Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Letošní schodek může být i 375 miliard korun. Hrozí Česku řecký scénář?

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.

Co je ale nejpodstatnější, současný kabinet nepočítá s výraznými úsporami či s citelným navyšováním příjmů ani pro příští léta. Až do roku 2025 plánuje schodky v pásmu od 250 do 300 miliard korun ročně, jak plyne ze včera zveřejněných údajů. V roce 2024 cílí na schodek 280 miliard, o rok později by to mělo být 260 miliard.

Řecký scénář bankrotu veřejných financí Česku ale ani tak nehrozí. Zatím. Ani žádné jiné ekonomicky srovnatelné zemi. Řecko totiž doplatilo na to, že se na pokraji krachu ocitlo už v době, kdy ještě nebylo „objeveno“ kvantitativní uvolňování. Právě iluze jménem kvantitativní uvolňování umožňuje prodlužovat agónii předlužení.

Řecká krize politikům ovšem otevřela oči. Pochopili, že svoji „munici“ – zvyšování daní – už do značné míry vyčerpali. A novou spásu objevili v centrálních bankách. Ty tištěním miliard a bilionů, za něž v rámci kvantitativního uvolňování skupují dluh svých vlád, vytvářejí iluzi, že vlády vlastně zase tolik zadlužené nejsou. Nyní za toto iluzionistické představení, trvající přes deset let, začínáme splácet účet. V podobě nejvyšší inflace za několik desetiletí.

Zdálo by se, že politiky to donutí k otočce. Kdeže!

V Británii teď tamní vláda chtěla výrazně snížit daně, ale neřekla, kde na to vezme. Aha, takže další dluh. Další inflace. A když kvůli vyhlídce na ni britské vládě zdraží zadlužování, centrální banka začne skupovat dluh, i když je to inflační, aby vládě ulevila. To už je ekonomická perverze. Inflace se „léčí“ inflační měnovou politikou.

Spíše se tedy obávejme, ať se Českou nevydá britskou cestou. A žádejme, ať především centrální banky změní své jednání. Pokud budou i nadále perverzně a na úkor příštích generací usnadňovat politikům zadlužování, ti toho samozřejmě využijí. Centrální banky musí říct „stop“. Nikdo jiný to za ně neudělá. Pokud centrální banky politiky nepřiměji k omezení zadlužování, jako Řeckou jednou opravdu skončit můžeme. 

Témata:  státní rozpočet finance Česko komentář

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?