Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Chorvatsku se bude od ledna platit eurem

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Summit Evropské unie dnes schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se tak od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdí používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí na prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.

Evropská komise (EK) na začátku června konstatovala, že Záhřeb splnil všechna čtyři kritéria, která Brusel při posuzování připravenosti na přijetí společné měny posuzuje. Týkají se stavu veřejných financí, úrokových sazeb, cenové stability a směnného kurzu.

"Euro je měnovým vyjádřením našeho společného osudu a je součástí našeho evropského snu. Nyní se tento sen stal skutečností pro Chorvatsko," uvedl po jednání předseda Evropské rady Charles Michel.

Chorvatsko se už od září chystá začít uvádět ceny jak v dosavadních kunách, tak v eurech. Oběma měnami by mělo jít platit ještě celý příští rok, než zůstane jen ta evropská.

Mimo eurozónu tak od příštího roku zůstane už jen sedm členských zemí. Vedle Dánska, které má vyjednanou trvalou výjimku z povinnosti jej přijmout, je to Švédsko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Česká republika.

"Pro Českou republiku to momentálně není téma, které by leželo na stole, ani pro to nemáme v ČR dosaženy všechny podmínky, ale my to ani nemáme jako cíl pro funkční období naší vlády," řekl dnes novinářům premiér Petr Fiala.

Po zavedení společné měny dlouhodobě volá řada ekonomů či exportéři, kteří se obávají kurzového rizika. Vláda podle Fialy pro firmy chystá alespoň možnost, aby vedly účetnictví v eurech.

Témata:  Chorvatsko EUR

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy