Ekonomická nálada v Evropské unii se v červnu zhoršila, zejména kvůli nárůstu pesimismu ve stavebnictví a mezi spotřebiteli. Očekávání domácností ohledně jejich budoucí finanční situace se dostalo na rekordní minimum, vyplývá z dnešní zprávy Evropské komise (EK). Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 1,7 bodu na 102,5 bodu, v České republice klesl o dva body na 94,6 bodu, plyne z podrobnějších údajů komise.
Komentář Lukáše Kovandy: Dnes časně ráno středoevropského času Rusko poprvé od začátku roku 1918 nenaplnilo své závazky vůči zahraničním věřitelům. Poprvé za více než 104 let tudíž zbankrotovalo na svůj zahraniční dluh. Jedná se o bankrot technického rázu, protože Rusko má peníze i ochotu dlužné částky nadále řádně hradit. Neumožňují mu to však západní sankce.
Komentář Lukáše Kovandy: V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
Komentář Lukáše Kovandy: Čerpací stanice či supermarkety s potravinami. To jsou dvě místa kde si dnes Češi mohou být takřka stoprocentně jisti, že si na nich prodejce „mastí kapsu“. Nezbývá než nakupovat ještě obezřetněji než kdykoli v minulosti a dobře zvažovat, kde a za kolik nakoupit.
Další růst výdajů v následujících třech měsících podle průzkumu společnosti Ipsos čeká 83 procent Čechů. Šetřit se tak chystá šest z deseti lidí, odpustí si zbytné nákupy, plánují méně topit nebo kupovat levnější zboží a služby. Více se uskromnit jsou přitom ochotni spíše lidé nad 50 let, mladí do 34 let hodlají více pracovat, hledat jiné formy úspor nebo investování. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.
Vyšší ceny ropy a zhoršující se prognózy ekonomického vývoje budou brzdit růst poptávky po ropě. I tak by se celosvětová poptávka po této surovině ale v příštím roce měla dostat na 101,6 milionu barelů denně, a tak překonat úroveň z doby před pandemií. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Komentář Lukáše Kovandy: Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
Komentář Lukáše Kovandy: Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.
Komentář Josefa Jaroše: Některá – jinak celkem běžná – slova mohou mít v různých kontextech různě zabarvený význam. Z jindy zcela nevinného výrazu se může stát urážka, z neutrálního pojmu – dejme tomu z ekonomické oblasti – všeobecný strašák.
Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to dnes řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Největší bída v EU teď panuje v pětici zemí, které vesměs sdílí euro: Estonsko, Litva, Řecko, Španělsko a Lotyšsko. Tyto země mají index bídy vyšší než 20. Vyplývá to dle slov Lukáše Kovandy z dat Eurostatu.
Komentář Lukáše Kovandy: Pravděpodobnost ruského bankrotu se dneškem citelně zvyšuje. Americké ministerstvo financí totiž dnes těsně po půlnoci newyorského času, tedy zhruba před půldruhou hodinou, zakázalo přijímat americkým bankám a jednotlivcům splátky od ruské vlády. Dosud platila výjimka, takže američtí věřitelé Ruska mohli i po uvalení sankcí nadále přechodně přijímat ruské splátky. Dneškem ale tato výjimka končí, v souladu s plánem nastíněným v době uvádění sankcí letos v zimě, po únorové invazi Ruska na Ukrajinu.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace vrcholí, brzy se nadějeme její zvolnění. I tak nás čeká ekonomicky nesmírně těžký čas. Stagflace. Tedy ekonomický propad spojený se stále výrazným růstem hladiny spotřebitelských cen. To vše lze vyčíst z nejnovějšího, květnového šetření mezi více než třemi stovkami předních světových ekonomů a investorů, které každý měsíc provádí Bank of America.
Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu více než v březnu. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má z členských zemí unie třetí nejvyšší inflaci, v dubnu činila 13,2 procenta. V eurozóně inflace zůstala na 7,4 procenta.
Většina podílových fondů letos prodělává, akciové fandy ztratily do konce dubna 8,8 procenta, dluhopisové fondy 6.5 procenta a fondy peněžního trhu 4,1 procenta. Naopak výrazný růst o 71,5 procenta si připsaly komoditní fondy, nemovitostní fondy o 1,1 procenta. Vyplývá to z Broker Consulting Indexu podílových fondů za duben, který má ČTK k dispozici.
