Pokud se během letošního roku chystáte do důchodu, nenechávejte kontrolu svých dob pojištění na poslední chvíli. Lidé, kteří v roce 2015 dosáhnou důchodového věku, musí získat alespoň 31 let pojištění. K předběžnému ověření dob důchodového pojištění kdykoliv před přiznáním důchodu slouží přehled dob důchodového pojištění nebo informativní osobní list důchodového pojištění. Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu, informuje Česká správa sociálního zabezpečení.
Důchodového věku letos dosahují muži narození v březnu až prosinci 1952, ženy narozené v roce 1954, které vychovaly jedno dítě, ženy narozené v roce 1955, které vychovaly dvě děti, ženy narozené v roce 1956, které vychovaly tři či čtyři děti a bezdětné ženy narozené v roce 1953. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto připomíná, jak se žádost o důchod podává, a informuje, co se mění ve výpočtu důchodu v roce 2015.
Žádat o přiznání důchodu je možné k datu nároku, ale také od pozdějšího termínu
Rozhodnutí, zda odejít do starobního důchodu, záleží na samotném občanovi. Jedná se o jeho právo volby a nikoliv povinnost. Také termín, od kterého chce důchod přiznat, si volí sám žadatel. Dosažení důchodového věku není důvodem k ukončení zaměstnání či podnikání. To znamená, že člověk, který se rozhodne dále pracovat, může pokračovat ve výdělečné činnosti i po vzniku nároku na starobní důchod. Tzv. „přesluhováním" je možné si navyšovat procentní výši důchodu.
Lidé snadno pomocí tzv. věkové kalkulačky zjistí, jaký je jejich důchodový věk, kdy ho dosáhnou a jakou musí získat dobu pojištění. Pomocí důchodové kalkulačky se mohou dokonce dozvědět orientační výši svého důchodu. Údaje, které se dosazují do kalkulačky (délka doby pojištění a výdělky), získají z informativního listu důchodového pojištění, o jehož zaslání mohou ČSSZ jednou ročně zdarma požádat, nebo nahlédnutím do svého „konta" pojištění online na ePortálu ČSSZ. Obě kalkulačky - věková i důchodová - jsou dostupné na webu Ministerstva práce a sociálních věcí v sekci Důchodové pojištění.
Žádost o důchod sepisuje s občanem pracovník OSSZ
Rozhodne-li se občan podat žádost o důchod, musí se dostavit na příslušnou okresní - v Praze Pražskou, v Brně Městskou - správu sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého pobytu. Do žádosti o důchod je třeba uvést a ověřit mnoho údajů, proto ji s žadatelem vyplňuje pracovník důchodového oddělení. Podat žádost o důchod je možné kdykoliv v úřední dny OSSZ a není nutné se předem objednávat. Ten, kdo si však pro tento důležitý úkon chce sjednat konkrétní termín schůzky, má možnost využít službu online objednávání na webu ČSSZ.
Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu, později je to možné kdykoliv. Zpětně lze důchod vyplatit maximálně za pět let.
Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou podat žádost o důchod sami, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o jejich zdravotním stavu podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.
Doklady, které se předkládají při podání žádosti o starobní důchod
Při podávání žádosti o starobní důchod se předkládá zejména:
občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu, doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném), muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby, doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. rozhodnutí o době a rozsahu péče), doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách, které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění nebo v on-line přehledu dob důchodového pojištění.Lidem, kteří přemýšlejí o odchodu do starobního důchodu, přináší mnoho praktických rad a příkladů aktuální Příručka budoucího důchodce, která poskytne odpovědi na nejčastější dotazy, jež si lidé v souvislosti s důchodem kladou. Příručka je v tištěné podobě zdarma k dispozici na OSSZ, v elektronické verzi je dostupná na webu ČSSZ.
Lhůta pro vyřízení žádosti o důchod je 90 dní, zpravidla je ale kratší
ČSSZ rozhoduje o přiznání důchodu ve lhůtě do 90 dnů od podání žádosti. Délka vyřízení závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady. Pokud je nutné vyžadovat potřebné doklady např. od zaměstnavatele (bývalých zaměstnavatelů), zahraničního nositele pojištění nebo jiné instituce, vyřízení důchodu se tím prodlouží. Je-li nárok na důchod prokázán, může ČSSZ žadateli před vydáním rozhodnutí o důchodu poskytnout zálohu. Ve většině případů však ČSSZ rozhoduje o přiznání starobního důchodu v průměru za 31 dnů.
Po obdržení rozhodnutí je možné požádat o změnu data přiznání nebo podat námitku
Do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí ČSSZ může klient písemně požádat o změnu data přiznání důchodu nebo jeho výplaty. V praxi se může jednat např. o situace, kdy žadatel o starobní důchod z obdrženého rozhodnutí zjistil, že mu do získání dalšího roku pojištění chybí několik dnů. V tomto případě má žadatel možnost v 30denní lhůtě požádat ČSSZ o posunutí data přiznání starobního důchodu tak, aby mu byl zhodnocen i další rok pojištění.
Pokud klient nesouhlasí s rozhodnutím o přiznání důchodu, může podat písemné námitky do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Námitky přijímá ČSSZ nebo kterákoliv OSSZ. Podání námitek je řádný opravný prostředek ve správním řízení a jeho absolvování je nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v případě uplatnění správní žaloby.
Co se pro rok 2015 ve výpočtu starobního důchodu mění
Základní výměra důchodu v roce 2015 činí 2 400 Kč měsíčně. Procentní výměra důchodu činí za každý celý rok důchodového pojištění získaný do doby nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ, tj. měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Rozhodné období je u důchodů přiznaných v roce 2015 období let 1986 až 2014. Pro stanovení výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu platí v roce 2015 dvě redukční hranice: I. redukční hranice – 11 709 Kč - a II. redukční hranice – 106 444 Kč. Výpočtový základ se z osobního vyměřovacího základu stanoví tak, že částka do I. redukční hranice náleží v plné výši, z částky nad I. do II. redukční hranice náleží 26 %, k částce nad II. redukční hranice se nepřihlíží.
Související
19. října 2024 18:37
15. října 2024 11:18
1. října 2024 9:48
10. září 2024 21:28
9. září 2024 6:07
29. srpna 2024 14:58