Komentář Lukáše Kovandy: Euro dnes velmi pravděpodobně poprvé po skoro dvaceti letech oslabí vůči dolaru až na takzvanou paritu, tedy na kurs 1:1. Dnes ráno vzájemný kurs oslabil až na 1,0006 dolaru za euro, přičemž měnoví obchodníci jako pravděpodobnou vyhlíží možnost oslabení až na 0,95 dolaru za euro již v blízké době.
Summit Evropské unie dnes schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se tak od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdí používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí na prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.
Spotřebitelské ceny na Slovensku v květnu zrychlily tempo růstu, míra inflace tak vystoupila na 12,6 procenta a dosáhla maxima od června roku 2000. Spotřebitelské ceny stouply dvouciferným tempem už třetí měsíc v řadě, v dubnu inflace činila 11,8 procenta. ČTK o tom dnes informoval slovenský statistický úřad.
Vláda chystá zavést možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech od ledna 2024. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Firmy by tak mohly platit daně v eurech.
Ruský rubl se propadl na nové rekordní minimum. Výrazně oslabuje euro. Rostoucí ceny ropy v kontextu ruské invaze na Ukrajinu vyvolávají obavy ze stagflace, kterou charakterizuje stagnace ekonomiky, vysoká inflace a vysoká nezaměstnanost. Investoři preferují měny považované za bezpečné, jako je americký dolar či švýcarský frank.
Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Polsko nabídlo 40 milionů eur.
Komentář Lukáše Kovandy: Burzovní cena plynu v EU dnes atakuje historický cenový rekord, když ráno vystoupala až na 155 eur za megawatthodinu. Bezprostředním důvodem je to, že plynovodem Jamal zcela přestal plyn proudit do koncového německého uzlu Mallnow. Plynovod vedoucí plyn z Ruska, a to přes území Běloruska a Polska, zajišťuje zhruba pětinu ruských pozemních dodávek plynu do EU.
Ceny zboží a služeb na Slovensku v listopadu v meziročním srovnání stouply nejvíce za posledních téměř 17 let. Inflace zrychlila na 5,6 procenta z říjnových 5,1 procenta, informoval dnes slovenský statistický úřad. Spotřebitelské ceny rostou rychlejším tempem než dříve i v jiných státech, mimo jiné v České republice.
Meziroční míra inflace na Slovensku v září vystoupila na téměř desetileté maximum. Tempo meziročního růstu cen zboží a služeb dosáhlo 4,6 procenta proti tempu 3,8 procenta v srpnu, a inflace je tak nejvyšší od listopadu 2011. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Inflace v zemi zrychluje nepřetržitě od letošního února, kdy činila 0,9 procenta.
Rakouská vláda hodlá podle agentury AP zavést od července příštího roku novou uhlíkovou daň, kdy spotřebitelé budou muset zaplatit 30 eur (asi 760 Kč) za každou tunu CO2. Vybrané finance pak kabinet chce přerozdělovat mezi občany ve formě takzvaného klimatického bonusu.
Evropská komise dnes poslala Česku první platbu z mimořádného fondu určeného ke zotavení ekonomik z koronavirové krize. Z Bruselu míří do Prahy 915 milionů eur (více než 23,2 miliardy korun), na které má země nárok v rámci záloh určených k předfinancování jednotlivých projektů. Komise to oznámila na svém webu.
Ceny zboží a služeb na Slovensku v srpnu rostly nejrychleji od podzimu roku 2012. Tempo meziroční míry inflace zrychlilo na 3,8 procenta z 3,3 procenta v červenci. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad.
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation, GDPR) má za cíl pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem a společností, které nakládají s osobními údaji zákazníků či zaměstnanců. Nařízení vstoupilo v platnost v květnu 2018 a platí jednotně ve všech státech EU a na Islandu, v Norsku a Lichtenštejnsku.
Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afganistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.
