Chystá se nový plán, který určí nový věk pro odchod do důchodu. Koalice chce sice zavést strop pro odchod do důchodu na 65 let, ale podle politiků je dlouhodobě neudržitelný a za několik let se bude muset posunout. Přečtěte si, jaký je plán ministerstva práce a sociálních věcí.
Všichni lidé si díky „důchodovému kontu“ mohou snadno zkontrolovat, zda jim zaměstnavatel potvrdil dobu důchodového pojištění a výdělky ve správné výši. Mít tyto údaje „pod kontrolou“ se totiž netýká jen lidí krátce před starobním důchodem, informuje MPSV.
„Na důchod nemyslím, ten je ještě v nedohlednu“. Od absolventů i od lidí střední generace tuto nebo podobnou větu slýchají nejen pracovníci Městské správy sociálního zabezpečení Brno (MSSZ) poměrně často. Bývá to zpravidla reakce na informaci, že by průběžně měli věnovat pozornost dobám svého důchodového pojištění.
Vláda na svém jednání plánuje schválit výrazné zvýhodnění několika tisíc horníků na úkor všech ostatních budoucích seniorů. Činí tak prostřednictvím navrhované novely zákona o důchodovém pojištění a zákona o provádění sociálního zabezpečení. Upozornila na to ODS.
Studentům nedávno skončil další školní či akademický rok. Pobírají-li sirotčí důchod, pro pokračování výplaty dávky je nutné doložit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) potvrzení o pokračování studia. ČSSZ během letních měsíců kontroluje trvání nároku na sirotčí důchody, někteří ze studentů proto mohou obdržet rozhodnutí o jeho odejmutí.
Druhý pilíř je mrtvý a reformování důchodového systému je podle místopředsedy Poslaneckého klubu ČSSD Václava Votavy nezbytné. Nepopírá, že to nebude jednoduché, nízko a středně příjmové skupiny by ale podle něj měly začít spořit.
Vláda by ráda přidala peníze na pence, do školství a na sport, nebo do zdravotnictví. To všechno měl podle původního plánu pokrýt vyšší vývěr DPH, kterého chtěl Andrej Babiš dosáhnout třeba zavedením elektronické evidence tržeb. Už teď je ale jasné, že to tak snadné nebude. Sociolog Petr Hampl upozorňuje, že žádné peníze navíc nebudou.
Lidi v předdůchodovém věku zajímá, jakou dobu trvá vyřízení žádosti o důchod. Chtějí se ujistit, že na rozhodnutí o důchodu nebudou muset čekat neúměrně dlouho. Ačkoliv má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na vydání rozhodnutí o přiznání důchodu zákonných 90 dní, rozhoduje v mnohem kratší lhůtě, a to za 40 dnů. Tolik činí průměrná doba řízení u všech druhů důchodů. Je to o více než jeden měsíc méně, než ukládá zákon, informuje MPSV.
Jihlava byla místem dalšího setkání zástupců České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) s regionálními novináři. Neformální setkání se konalo u příležitosti čtvrtstoletí existence ČSSZ ve středu 8. července na jihlavské okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), aby přítomným novinářům odborníci OSSZ přiblížili oblast důchodů, dávek nemocenského pojištění a další agendu úřadu.
Obdrželi jste vy nebo váš známý či příbuzný od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zásilku a v ní našli přehled dob důchodového pojištění? Věnujte mu pozornost, vyplatí se údaje v něm uvedené důkladně prostudovat.
Lidi v předdůchodovém věku zajímá, jakou dobu trvá vyřízení žádosti o důchod. Chtějí se ujistit, že na rozhodnutí o důchodu nebudou muset čekat neúměrně dlouho. Ačkoliv má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na vydání rozhodnutí o přiznání důchodu zákonných 90 dní, rozhoduje v mnohem kratší lhůtě, a to za 40 dnů. Tolik činí průměrná doba řízení u všech druhů důchodů. Je to o více než jeden měsíc méně, než ukládá zákon.
