Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace poprvé od loňského června zpomaluje, což je poměrně nečekané. Uhlí či dřevo zdražují výrazněji než elektřina, neboť Češi se v obavě právě i z drahé elektřiny horečně předzásobují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Meziroční inflace v Česku poprvé od června 2021 klesá. V srpnu totiž vykázala úroveň 17,2 procenta, zatímco v červenci to bylo 17,5 procenta. Trh přitom předpokládal v srpnu další růst, když počítal s inflací 17,7 procenta. Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítá se srpnovou inflací dokonce 19,3 procenta. Skutečná inflace tak za tímto odhadem zaostává o více než dva procentní body. To bude pro většinu bankovní rady České národní banky další – a pádný – argument pro to, aby na měnověpolitickém zasedání v tomto měsíci opět nedošlo k jakémukoli zvýšení úrokových sazeb.

Inflace výrazně zaostala za očekáváním také ohledně své meziměsíční dynamiky. Hladina spotřebitelských cen totiž mezi červencem a srpnem stoupla jen o 0,4 procenta, nejméně od loňského prosince. Trh přitom počítal s meziměsíčním růstem 0,8 procenta.

Za zmírněním meziroční i meziměsíční inflace stojí zásadním způsobem pokles cen pohonných hmot. Ty v srpnu meziměsíčně zlevnily o takřka deset procent. Prudký vzestup velkoobchodních cen elektřiny a plynu k nedávným historickým rekordům se do konečných cen propisuje pozvolna, například z důvodu fixací, takže jeho plný efekt se v inflaci ještě teprve projeví. Meziměsíčně v srpnu zdražovala daleko více tuhá paliva (uhlí, dřevo) než plyn či elektřina, což souvisí s předzásobováním se lidí před nadcházející topnou sezonou. Chtějí se tak zajistit proti právě dramaticky zdražujícím plynu a elektřině.  

Tuhá paliva ovšem citelně zdražují také meziročně, o bezmála 46 procent. Jejich cenový růst tudíž překonává zdražení elektřiny, jejíž cena vzrostla meziročně o necelých 35 procent. Plyn zdražil o více než 61 procent.

Za celý letošní rok vykáže inflace úroveň 16,6 procenta. Neboť pro příští měsíce je třeba počítat s jejím poměrně stabilním vývojem. Meziročně bude nadále vysoká, v blízkosti nynějších hodnot, avšak už nikoli zrychlující, a to i z důvodu rostoucí základny meziročního srovnání. Půjde tedy o chůzi po „stolové hoře“, z níž ukazatel meziroční inflace výrazněji sestoupí v příštím roce.

Témata:  inflace ekonomika uhlí dřevo

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

11. března 2026 11:46

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Putinův nečekaný jackpot: Rusko vydělává nejvíce od začátku invaze

Úder Spojených států a Izraele na Írán přišel přesně ve chvíli, kdy ruská ekonomika zažívala krušné časy, pod tíhou sankcí a hrozby cel ze strany USA slábla a příjem státní kasy z prodeje ropy byl na několikaletém maximu. Jenže stačilo několik týdnů a je vše jinak. V minulém týdnu Rusko získalo prodejem námořně vyvážené ropy 2,46 miliardy dolarů (zhruba 52 miliard korun), spočítala agentura Bloomberg. To je nejvyšší týdenní tržba od druhého týdně měsíce března 2022.