Vláda Petra Nečase činí kroky, které zhoršují situaci především seniorům. Zvýšila DPH, došlo ke zdražení lékařské péče i léků a nakonec snížila výši valorizace důchodů. Šéfka poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová považuje za nutné, aby byla fungovala mezigenerační solidarita.
Podle analytičky Českého statistického úřadu (ČSÚ) Drahomíry Dubské žijí statisíce českých důchodců těsně u hranice chudoby. Dubská to uvedla v úterních Impulsech Václava Moravce s tím, že stačí jen mírně posunout unijní hranici příjmového nedostatku a v chudobě se ocitnou davy českých seniorů.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vzrostl v Česku měsíční průměrný příjem domácností zaměstnanců na jednoho jejího člena v letech 1993 až 2011 téměř čtyřnásobně. Ministerstvo o tom informovalo ve středu.
Představa podzimu života stráveného u moře Čechy neláká. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Penzijní fond České pojišťovny, o kterém fond informoval ve středu.
Člen senátorského klubu ČSSD Jan Žaloudík kritizuje jednání vlády, které se týká zdravotní a sociální péče. „Vláda se opět chystá šetřit na seniorech a zdravotně postižených,“ uvedl na serveru strany sociální demokracie.
KOMENTÁŘ – Česká televize dnes přinesla zprávu o možném rušení poboček České pošty v obcích, kde žije méně jak dva a půl tisíce obyvatel. Je to skutečně krok kupředu?
V České republice bylo ke konci března 2 871 453 důchodců pobírajících starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod. Jejich celkový počet tak od března minulého roku vzrostl o 47 870 lidí, sdělila ve středu agentuře Mediafax tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jana Buraňová.
Penze budou od příštího roku po dobu tří let valorizované jen o třetinu růstu reálných mezd a o třetinu inflace. Po čtvrtečním jednání porady ekonomických ministrů (PEM) to uvedl šéf rezortu financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Na důchodech stát vyplatil v loňském roce 359 miliard korun, což je o 21 miliard více než v roce 2010. Vyplývá to ze statistiky vývoje sociálních výdajů, kterou v úterý zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a podle níž stoupl počet důchodců meziročně o 54 tisíc.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala v závěru loňského roku celkem 2 873 004 důchodců, kteří pobírají starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod. Jejich počet oproti předchozímu roku vzrostl o 54 tisíc, oznámila v pátek zástupkyně ČSSZ Jana Buraňová.
Tisíce důchodců neutáhnou zvyšující se nájemné v bytech s deregulovaným nájemným, které stoupá rychleji než jejich důchod. Největší potíže mají senioři v Praze a Brně, informují v pátečním vydání Lidové noviny.
Plán slovenských penzistů nechávat si za práci v bývalém Československu doplácet důchody z Česka připraví Čechy pobírající slovenské důchody v průměru o 1700 korun měsíčně, zjistila v pondělí agentura Mediafax. Údaje vyplývají z rozdílů mezi českou a slovenskou průměrnou penzí.
25. listopadu 2024 17:01
25. listopadu 2024 16:52
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
