Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Senioři pozor! Předváděcí akce jsou jen krůčkem k exekuci

Senioři pozor! Předváděcí akce jsou jen krůčkem k exekuci

Foto: DataLife

Celkem 45 241 důchodců v České republice musí čelit exekuci, to představuje přibližně dvě procenta ze všech seniorů, kterým je vyplácena starobní penze. Senioři tím pádem tvoří 7,5 procenta ze všech osob, proti nimž soudy nařídily exekuci, informovala v úterý Exekutorská komora ČR (EK ČR).

Přestože počet penzistů v exekuci v posledních třech letech roste, má Česko podle EK ČR lepší průměr než například sousední Slovensko, které s pěti a půl miliony obyvatel hlásí bezmála 36 tisíc důchodců v exekuci.

"Většina seniorů, kteří čelí exekuci, si s sebou přinesla dluhové potíže z produktivního věku. Exekuce se nejčastěji – v 76 procentech případů – týkají čerstvých důchodců, tedy lidí ve věku 60 až 63 let. Buď proti nim soudy nařídily exekuci již před penzí, nebo na samém začátku penze, nicméně v důsledku dluhů, jež vznikly v pracovním životě – třeba při výkonu živnosti," uvádí prezident Exekutorské komory ČR Jiří Prošek.

Méně problematičtí jsou podle šetření EK ČR senioři starší 63 let, kterých se exekuce týká jen zřídka. Na celkovém počtu seniorů, proti nimž soudy nařídily exekuci, se podílejí jen 24 procenty. "Tato generace má totiž vyšší finanční gramotnost než mladší senioři," doplnil Prošek.

I když je věková identifikace dlužníka či věřitele pro soudní exekutory nerelevantním údajem, výsledky provedeného průzkumu poukazují na skutečné příčiny společenských problémů. "Typickým dlužníkem vyššího věku je osoba, jejíž exekuce má původ v produktivní éře. Takový dlužník má závazek nejčastěji kvůli tomu, že nezaplatil svým dodavatelům. Například podnikatel v oblasti stavebnictví si nechal na stavbu přivést beton, který následně nezaplatil, nebo si objednal instalatéra a neuhradil mu smluvenou odměnu," tvrdí prezident EK ČR Prošek.

Podle jeho slov je exekuční řízení často vedeno také kvůli mzdám, které nebyly vyplaceny zaměstnancům. Exekutoři se dle statistiky ale setkávají i s úvěry na dovolenou nebo nový elektrospotřebič. Výjimkou nejsou ani lidé, kteří několik let před odchodem do důchodu ztratili zaměstnání a později nebyli schopni splácet půjčky, které si na tuto přechodnou dobu vzali.

Naopak příčiny exekucí vedených proti starším penzistům jsou jiné. Tito lidé se stávají obětí předváděcích akcí, zájezdových nabídek, teleshoppingových reklam nebo neseriózních podomních prodejců a dealerů. Mnohdy také nemalou měrou dotují své potomky či vnoučata.

"Právě na tuto věkovou skupinu se nyní Exekutorská komora zaměřuje. Domovům pro seniory nabízíme praktická školení, v bezplatných poradnách přednostně objednáváme klienty starší 60 let, centralizujeme kontakty na další poradenská centra. Navíc disponujeme právníkem, jehož specializací je spotřebitelské právo. Pokud se na nás tedy obrátí zájemce, který si neví rady s právy a povinnostmi plynoucími např. ze smlouvy o koupi zboží, jsme schopni poskytnout mu základní rady," zakončil Prošek.

Exekutorská komora ČR provedla statistický výpočet na základě údajů získaných ze všech 150 exekutorských úřadů, které v Česku fungují, a to k měsíci říjnu 2012.

Témata:  důchodci exekuce

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.