Automaticky, aniž by museli žádat, rozešle Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) mužům ročníku narození 1954 a ženám ročníku narození 1957 v průběhu prázdninových měsíců informace o stavu jejich důchodového konta, tj. přehledy dob důchodového pojištění evidovaných v ČSSZ. Budou rozesílány postupně během několika týdnů formou obyčejné poštovní zásilky a vlastníkům datových schránek bude přehled zaslán do datové schránky.
Oblasti důchodů se z velké části věnoval kulatý stůl, u kterého se potkali novináři a odborníci Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) České Budějovice. Setkání uspořádala ČSSZ u příležitosti čtvrtstoletí své existence.
Podle návrhu, který schválila vláda, by měli senioři dostat jednorázový příspěvek 600 korun. Zatímco předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák příspěvek vítá, členka výboru pro sociální politiku TOP 09 Jitka Chalánková varuje, že se nejedná o systémové řešení.
Předsedové koaličních stran se shodli na jednorázovém příspěvku ve výši 600 korun, pokud se koalice nedohodne na zvýšení penzí na příští rok v průměru o 200 korun. To se ale nelíbí Komunistické straně Čech a Moravy, která tvrdí, že jde o zastírání pravdy.
Předsedové koaličních stran včera shodli na jednorázovém příspěvku ve výši 600 korun, pokud se koalice nedohodne na zvýšení penzí na příští rok v průměru o 200 korun. Poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková ale tvrdí, že jde o populistický krok populistické vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL a její strana by nic podobného neudělala.
Předsedové koaličních stran včera shodli na jednorázovém příspěvku ve výši 600 korun, pokud se koalice nedohodne na zvýšení penzí na příští rok v průměru o 200 korun. Bývalý premiér Jiří Paroubek tuto situaci přirovnal k té, která nastala v roce 2010, a všiml si několika rozdílů.
ROZHOVOR - Koaliční vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) zavádí v důchodovém systému jednu změnu za druhou. Po schválení zákona, který ukončí takzvaný druhý pilíř důchodového systému, se předsedové koaličních stran včera shodli na jednorázovém příspěvku ve výši 600 korun, pokud se koalice nedohodne na zvýšení penzí na příští rok v průměru o 200 korun. Další změny, které by mohly postihnout i třetí pilíř, navrhuje Odborná komise pro důchodovou reformu. Expertka ODS pro oblast sociálních věcí Lenka Kohoutová ale v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz upozorňuje, že současný důchodový systém je v této podobě dlouhodobě neudržitelný a rok od roku se nachází ve stále vyšším deficitu.
Všichni důchodci dostanou letos jednorázový příspěvek ve výši 600 korun, domluvili se už před pondělním jednání vlády předsedové koaličních stran.
Vláda Bohuslava Sobotky dnes na své schůzi měla projednávat pro hodně obyvatel zásadní bod - zvýšení důchodů. Jenže kvůli rozporům mezi ministrem financí Babišem a ministryní práce a sociálních věcí Marksovou se rozhodnutí odkládá.
Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) Plzeň-město byla v úterý 2. června místem setkání novinářů plzeňského regionu a odborníků z OSSZ. U příležitosti 25 let od vzniku České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) se u kulatého stolu diskutovaly různé otázky týkající se sociálního zabezpečení. Např. povinnosti studentů v sociálním zabezpečení, možnosti občanů sledovat své konto důchodového pojištění, co mají na OSSZ vyřídit ti, kteří se chystají pracovat v zahraničí, nejasnosti spojené s důchody a další.
Profesor Vysoké škole finanční a správní v Praze Jaroslav Vostatek dokončil čtyřicetistránkovou analýzu s návrhem, jak udělat penzijní reformu. Tu si u něj objednal šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. Co připravuje?
Senioři trpí nedostatkem financí, neboť většinu svých peněz utratí za léky. Kolikrát jim proto nezbude ano na jedno teplé jídlo denně.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Od přijetí eura čisté výdělky Slováků zaostávají za těmi českými stále propastněji, ukazují data Eurostatu. Předtím přitom byly srovnatelné.
