Podle nedávného průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti se Češi pro období penze nejvíce obávají nedostatku peněz. Obavy ze zdravotních problémů jsou až na druhém místě. O finančním zabezpečení přitom často přemýšlí 2/3 populace a 91 % předpokládá, že se v penzi bude muset spoléhat sám na sebe. Za nejvýhodnější způsob řešení svých obav považují Češi vlastnictví nemovitosti a sjednání spoření na penzi.
Novináři pardubického regionu se v pátek 25. září setkali s odborníky na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v Pardubicích. Ke kulatému stolu spolu zasedli u příležitosti čtvrtstoletí existence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zástupce médií zajímaly situace, které klienti na OSSZ často řeší, a statistické údaje z regionu.
Průměrná penze měla příští rok vzrůst o dvě stě korun, nakonec stoupne o pouhých 40 korun. Koalice se proto rozhodla zvýšit jednorázový příspěvek z 600 korun na 900 korun. Důchodci by jej ale měli dostat až v únoru příštího roku. Podle poslance TOP 09 Františka Laudáta vláda jednoduše není schopna nebo nechce penzistům přidat.
Řada Čechů kolem třicítky se obává, že až se dožijí důchodu, budou živořit, protože na důchody na dnešní úrovni už zkrátka nebudou prostředky. Jde ale o plané obavy.
Průměrná penze měla příští rok vzrůst o dvě stě korun. Nakonec stoupne o pouhých 40 korun. České televizi to potvrdila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Jako důvod uvedla rekordně nízkou inflaci, na kterou stát růst penzí navázal.
Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na návrhu důstojné valorizace penzí v roce 2016 pro více než 2,8 milionu důchodců. Kvůli nízkému růstu spotřebitelských cen a reálných mezd, na základě kterého by se podle platné legislativy zvýšily důchody pro příští rok o pouhé čtyři desítky korun, se koalice dohodla na dalším navýšení jednorázového příspěvku důchodci o 900 korun. Za každý jednotlivý měsíc v roce se tak všechny penze zvýší o 115 korun.
Ve středu 9. září se setkali novináři olomouckého regionu s odborníky na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) Olomouc. Zástupci médií byli pozváni k setkání u příležitosti čtvrtstoletí existence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Měli možnost seznámit se s činností úřadu a také shlédnout putovní výstavu ČSSZ v proměnách času. Novináři se odborníků ptali především na důchody.
Z veřejných výzkumů různých společností vyplývá, že by lidé chtěli odcházet nejpozději v 60 až v 65 letech do penze. Zároveň by chtěli mít dostatečné množství finančních prostředků, protože v tom vidí 89 % lidí cestu ke šťastně prožitému důchodu. Zeptejme se však občanů naší země, co pro svůj důchod dělají dnes. Informuje Anežka Kneeová, analytička společnosti Swiss Life.
Moravskoslezský region trápí vysoká nezaměstnanost. Domněnku mnohých nezaměstnaných, že se jim pro důchod automaticky započítává celá doba, po kterou jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, vyvrátili odborníci z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) v Ostravě. Na setkání s novináři z ostravského regionu, které se uskutečnilo ve čtvrtek 20. srpna u příležitosti probíhajícího jubilejního roku, v němž si Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připomíná 25 let od svého vzniku, odborníci z OSSZ přiblížili nejčastější otázky, se kterými se na ně obrací veřejnost.
Hledání způsobu adekvátního zajištění budoucích seniorů je jedním z horkých témat posledních let. Jak na tom budou dnešní pracující? Až příliš často dochází ke zjednodušujícímu srovnávání důchodových systémů v jednotlivých zemích, například pouze na základě výše státního důchodu. Allianz nyní přichází s novým indexem přiměřenosti důchodového příjmu, který odráží komplexnost penzijních systémů a staví na analýze řady zdrojů finančních prostředků budoucích důchodců. Pro Česko nepřináší dobrou zprávu.
Všichni lidé si díky „důchodovému kontu“ mohou snadno zkontrolovat, zda jim zaměstnavatel potvrdil dobu důchodového pojištění a výdělky ve správné výši. Mít tyto údaje „pod kontrolou“ se totiž netýká jen lidí krátce před starobním důchodem.
"Bezdětní zaplatí víc". Tak zní titulek jedné ze zpráv deníku MF Dnes, který může podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska na první pohled vypadat sympaticky. Nápad resortu práce ale podle něj má svou inspiraci v předlistopadových dobách.
Počet lidí, kteří jsou schopní měsíčně uspořit víc než 5 tisíc korun, vzrostl od loňska o polovinu, na 12 %. Na druhé straně se zmenšila skupina lidí, kteří neuspoří vůbec nic. Víc si lidé odkládají také na důchod. Vyplývá to z průzkumu Zlaté koruny, který realizovala výzkumná agentura IPSOS.
