Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nutnost zastropovat cenu energií je i důsledkem velkého tištění peněz v podání centrálních bank

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Inflace ještě ani pořádně neklesla ze svých maxim za několik desetiletí a už vláda rozjíždí novou. Tentokrát se tomu říká zastropování. Celkové náklady zastropování se realisticky mohou pohybovat kolem 200 miliard korun ročně. Záleží ale pochopitelně na vývoji cen elektřiny. Stát jej bude muset z nemalé části financovat na dluh.

Politici by měli lidem na rovinu říct, že zastropování cen elektřiny znamená jen úročené odložení platby za ni. Lidé si to později doplatí vyššími daněmi. A také inflací. A to i s úroky, které mezitím stát zaplatí z ještě výrazněji zvýšeného dluhu. Politici žádné peníze negenerují. Budou tak muset své rostoucí zadlužení utopit v inflačním znehodnocení měny.

Ale vinni nejsou jen politici. Na samém počátku energo-krize stálo masivní tištění peněz centrálními bankami. Srazily vládám uměle úroky, takže ty snáze dotovaly zelené zdroje. Dotace (a tlak aktivistů) vedly energetické firmy k přesměrování svých investic z tradiční, řiditelné energetiky k neřiditelné zelené. 

Tištění peněz a umělé snižování úroků křiví tržní signály. Pokřivený trh vysílal v desetiletí před pandemií špatný signál, že investice do zelených zdrojů jsou méně rizikové, než v reálu byly. Zelená dotační politika pak dodala další „likviditu“, takže umocnila iluzi rentability. Zelené zdroje vyžadují zálohu pro čas zamračeného bezvětří. Tu měl v rámci zelené transformace EU zajišťovat Putin se svým plynem. Toto riziko by se na nezkřiveném trhu promítlo do vyšších úroků zelených investic, takže by šlo více peněz na tradiční zdroje, na Putinovi nezávislé.

Pokud by zelené zdroje nebyly masivně dotovány za levné peníze natištěné centrálními bankami, více by vyniklo jejich skutečné riziko a jejich reálné náklady. Ty zahrnují nutnost fosilní či jaderné zálohy. Zelená elektřina je levná, jen nebereme-li tyto reálné náklady v potaz. Zelená elektřina je, jak vidíme v přímém přenosu, kvůli svým skrytým nákladům potenciálně silně inflační. 

Témata:  energetika finance

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

16. ledna 2026 11:35

Ceny nikotinových produktů rostou, Česko patří k nejdražším zemím

V České republice tvoří kuřáci zhruba 22 % populace a za nikotinové výrobky ročně utratí bezmála 90 miliard korun. Kuřáci tak pod tlakem drahoty stále častěji hledají levnější cesty k nikotinu.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Rozmach umělé inteligence tlačí ceny elektroniky a automobilů vzhůru

V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.