Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace na Slovensku zrychlila na 3,8 procenta, je nejvyšší od podzimu 2012

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Ceny zboží a služeb na Slovensku v srpnu rostly nejrychleji od podzimu roku 2012. Tempo meziroční míry inflace zrychlilo na 3,8 procenta z 3,3 procenta v červenci. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad.

K vyšší inflaci opět přispěly dražší pohonné hmoty, stavební materiály i potraviny. Ceny potravin v meziročním srovnání vzrostly o 3,7 procenta, což je nejrychleji od loňského června. Stavební materiály jsou pak součástí kategorie energií a bydlení, která v úvodu letošního roku inflaci ještě tlumila.

Právě potraviny spolu s náklady na energie a na bydlení mají hlavní podíl na výdajích domácností na Slovensku.

V České republice spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 4,1 procenta. Inflace tak byla nejvyšší od listopadu 2008.

Za období od ledna do konce srpna se ceny zboží a služeb na Slovensku zvýšily ve srovnání se stejným obdobím loňska o 2,1 procenta. Slovenské ministerstvo financí ve své červnové prognóze zvýšilo výhled letošní inflace na 1,5 procenta. Loni spotřebitelské ceny na Slovensku vzrostly o 1,9 procenta.

Témata:  inflace Slovensko EUR

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.