Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČR trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v Turówě, Polsko nabízí 40 milionů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Polsko nabídlo 40 milionů eur.

Návrh předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pro informaci ve středu vládě. Spor s polskou stranou trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu, řekla dnes Hubáčková ČTK. Podle aktualizovaného návrhu, který došel do Prahy, by polská strana souhlasila s dvouletým dohledem Soudního dvora EU. Hubáčková chce nechat český návrh posoudit kabinetem. Z diskuse vlády má vyplynout, zda má česko-polské jednání pokračovat mezi ministryněmi obou zemí, nebo se přesune na úroveň premiérů.

Ministryně uvedla, že by chtěla, stejně jako polská strana, aby jednání pokračovala co nejdřív. "Ideálně do konce ledna," řekla Hubáčková. Ministerstvo životního prostředí je podle ní k polské straně vstřícné v tom, že nemění požadavky vyslovené v loňském roce minulou vládou. Hubáčková o úpravě smlouvy jednala v úterý ve Varšavě se svou polskou kolegyní Annou Moskwovou.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) v pátek v České televizi řekl, že Česko dokumenty poslalo Polsku. Hubáčková dnes na twitteru jeho vyjádření upřesnila; návrh smlouvy podle ní dostali pro informaci český velvyslanec v Polsku Jakub Dürr a Půta.

Půta se domnívá, že nedořešené otázky nespíš budou záležet na dohodě premiérů obou zemí. K návrhu vypracovali připomínky experti z ministerstva životního prostředí, České geologické služby i Libereckého kraje. "Já věřím, že pokud polská strana, polská vláda tu mezinárodní dohodu chce uzavřít, tak má teď nejlepší příležitost to udělat," řekl v pátek ČT Půta.

Důl Turów zásobuje uhlím elektrárnu, která je v jeho blízkosti a která je na polském trhu důležitým producentem elektrické energie. Obce v českém příhraničí ale už několik let bojují proti jeho rozšíření, obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti.

Praha vede kvůli tomu s Varšavou spor, rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. To však Poláci odmítají a zpochybňují i dopady na české území.

Moskwová v úterý uvedla, že pokud se česká vláda s Polskem dohodne na podmínkách smlouvy, Česko rychle stáhne žalobu, kterou poslalo k Soudnímu dvoru EU. Loni v září Soudní dvůr EU uložil Varšavě pokutu půl milionu eur denně (12,2 milionu korun), kterou však Polsko neplatí. Mluvčí unijní exekutivy v minulých dnech oznámil, že Polsko promeškalo první lhůtu k zaplacení pokuty. Evropská komise proto nyní vyhodnotí, ze kterých fondů by pokutu v řádu desítek milionů eur Varšavě strhla. Brusel pak Varšavu uvědomí a ta bude mít deset dní na vyjádření. Poté Brusel částku strhne.

Témata:  Turów (hnědouhelný důl v Polsku) Česko Polsko EUR

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy