Nálada českých spotřebitelů je nejníže za celou dobu historie měření. Jejich strach z budoucnosti předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize

Strach z ekonomické budoucnosti Čechů je tak vyšší než kdykoli v době pandemie, a dokonce kdykoli než během globální finanční krize let 2008 a 2009, následné evropské dluhové krize i tehdejších souvisejících recesí v ČR.

Rekordní počet respondentů letošního červencového šetření ČSÚ uvedl, že se obává zhoršení vlastní finanční situace. Blízko svého historického maxima je také počet spotřebitelů, kteří hodnotí svou finanční situaci hůř než v předešlých dvanácti měsících. Přitom nejbolestivější úder mají tuzemští spotřebitelé zpravidla stále před sebou, čeká je na podzim a v zimě, až dále razantně povyskočí ceny energií a tím pádem i všeho dalšího. Inflace povyroste zřejmě až nad úroveň 20 procent. Zároveň budou mnoha domácnostem dobíhat fixace hypoték, které mezitím rovněž zdražily na nejvyšší úroveň od přelomu milénia.

Vládě Petra Fialy přitom podle šetření CVVM, jehož výsledky byly zveřejněny koncem minulého týdne, už nyní důvěřuje jen 28 procent obyvatelstva ČR. Tak nízkou důvěru měla předchozí Babišova vláda pouze přechodně, po jediný měsíc, a to červen 2021, kdy vrcholila frustrace obyvatelstva z další covidové vlny.

Extrémní nedůvěra ve Fialovu vládu má však hlubší důvod než loňská jarní nedůvěra ve vládu Babišovu, a to proto, že jde o důvod ekonomický, jehož řešení se zatím ani nerýsuje. Přitom nedůvěra ve vládu Babišovu v době pozdní covidové vlny už přišla v době, kdy bylo zřetelně patrné „světlo na konci tunelu“ v podobě vakcín. Lze proto předpokládat, že důvěra ve Fialovu vládu v příštích měsících klesne citelně pod nejnižší úroveň z doby vlády Babišovy. 

Témata:  ekonomika,  komentář