Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

I z neutrálního výrazu se může stát strašák. Inflace je toho příkladem

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Josefa Jaroše: Některá – jinak celkem běžná – slova mohou mít v různých kontextech různě zabarvený význam. Z jindy zcela nevinného výrazu se může stát urážka, z neutrálního pojmu – dejme tomu z ekonomické oblasti – všeobecný strašák.

Mezi taková slova patří například inflace. Dokud Česká národní banka tlačila na to, aby dosahovala alespoň dvou procent, byla většině lidí celkem lhostejná. Teď, když je dvou, ale ciferná, většinu z ní mrazí v kostech.

Podnikatelé nejsou výjimkou, zvlášť ti malí a střední

Z pohledu celkové ekonomiky výroby totiž inflace dopadá na malé a střední podniky více než na velké. Často se kvůli své „velikosti“ pohybují na trzích s vyšší mírou konkurence, a ta omezuje schopnost přenést drasticky zvýšené náklady výroby, zejména energií, na spotřebitele.

Malé a střední podniky tak v dnešní inflaci hrají roli jakéhosi nárazníku, kdy jsou nuceny brát drahotu více na svá bedra a nepropouštět ji tak rychle mezi spotřebitele.

Stoupající inflace samozřejmě zvyšuje také tlak na růst mezd, a to ve všech podnicích bez ohledu na jejich velikost. Malé a střední firmy mají alespoň tu výhodu, že nebývají vázány kolektivní smlouvou se silnými odbory. Zvyšují platy svým zaměstnancům proto, že jsou s nimi v blízkém kontaktu a lépe cítí jejich situaci, ne kvůli síle odborů.

Česká republika patřila v uplynulém desetiletí mezi evropské země s nejvyšším růstem reálných mezd. Inflace byla relativně nízká, a tak téměř jakýkoli jejich růst se projevil jako růst mezd reálných – lidem rostl životní standard. Mzdy rostly rychleji nejen než inflace, ale dokonce i rychleji než rostla ekonomika jako taková.

Mnoho let jsme měli zároveň nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Nedostatek lidí pociťovaly malé a střední podniky ještě více, než velké. Ty mají většinou relativně zavedenou a stálou poptávku. Mezi malými a středními podniky je už z jejich vlastní podstaty více rychle rostoucích firem, nebo dokonce začínajících firem, které potřebovaly expandovat, a bránil jim v tom právě nedostatek pracovní síly. Ten postupně vytěsnil „nedostatek poptávky po výrobcích“ coby primární bariéru dalšího růstu.

Nyní je v mnoha sektorech hlad po pracovnících ještě vyšší. Často v jiných oborech než před covidem, a ochota pracovníků navrátit se do standardního zaměstnání – které může příští lockdown zase ohrozit – je celosvětově menší. A tak malé a střední podniky pociťují růst mezd více, přesto se k němu staví vstřícně. Jejich hlavní konkurenční výhoda na tuzemském turbulentním trhu práce ale tkví v něčem jiném. Cesta na vrcholné pozice v těchto firmách je většinou mnohem kratší, než v korporacích. Znamená to mimo jiné, že se pracovník mnohem dříve dostane ke skutečně odpovědným úkolům, což jsou pro něj důležité body v životopise, pokud se jednou rozhodne změnit zaměstnání. Díky praxi v menší firmě tak takový člověk mnohem rychleji zvyšuje svou tržní cenu.  

Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR

Témata:  inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

18. července 2024 17:36

Vláda schválila novou výši započitatelných nákladů na bydlení. Dojde také ke sjednocení částek pro byty v evidenci i mimo ni

Česká republika dlouhodobě podporuje ukrajinské občany, kteří hledají útočiště před ruskou agresí na Ukrajině. Zároveň usiluje o to, aby byla posílena jejich samostatná participace na úhradě základních životních potřeb včetně bydlení. Nyní mají někteří uprchlíci možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, od 1. září 2024 ale budou související podmínky upraveny. MPSV proto ve spolupráci s dalšími odborníky připravilo návrh, kterým podpoří tyto cizince i po skončení bezplatného nouzového ubytování. Pro zranitelné osoby bude nová částka činit 6 000 Kč měsíčně a pro ostatní osoby s dočasnou ochranou 4 000 Kč měsíčně.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Microsoft viní z pátečního největšího IT výpadku dějin Evropskou unii

Microsoft viní z pátečního největšího IT výpadku dějin Evropskou unii. Koncem předminulého desetiletí hrozilo americké firmě vyšetřování a tučné pokuty ze strany Evropské unie, a to kvůli údajně nesoutěžnímu jednání (systémy Windows plnily svoji roli dostatečně spolehlivě, takže běžní uživatelé neměli moc důvod hledat alternativy). Takže roku 2009 raději s Bruselem uzavřela dohodu, že bude sdílet své rozhraní API pro klientské a serverové operační systémy Windows s vývojáři bezpečnostního softwaru třetích stran.