Myslíte si, že z důchodu těžko vyžijete? Ověřte si to. Využijte k tomu speciální kalkulačky, díky kterým zjistíte, kolik budete brát a v kolika letech půjdete do penze. Také si přečtěte pět rad, zda byste mohli a měli jít předčasného důchodu.
Důchodci v Evropě si nemají na co stěžovat. Penze utrácí za dovolené, restaurace nebo například knihy. Čeští senioři je oproti tomu vynaloží na domácnost. Ukázal to celoevropský průzkum společnosti Allianz.
Okresní správa sociálního zabezpečení Karlovy Vary proto uspořádala kulatý stůl s novináři z regionu, aby nejen u příležitosti probíhajícího jubilejního roku, kdy si Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připomíná 25 let od svého vzniku, upozornila i na přetrvávající mýty o důchodech. Setkání proběhlo ve středu 13. 5. 2015, informuje MPSV.
Na jednoho důchodce v současné době "vydělávají" čtyři pracující lidé. To se do budoucna změní, penzistů bude přibývat a na jednoho budou připadat dva pracující. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise.
Ze zkušeností z denního jednání s klienty pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) potvrzují, že především starší lidé se ostýchají, někdy dokonce obávají, obracet na úřady a žádat o radu či pomoc. Tím se ale mohou připravit o to, co jim ze zákona náleží. Požádat si o uznání doby péče není nic, za co by se člověk měl stydět, právě naopak. Pečovat o blízkého člověka je minimálně stejně tak důležitá, náročná a zodpovědná činnost jako zaměstnání, a je správné, aby byla započítána do důchodu, informuje Česká správa sociálního zabezpečení.
Pokud se během letošního roku chystáte do důchodu, nenechávejte kontrolu svých dob pojištění na poslední chvíli. Lidé, kteří v roce 2015 dosáhnou důchodového věku, musí získat alespoň 31 let pojištění. K předběžnému ověření dob důchodového pojištění kdykoliv před přiznáním důchodu slouží přehled dob důchodového pojištění nebo informativní osobní list důchodového pojištění. Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu, informuje Česká správa sociálního zabezpečení.
Dětí se v Česku rodí stále méně, což bude mít mimo jiné negativní vliv i na důchodový systém. Všiml si toho i komentátor Miroslav Macek. Naštěstí je tento trend v posledních letech na ústupu a porodnost se opět začíná postupně, byť nijak dramaticky zvyšovat.
Poslanci minulý týden přijali novelu, která počítá s uzavřením druhého důchodového pilíře pro nové klienty. Samotný druhý pilíř má být zrušen k příštímu roku. Zákon teď míří do Senátu a na Radiožurnálu o něm diskutovali místopředsedkyně strany TOP 09 Helena Langšádlová a poslanec ČSSD Zdeněk Syblík.
Dle průzkumu IBRS zpracovaném pro Českomoravskou stavební spořitelnu v listopadu 2014 považuje 37 % respondentů stavební spoření za vhodný produkt na spoření na stáří.
Občanští demokraté nadále kritizují řadu kroků levicové vlády v oblasti sociální politiky. Opozici vadí zejména koncepce ministryně Marksové, podle které by obce musely vyčlenit 5 % bytů na svém území pro sociální bydlení, nesouhlasí ale ani s tím, aby si vláda kupovala loajalitu odborářů zvýšenými příspěvky. Škodlivý je podle ODS i nápad na zrušení vdovských důchodů.
Již v průběhu měsíce dubna se od penzijních společností dozvídáme přesná čísla zhodnocení transformovaných fondů. Konečné výsledky zveřejnila Penzijní společnost Allianz s výnosem 1,64 %, což bude s největší pravděpodobností nejvyšší zhodnocení v porovnání s ostatními transformovanými fondy za rok 2014. V patách jí je Penzijní společnost České pojišťovny, která odhaduje výnos na 1,6 %. Další společnosti, které vydaly tiskovou zprávu se zhodnocením, jsou ČSOB (1,4 %) a Komerční banka (1,35 %). Konečné výsledky se od zbývajících společností dozvíme nejpozději do konce května. Zástupci společností nám prozatím poskytli novější a přesnější odhady zhodnocení.