Téměř polovina Čechů by chtěla své stáří trávit na venkově, pětina u moře. Šťastný důchod pro ně znamená těšit se dobrému zdraví, mít dostatek peněz a vycházet s rodinou. Svůj čas plánují Češi přerozdělit mezi rodinu a své koníčky, užívat si klidu a pohody nebo cestovat. Ženy by přitom do důchodu chtěly v 44 % už před šedesátkou, mužům by naopak v 71 % nevadilo zakončit pracovní část života později, nejčastěji v 60–64 letech. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti.
Chystá se nový plán, který určí nový věk pro odchod do důchodu. Koalice chce sice zavést strop pro odchod do důchodu na 65 let, ale podle politiků je dlouhodobě neudržitelný a za několik let se bude muset posunout. Přečtěte si, jaký je plán ministerstva práce a sociálních věcí.
Všichni lidé si díky „důchodovému kontu“ mohou snadno zkontrolovat, zda jim zaměstnavatel potvrdil dobu důchodového pojištění a výdělky ve správné výši. Mít tyto údaje „pod kontrolou“ se totiž netýká jen lidí krátce před starobním důchodem, informuje MPSV.
„Na důchod nemyslím, ten je ještě v nedohlednu“. Od absolventů i od lidí střední generace tuto nebo podobnou větu slýchají nejen pracovníci Městské správy sociálního zabezpečení Brno (MSSZ) poměrně často. Bývá to zpravidla reakce na informaci, že by průběžně měli věnovat pozornost dobám svého důchodového pojištění.
Vláda na svém jednání plánuje schválit výrazné zvýhodnění několika tisíc horníků na úkor všech ostatních budoucích seniorů. Činí tak prostřednictvím navrhované novely zákona o důchodovém pojištění a zákona o provádění sociálního zabezpečení. Upozornila na to ODS.
Studentům nedávno skončil další školní či akademický rok. Pobírají-li sirotčí důchod, pro pokračování výplaty dávky je nutné doložit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) potvrzení o pokračování studia. ČSSZ během letních měsíců kontroluje trvání nároku na sirotčí důchody, někteří ze studentů proto mohou obdržet rozhodnutí o jeho odejmutí.
Druhý pilíř je mrtvý a reformování důchodového systému je podle místopředsedy Poslaneckého klubu ČSSD Václava Votavy nezbytné. Nepopírá, že to nebude jednoduché, nízko a středně příjmové skupiny by ale podle něj měly začít spořit.
Vláda by ráda přidala peníze na pence, do školství a na sport, nebo do zdravotnictví. To všechno měl podle původního plánu pokrýt vyšší vývěr DPH, kterého chtěl Andrej Babiš dosáhnout třeba zavedením elektronické evidence tržeb. Už teď je ale jasné, že to tak snadné nebude. Sociolog Petr Hampl upozorňuje, že žádné peníze navíc nebudou.
Lidi v předdůchodovém věku zajímá, jakou dobu trvá vyřízení žádosti o důchod. Chtějí se ujistit, že na rozhodnutí o důchodu nebudou muset čekat neúměrně dlouho. Ačkoliv má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na vydání rozhodnutí o přiznání důchodu zákonných 90 dní, rozhoduje v mnohem kratší lhůtě, a to za 40 dnů. Tolik činí průměrná doba řízení u všech druhů důchodů. Je to o více než jeden měsíc méně, než ukládá zákon, informuje MPSV.
Jihlava byla místem dalšího setkání zástupců České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) s regionálními novináři. Neformální setkání se konalo u příležitosti čtvrtstoletí existence ČSSZ ve středu 8. července na jihlavské okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), aby přítomným novinářům odborníci OSSZ přiblížili oblast důchodů, dávek nemocenského pojištění a další agendu úřadu.
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
16. března 2026 14:29
16. března 2026 14:24
11. března 2026 11:46
10. března 2026 11:43
10. března 2026 11:02
10. března 2026 10:54
24. února 2026 12:49
Zima o sobě dává stále vědět, ale blížící se jaro přináší delší dny a teplejší počasí i nevyhnutelnou povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmu. Kdo musí podat daňové přiznání, jaké jsou termíny a jak se dá na daních ušetřit? Stejně jako v minulých letech, i letos se termíny liší podle způsobu podání.
Zdroj: Marie Dvořáková
V České republice zdražila motorová nafta v reakci na válku v Perském zálivu nejvýrazněji ze všech zemí EU. Naopak na Slovensku skoro nejméně ze všech zemí EU výsledkem je tak naprosto mimořádný rozdíl v cenách nafty v Česku a na Slovensku, který aktuálně překročil 0,2 eura na litr, jak plyne z včera zveřejněných dat Evropské komise.
