Jedna turbína může rozhodnout o tom, zda Česko letos padne do recese. Nikdy v historii nezávisel vývoj české ekonomiky a osud statisíců Čechů na jednom jediném stroji

Komentář Lukáše Kovandy: V současnosti nejsledovanějším a nejdiskutovanějším průmyslovým zařízením světa je bezesporu jedna konkrétní turbína, co odešla na údržbovou opravu do kanadského Montrealu. Poslal ji tam Gazprom, ruský plynárenský gigant, jejž ovládá Kreml.

Ilustrační fotografie

Jenže turbína nemůže zpět do Ruska. Kanada totiž v červnu zavedla sankce na ruský ropný a plynárenský průmysl, které znemožňují export právě takových zařízení do Ruska.

Přitom na turbíně závisí mnohé. Hlavně to, zda bude do Německa proudit z Ruska dost plynu. A tím pádem také to, zda bude mít dost plynu Česko. Protože Česko svůj ruský plyn dostává právě přes Německo. Na turbíně vlastně může záviset tedy i to, zda se Německo – a s ním opět i Česko – letos propadne do recese. Taková recese by v Česku mohla připravit o zaměstnání třeba i statisíce lidí. Zřejmě nikdy v historii nezávisel osud tolika Čechů na jednom jediném průmyslovém stroji.

Rusko tvrdí, že bez uvedené turbíny nemůže plynovodem Nord Stream 1, který jej propojuje přímo s Německem, posílat více plynu, než kolik odpovídá 40 procentům kapacity potrubí. Takže Německo od poloviny června dostává právě jen část, 40 procent, z ruského plynu, který mělo dle smluv dostat prostřednictvím dodávek Nord Streamem 1. Na takto snížené dodávky není země našeho západního souseda připravená.

Takže v důsledku snížených dodávek už kolabuje německý energetický obr Uniper. Sanovat jej podle všeho bude muset Berlín, z kapes daňových poplatníků by měla padnout částka odpovídající v přepočtu zhruba 220 miliardám korun. To však není vše. Německá ministryně školství varuje, že kvůli nedostatku plynu budou muset v zemi zůstat na podzim školy zavřené. V částech Německa už se uchylují k přídělovému hospodaření s teplou vodou pro domácnosti, přičemž největší pronajímatel rezidenčních nemovitostí v zemi stahuje teplotu vytápění ústředním topením. Zavírají se plavecké bazény, stahuje se intenzita veřejného osvětlení…

Hlavně ale Německu hrozí prudký ekonomický propad

Podle americké finanční skupiny Jefferies nastane v Německu nedostatek plynu už v lednu 2023, a to v tom případě, že Rusko bude nadále plynovodem Nord Stream 1 posílat plyn jen ze 40 procent jeho kapacity. Pokud by Rusko trvaleji snížilo své dodávky pod stávající zasílaný čtyřicetiprocentní objem, nastane nedostatek plynu v Německu pochopitelně ještě dříve než v lednu.

Bavorský svaz průmyslu spočítal, že kompletní vypnutí dodávek ruského plynu by německou ekonomiku v letošním druhém pololetí připravilo o 12,7 procenta jejího ekonomického výkonu. Přišla by tak o 193 miliard eur. To odpovídá 4775 miliardám korun.

Bez ruského plynu tak Německo letos bude přicházet o zhruba 400 miliard korun měsíčně, přičemž část této ztráty ponese také Česko, coby klíčový obchodní partner Německa. Daný výpadek 400 miliard korun měsíčně navíc v Německu podle zmíněného bavorského svazu průmyslu ohrozí 5,6 milionu pracovních míst, takže až statisíce pracovních míst v ČR. 

Německo se tak nyní ocitá v nelehké situaci. V obavě ze svého prudkého ekonomického propadu musí naléhat na kanadskou vládu, aby ta obešla své vlastní sankce a turbínu Rusku vrátila. Německá vláda dokonce navrhuje, aby turbína šla do Ruska přes Německo. Jenže i takovéto řešení podle vyjádření firmy Siemens Energy Canada, tedy výrobce a „servisáka“ turbíny, znamená obcházení sankcí.

Situaci z hlediska kanadské vlády komplikuje postoj Ukrajinců. Ti mají právě v Kanadě svoji druhou největší diasporu, hned po Rusku. Představitelé kanadské diaspory Ukrajinců naléhají na kanadského premiéra, aby Němcům nevyhověl. Jednalo by se podle nich o kapitulaci před ruským vydíráním.

Poměrně široce – jak v Německu, tak na Ukrajině – se totiž má za to, že Rusko vlastně danou turbínu nepotřebuje. Má turbíny záložní. Navíc, pokud by opravdu chtělo, může posílat plyn jinými cestami, než je Nord Stream 1, například „suchozemským“ plynovodem Jamal.

Německo však přesto turbínu po Kanadě žádá – i za tu cenu, že se tím vlastně staví po bok Ruska a proti Ukrajině –, protože míní, že jestliže Rusko bude mít turbínu, nebude moci její chybění používat jako záminku k omezení toku plynu.      

Zároveň se Berlín obává toho, že po plánované údržbové odstávce plynovodu Nord Stream 1, která začíná už toto pondělí a poběží do 21. července, Rusko nemusí plynovod spustit vůbec. Během odstávky bude průtok plynu potrubím nulový. Jestliže Rusko nebude mít turbínu v době ukončení plánované odstávky, bude moci právě její absenci použít jako záminku, proč nespustit plynovod vůbec. Pro Německo by to znamenalo již vyčíslenou ekonomickou pohromu.

Zároveň by takový krok byl poměrně opodstatnitelný z pohledu Ruska. Rusko vnímá, že země EU v těchto měsících postupují relativně rychle s naplňováním svých zásobníků. Pokud je tedy chce „zmáčknout“, nemůže jako loni čekat s omezením dodávek až na konec léta nebo do podzimu. Musí začít teď. A údržbová odstávka Nord Streamu 1 společně s chybějící turbínou jsou mu vážně vhodnou záminkou.

Kanada to vnímá. Zřejmě proto nakonec najde řešení, jak turbínu Rusko vrátit. Siemens Energy Canada naznačuje, že by se tak mohlo stát na základě zdůvodnění humanitárními důvody. Prostě Německu bez plynu hrozí humanitární krize.

V podstatě tedy je celá „kauza turbína“ důsledkem krajně neprozíravé energetické politiky Německa, které se v uplynulých letech stalo z hlediska dodávek energií, zejména právě plynu, vlastně jakýmsi vazalem Ruska. Kreml si tak s ním nyní kraje jako kočka s myší. S myší skřípnutou v pastičce na myši. Do která vlezla sama, ač byla varována. Ano, Německo mnozí varovali, že jeho Energiewende je riziková. Jenže Němec si přece nenechá od ostatních radit. Nyní se riziko zhmotnilo…  

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky