Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afganistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.
„První na ráně“ je z ekonomického hlediska sousední Pákistán. Tálibán se po převzetí moci nad Afganistánem zaměří nejspíše na destabilizaci situace právě v Pákistánu.
Pákistánské vládní dluhopisy letos ztratily už zhruba osm procent ze své ceny a nyní lze čekat další pokles. Ztrátu zájmu o pákistánské dluhopisy doprovází růst nákladnosti obsluhy dluhu vlády v Islámábádu. Pákistánský veřejný dluh přitom již nyní dosahuje 90 procent hrubého domácího produktu země. Uprchlické vlny, které lze nyní po nástupu Tálibánu čekat právě i v Pákistánu, si zřejmě vyžádají další razantní zadlužování.
Pákistán je silně závislý na přílivu peněz zvenčí, zejména z Mezinárodního měnového fondu. MMF v zemi nyní realizuje celkem třináctý podpůrný program za posledních třicet let, tentokrát v objemu šesti miliard dolarů.
Zmíněný propad ceny pákistánských dluhopisů má zatím spíše souvislost se zpožděním v přijetí další platby podpůrných prostředků MMF než s bezpečností situací v Afganistánu. Přepokládané údery Tálibánu v Pákistánu, které lze nyní ve zvýšené míře očekávat, ale mohou Islámábádu dále znesnadnit plnění podmínek programu MMF. V krajním případě jej tak mohou odříznout od peněz fondu. Na druhou stranu z hlediska Západu nyní vzrůstá strategický význam Pákistánu, jakožto vysunuté bašty bránící postupu militantního islamismu reprezentovaného Tálibánem.
Vlna uprchlíků se ale z Afganistánu vydá také opačným směrem než do Pákistánu. A sice směrem západním, do Íránu či Turkmenistánu a pak dále do Turecka a potenciálně až do Evropy a zemí Evropské unie. Afgánští uprchlíci mířící přes Turecko do EU se tak mohou stát silnou kartou v rukou tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Zvýšili by totiž jeho vyjednávací sílu ve vztahu k EU. Turecký prezident zkrátka může Brusel vydírat v tom smyslu, že buď dostane dost peněz unijních daňových poplatníků a zadrží afghánské uprchlíky na tureckém území, nebo nechá uprchlíky v hojném počtu proudit do EU.
EU tak potenciálně čelí další migrační krizi. Ta by mohla vyvolat tlak na oslabení eura. Občané EU by zřejmě při této migrační krizi již nebyli tak otevření přijímání uprchlíků, jako tomu bylo v polovině uplynulého desetiletí v souvislosti se syrskou uprchlickou vlnou. V EU tak hrozí vzestup antiunijních nálad, jenž je vodou na mlýn protisystémovým politickým silám, které mezi své cíle nezřídka řadí také vystoupení z EU.
Témata: Afghánistán, EUR, komentář
