Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Země G7 dojednávají mezinárodní podnikovou daň, Česko může získat miliardy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

KOMNATÁŘ Lukáše Kovandy - Ministři zemí skupiny G7 se na svém londýnském jednání, jež dnes pokračuje druhým dnem, blíží k přelomové dohodě. Již včera se rámcově dohodli, že podpoří zavedení minimální podnikové daně ve výší minimálně patnácti procent. Toto ujednání představuje základ pro širší mezinárodní dohodu, která by ukončila po několik desetiletí trvající „závod ke dnu“, kdy se jednotlivé země předhánějí v postupném snižování podnikové daně. Činí tak proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory.

Součástí dohody má být rovněž cesta k nové podobě zdanění velkých technologických firem, která by zajistila, že více daní budou odvádět v místech, kde své tržby vytváří, nikoli v místech, kde formálně sídlí – což jsou leckdy daňové ráje.  

Země OECD v současné době diskutují podobu nové mezinárodní podnikové daně, která by stavěla na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu. To znamená, že pokud by se mezinárodní společenství nakonec opravdu shodlo na patnáctiprocentní sazbě, na níž se rámcově dohodly země G7, budou moci jednotlivé signatářské země vybírat daň nad rámec této sazby. Takže pokud například německá firma čelí v Singapuru efektivní daňové sazbě deseti procent ze svého zisku, jejž tam realizuje, Německo bude moci uvalit dodatečnou pětiprocentní daň na tento zisk tak, aby výsledná efektivní sazba představovala dojednaných patnáct procent. Oněch pět procent představuje právě zmíněný daňový deficit.  

Studie EU Tax Observatory vypočítává (zde; simulace zde, viz také tabulku níže), že EU by zavedením patnáctiprocentní sazby podnikové daně získala navíc 48 miliard eur. Česká republika by dodatečně získala 76 milionů eur neboli necelé dvě miliardy korun.

Témata:  summit G7,  Česko,  EUR

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.