Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká ekonomika teď spadla do recese. Brzdí ji strach lidí z inflace

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí rostla tempem 3,6 procenta meziročně a 0,2 procenta mezičtvrtletně. Takový – zatím předběžný – výsledek je zhruba v souladu s očekáváními, případně je mírně překonává.

Přesto mezičtvrtletní růst o 0,2 procenta představuje značné zpomalení ekonomické expanze oproti prvnímu letošnímu čtvrtletí, kdy daný údaj činil 0,9 procenta. Na vině je zejména pokles spotřeby z důvodu vysoké inflace. Vysoká inflace nahlodává kupní sílu domácností, takže ty utrácí méně.

Růst tuzemské ekonomiky při slábnoucím nákupním apetýtu domácnosti pomohl udržet průmysl, který podpořily již plynuleji fungující dodavatelské řetězce. Ty byly celosvětově zadrhnuté v důsledku covidové pandemie, přechodně je na jaře zadrhla částečně opět válka na Ukrajině a další covidová vlna v Číně.

Česká ekonomika nyní prochází mírnou recesí, neboť lze předpokládat, že ve třetím a čtvrtém čtvrtletí vykáže na rozdíl od prvních dvou čtvrtletí pokles. Pokud dojde na výrazné či úplné přerušení dodávek ruského plynu do EU, bude recese druhé poloviny letošního roku nikoli mírná, ale poměrně hluboká. Pokud však bude recese jen mírná, za celý letošní rok vykáže ekonomika solidní růst, a to 2,3 procenta.

Témata:  komentář ekonomika recese

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.