Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká ekonomika teď spadla do recese. Brzdí ji strach lidí z inflace

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí rostla tempem 3,6 procenta meziročně a 0,2 procenta mezičtvrtletně. Takový – zatím předběžný – výsledek je zhruba v souladu s očekáváními, případně je mírně překonává.

Přesto mezičtvrtletní růst o 0,2 procenta představuje značné zpomalení ekonomické expanze oproti prvnímu letošnímu čtvrtletí, kdy daný údaj činil 0,9 procenta. Na vině je zejména pokles spotřeby z důvodu vysoké inflace. Vysoká inflace nahlodává kupní sílu domácností, takže ty utrácí méně.

Růst tuzemské ekonomiky při slábnoucím nákupním apetýtu domácnosti pomohl udržet průmysl, který podpořily již plynuleji fungující dodavatelské řetězce. Ty byly celosvětově zadrhnuté v důsledku covidové pandemie, přechodně je na jaře zadrhla částečně opět válka na Ukrajině a další covidová vlna v Číně.

Česká ekonomika nyní prochází mírnou recesí, neboť lze předpokládat, že ve třetím a čtvrtém čtvrtletí vykáže na rozdíl od prvních dvou čtvrtletí pokles. Pokud dojde na výrazné či úplné přerušení dodávek ruského plynu do EU, bude recese druhé poloviny letošního roku nikoli mírná, ale poměrně hluboká. Pokud však bude recese jen mírná, za celý letošní rok vykáže ekonomika solidní růst, a to 2,3 procenta.

Témata:  komentář ekonomika recese

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.