Bývalému předsedovi Pirátské strany Ivanu Bartošovi došla trpělivost. Rozzlobily ho úvahy o změně ve vdovských důchodech. Takhle se z lidí dělají bezdomovci, varuje Bartoš.
Zastupitel města Náchoda za KSČM Pavel Janeček se rozhořčil nad sporem o výši platů soudců. Při této příležitosti se zamýšlí nad tím, jestli mají správně spočítaný důchod aspoň penzisté.
Vdovské a vdovecké důchody, které v současnosti pobírá více než 700 tisíc lidí, jsou podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) prvorepublikový přežitek. Doufá, že budou zrušeny. Proti tomu se ale ohradila expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová.
Mezi českými politiky to opět vře kvůli důchodům. Ministr financí Andrej Babiš se zmínil o studii, která doporučuje zavedení rovného důchodu pro všechny. Podle opozice tak chce snížit důchody až o 30 procent. Na problém s důchody se nyní zaměřil i sociolog Petr Hampl
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce vrátit takzvaný strop odchodu do důchodu, který zrušila předchozí vláda vedená Petrem Nečasem (ODS). Věk pro odchod do penze by měl začínat na 65 letech.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek se opět ostře pustil do svého hlavního rivala, Andreje Babiše. Tentokrát jde o důchodovou reformu. Kalousek tvrdí, že zákon navrhovaný Babišem sníží reálné důchody o nemalou část.
Předseda občanských demokratů Petr Fiala varuje před možností, že budoucí důchodci nebudou mít žádné důchody. Podle něj k tomu povedou kroky, které má teď česká vláda v plánu.
Současný systém pravidelných valorizací je pro příjemce nižších penzí nevýhodný. Podle důchodové komise by se proto zvýšení mohlo stanovovat paušálně, nikoliv procentem. O tom, že by se celkové náklady důchodového systému v budoucnu zvedly ze současných necelých deseti procent HDP, se ale zatím neuvažuje.
Každý občan má od letošního března možnost zdarma vidět aktuální stav svého konta evidovaných dob pojištění, aniž by musel od úřadu žádat zaslání výpisu svých dob pojištění. Bránou, jak ke kontu online přistoupit, je ePortál ČSSZ. Díky němu mají zejména zaměstnaní lidé nástroj, jak si zkontrolovat, že zaměstnavatel České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) potvrdil dobu jejich důchodového pojištění a hrubé příjmy (výdělky) ve správné výši. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení.
Vláda přijala nařízení, které umožní odchod do dřívějšího důchodu všem horníkům, kteří začali pracovat v dolech před rokem 1993. Nařízení ruší jednu z omezujících podmínek, která bránila některým horníkům získat nárok na starobní důchod v nižším než obecném důchodovém věku, informuje MPSV.
Každoročně stoupá počet občanů, kteří odchází do předčasného důchodu. Často i nedobrovolně, neboť nemohou v předdůchodovém věku najít práci. Bez vlastních úspor a investic je však život v penzi pouze s předčasným důchodem složitý.
Na invaliditu není nikdo připraven, bez ohledu na věk. Lidé, kteří se stanou invalidními především v mladém věku kvůli úrazu či vážné nemoci, se navíc často obávají, že jejich důchod bude velmi nízký, když kvůli invaliditě stačili získat jen relativně krátkou dobu důchodového pojištění. Zákon o důchodovém pojištění pamatuje na tyto situace tím, že se do doby pojištění pro výpočet invalidního důchodu započítává i tzv. dopočtená doba. Ale pozor, toto pravidlo platí jen pro výpočet důchodu, už neplatí pro vznik nároku na invalidní důchod, kdy je třeba splnit podmínku získat potřebnou dobu pojištění, upozorňuje Česká správa sociálního zabezpečení.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