V Česku už prob9h8 historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993. Informuje Lukáš Kovanda.
Cenová hladina letí strmě vzhůru, jídlo je citelně dražší, energie a pohonné hmoty jakbysmet. A vyhlídky na nejbližší období přinášejí spíše další růst. Vzhledem k tomu, že v současnosti pouze 19 % lidí bez problémů pokryje zvýšení nákladů ze svého platu, čekají se problémy v domácích rozpočtech. Mnoho lidí nebude schopno splácet své závazky, zejména úvěry a hypotéky. Podle průzkumu BNP Paribas Cardif se 64 % lidí obává finančních ztrát.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíční růst spotřebitelských cen o 1,8 procenta byl dán zejména dražším bydlením a potravinami.
Komentář Lukáše Kovandy: České republice poprvé od listopadu roku 1998 vážně hrozí zhoršení ratingu od některé ze tří světově významných agentur. Agentura Fitch v pátek pozdě večer středoevropského času vydala své nejnovější hodnocení dlouhodobého cizoměnového dluhu ČR (zde). Potvrdila sice dosavadní rating, na stupni AA-, zároveň ale zdvihla varovný prst, když výhled zhoršila ze stabilního na negativní. To znamená citelné zvýšení rizika zhoršení ratingu. Jde o jakési poslední varování přes zhoršením ratingu.
Komentář Lukáše Kovandy: Za období od předvečera ruské invaze na Ukrajinu, tedy od 23. února, do včerejška česká koruna oslabila vůči většině klíčových měn ve světě. Nejvýrazněji znehodnotila vůči ruskému rublu, a to o takřka 29 procent (viz tabulka Bloombergu níže). Zpevnila však alespoň vůči dalším měnám regionu střední a východní Evropy, forintu a zlotému.
Politici plánují druhé kolo akce Milostivé léto a slibují si od něho, že bude minimálně stejně úspěšné jako to první. Odborníci na inkaso dluhů ze společnosti M.B.A. Finance ale upozorňují, že možnosti oddlužení využije ještě méně lidí než v prvním kole. Z jejich dlouhodobých statistik vychází, že pokud oslovují podruhé stejnou skupinu dlužníků, úspěšnost vymáhání klesá až o sedmdesát procent.
Zájem o hypotéky přes vyšší úroky a rekordní ceny nemovitostí neklesá, o sjednání hypotéky uvažuje nyní 13 procent lidí. Více Čechů proti minulému roku však zvažuje hypotéku s delší splatností a zároveň s kratší fixací úrokové sazby. Nejoblíbenější zůstává pětiletá fixace. Vyplývá to ze společného březnového průzkumu České bankovní asociace (ČBA) a výzkumné agentury Ipsos mezi tisícovkou respondentů.
Důvěra v českou ekonomiku v dubnu meziměsíčně stoupla o 3,4 bodu na 100 bodů, o měsíc dříve klesla. Za dubnovým nárůstem stojí zejména vyšší důvěra mezi podnikateli, zatímco spotřebitelé jsou pesimističtější než v březnu. Jejich důvěra v ekonomiku se dostala na nejnižší hodnotu od listopadu 2012. Vyplynulo to z informací, které dnes zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra mezi spotřebiteli je nižší i v meziročním srovnání, naopak souhrnný indikátor důvěry a důvěra u podnikatelů je proti loňskému dubnu vyšší.
13. srpna 2025 13:36
11. srpna 2025 12:23
8. srpna 2025 19:53
8. srpna 2025 18:29
7. srpna 2025 18:11
7. srpna 2025 18:00
7. srpna 2025 17:48
5. srpna 2025 17:27
4. srpna 2025 15:53
1. srpna 2025 15:56
30. července 2025 13:30
29. července 2025 12:43
24. července 2025 13:58
24. července 2025 12:48
23. července 2025 17:44
22. července 2025 20:21
Evropská unie chce zakázat autopůjčovnám a velkým firmám, aby od roku 2030 do svých flotil pořizovaly jiná auta než elektrická. Půjčovny, jako je Sixt nebo Europcar, by tak už za necelých pět let musely pro své klienty nakupovat výhradně elektrovozy. Informaci přinesl německý deník Bild. Záměr včera večer ostře kritizoval německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj „zcela ignoruje to, co Evropa právě nyní potřebuje“.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě.
