Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyšší ceny ropy a slabší ekonomika budou brzdit poptávku po ropě

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vyšší ceny ropy a zhoršující se prognózy ekonomického vývoje budou brzdit růst poptávky po ropě. I tak by se celosvětová poptávka po této surovině ale v příštím roce měla dostat na 101,6 milionu barelů denně, a tak překonat úroveň z doby před pandemií. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Obavy o další vývoj ekonomiky přetrvávají, protože různé mezinárodní instituce v poslední době zveřejnily nepříznivé prognózy, uvedla IEA. Dopad růstu amerického dolaru a úrokových sazeb na kupní sílu obyvatel rozvíjejících se ekonomik pak představuje riziko, že by poptávka mohla být slabší.

Růst cen ropy a pohonných hmot, částečně podpořený sankcemi na dodávky z Ruska po jeho invazi na Ukrajinu, pomohly zvýšit inflaci v některých vyspělých ekonomikách na maxima za 40 let a vyvolaly obavy z recese. V letošním roce budou mít hlavní podíl na růstu poptávky vyspělé ekonomiky, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V příštím roce by se do čela růstu měla dostat Čína.

Růst poptávky v Číně příští rok zrychlí na 2,2 milionu barelů denně z letošních 1,8 milionu barelů denně. Země, které nejsou členy OECD, se příští rok budou na celkovém růstu poptávky podílet 80 procenty, odhaduje agentura, která sídlí v Paříži.

Témata:  ekonomika,  ropa

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.