhových poraden ČR ukázal, že dlužníkům brání nejen neznalost změn, ale i psychické vyčerpání a složité životní podmínky.