KOMNATÁŘ Lukáše Kovandy - Ministři zemí skupiny G7 se na svém londýnském jednání, jež dnes pokračuje druhým dnem, blíží k přelomové dohodě. Již včera se rámcově dohodli, že podpoří zavedení minimální podnikové daně ve výší minimálně patnácti procent. Toto ujednání představuje základ pro širší mezinárodní dohodu, která by ukončila po několik desetiletí trvající „závod ke dnu“, kdy se jednotlivé země předhánějí v postupném snižování podnikové daně. Činí tak proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory.
Komentář Lukáše Kovandy: Cíle volebního programu Pirátů a STAN někteří přirovnávají k Marshallovu plánu. Což je pochopitelně nepatřičně nebetyčné zveličení, pokud tedy za světodějné nepokládáme třeba zdanění konopí. Program podle všeho nebude dláždit ani cestu k druhé transformaci české ekonomiky, což je další PR slogan, jenž kolem něj v médiích koluje.
Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z pravidelného materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který dnes schválila vláda.
Vývoz z Německa se v dubnu propadl meziročně skoro o třetinu, což je nejvíce od roku 1950, kdy statistický úřad začal tento údaj sledovat. Důvodem byla koronavirová pandemie, která snížila poptávku po zboží z Německa, největší evropské ekonomiky. Přebytek bilance zahraničního obchodu klesl na 3,5 miliardy eur (93,3 miliardy Kč) ze 17,8 miliardy eur loni v dubnu a byl nejnižší od prosince 2000. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad.
Česká měna v době pandemie koronaviru a opatření proti jejímu šíření od poloviny března oslabila k euru o šest procent na 27,15 Kč/EUR a k dolaru o 10,7 procenta na 25,01 Kč/USD. ČTK to řekl analytik obchodníka s měnami Purple Trading Štěpán Hájek.
Cena zlata v eurech dnes poprvé překonala hranici 1600 eur (44.100 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Poptávku po zlatě vyvolává hlavně vysoká míra nejistoty spojená s pandemií nemoci covid-19, uvedla agentura DPA.
Evropa bude od unijních institucí potřebovat na zotavení své ekonomiky po koronaviru dalších nejméně 500 miliard eur (14 bilionů Kč) nad rámec již dohodnuté pomoci v objemu půl bilionu eur. V rozhovoru, který dnes vyšel v italském listě Corriere della Sera, to řekl šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.
Dvacet let po zavedení eura se jedna z hlavních obav jeho zakladatelů zhmotňuje ve třetí největší ekonomice regionu, sužované koronovirem. Přetrvávající podezření, že se rozmařilé půjčování, k němuž se Itálie uchýlila, nakonec stane problémem celé Evropy, bylo v 90. letech opakovanou noční můrou představitelů německých finančních institucí. Píše o tom agentura Bloomberg.
Koruna včera padala opravdu nevídaně. Za jediný den ztratila vůči euru 1,20 koruny, když oslabila z kursu kolem 26,20 na 27,40. Úroveň kursu 27,40 je její nejslabší od první poloviny roku 2015. Obchodní den včera ještě ani neskončil a už se začali ozývat někteří zastánci eura. „Vidíte, říkali jsme to…“ Koruna je podle nich zranitelná a v poryvech světových trhů obstojí mnohem hůře než euro. Proto by se jí Česko mělo rychle zbavit a vstoupit do eurozóny. Píše pro MoneyMAG.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom z CZECH FUND.
2. července 2025 12:12
1. července 2025 16:59
30. června 2025 13:34
28. června 2025 10:36
26. června 2025 11:13
26. června 2025 10:56
25. června 2025 11:51
25. června 2025 11:34
24. června 2025 16:11
23. června 2025 12:33
23. června 2025 12:20
22. června 2025 6:40
22. června 2025 5:34
20. června 2025 11:38
20. června 2025 11:23
19. června 2025 14:22
Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Okolo 230 000 zaměstnanců v české gastronomii a cestovním ruchu hraje důležitou roli v každodenním chodu hotelů, restaurací, penzionů a zábavních a sportovních provozů. Mezi klíčové pozice patří kuchaři, číšníci, barmani, recepční, pokojské nebo pracovníci ve volnočasových a relaxačních službách.
