Nezdravý životní styl? Češi jsou v něm přeborníci

Právě civilizační nemoci, jako jsou diabetes, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární nemoci, obezita či rakovina, jsou většinou důsledkem nezdravého životního stylu. A v něm jsou Češi přeborníci. Zdaleka nejčastějšími příčinami smrti v tuzemsku jsou nemoci oběhové soustavy související s vysokým krevním tlakem, cholesterolem, cukrovkou, kouřením, a i v porovnání s Evropou zaujímáme ve statistikách přední místa. Právě nemoci oběhové soustavy jsou v Česku důvodem úmrtí ve 40 procentech. A nadměrná konzumace sladkého či slaného přímo s těmito nemocemi souvisí.

„Všechny výše uvedené nemoci jsou velmi vážné a postihují čím dál mladší lidi. A co si mnozí neuvědomují, je to, že zmíněné nemoci mohou znamenat vážné zdravotní komplikace spojené až s invaliditou, která má nemalý dopad do rodinného rozpočtu,“ komentuje chování Čechů Vladislav Herout, ředitel produktového managementu Broker Consulting, a pokračuje: „Právě nezdravý životní styl by měl být důvodem, proč by se většina Čechů měla aktivně zajímat o rizikové pojistné produkty se zaměřením na invaliditu prvního až třetího stupně. Léčba či případná dlouhodobá finanční náhrada ušlého zisku jdou do milionových částek.“

Jenže podle průzkumu má jen 15 procent Čechů uzavřené rizikové životní pojištění na vyšší až milionové částky. Dalších 26,5 procent pak má uzavřené rizikové pojištění v kombinaci s úrazovým.

„To je v kontextu toho, že každý desátý člověk v tuzemsku trpí diabetem, velmi malá propojištěnost. Možná, že tato nemoc nebudí takové obavy jako rakovina, infarkt či mrtvice, ale její dopady na zdraví mohou být neméně fatální – od vážného poškození zraku až po ztrátu končetiny – a mohou znamenat trvalou invaliditu,“ varuje Herout.

Více než čtvrtina respondentů se přitom již na komplice spojené s civilizačními nemocemi léčí a téměř třetina (32,6 procent) má vysokou pravděpodobnost, že se u nich nemoc objeví.

Jíst zdravě se nám moc nechce

Co se týká mlsání, tak jemu dokážou odolat jen necelá čtyři procenta Čechů, zbytek z nás hřeší. Jenže důležité také je, jakou potravinou si pro mlsání vybíráme, zda tu zdravější, kde jsou přírodní cukry, nebo podlehneme vábení smaženého, umělých sladidel a dochucovadel. Všeobecně se výživové trendy posledních let přiklánějí ke zdravějším variantám potravin, bio kvalitě a farmářským produktům. Ale slyší Češi na tyto trendy? Ani ne, protože více než třetinu z nás složení potravin vůbec nezajímá a kupují si jen to, na co mají chuť, nebo co je zrovna ve slevové akci. Další skoro polovina Čechů (45,5 procent) se o složení potravin zajímá příležitostně. Jaké je složení potravin studuje každý pátý Čech (20,3 procent). Zodpovědných ke svému zdraví je pak 13,3 procent z nás, ti vždy hledají nejzdravější variantu dané potraviny.

„Největší úskalí vidím v nadměrném příjmu energie, často z kaloricky velmi bohatých potravin, který není vyvážený pohybovou aktivitou. Z mého pohledu má dostatek pohybové aktivity velmi málo z nás. Proto je dopad nevhodných dietních návyků na zdraví tak závažný. Pojídání sladkých jídel je zdrojem vysokého příjmu kalorií, dochází po něm k rozkolísání hladiny cukru v krvi s následnou další chutí na sladké během několika desítek minut,“ říká Marta Klementová, vedoucí lékařka diabetologické ambulance DIAvize, a doplňuje: „Pokud se podaří z tohoto kruhu vystoupit, orientovat se na jídla s obsahem zeleniny, bílkovin a omezit množství sacharidů, mnoho z nás začne ubývat bezbolestně na váze a cítit se lépe. Dopad na zdraví a na zlepšení případného diabetu je pak velmi rychlý.“

Ani statistiky nemocnosti a úmrtnosti nedokážou Čechy vyburcovat ke zdravějšímu, nebo alespoň finančně zodpovědnějšímu přístupu. Invalidita a následné pobírání invalidního důchodu spojené s poklesem příjmu jsou pro ně pořád jen velmi abstraktním pojmem.

„Ovšem když daná situace nastane, tak ten dopad je zcela konkrétní. Uvedu příklad. 45letý muž pobírající průměrnou mzdu, která činí 34 105 korun, bude v ideálním případě první stupně invalidity pobírat 7 173 korun, v případě druhého pak 9 124 korun a v případě třetího, který mu jen stěží umožní další příjem, pak 14 979 korun, a to vše jen za předpokladu, že dosáhne na dostatečnou započtenou dobu. A přitom do řádného nástupu do důchodu má ještě zhruba 20 let,“ vypočítává Vladislav Herout z Broker Consulting a uzavírá: „Jeho budoucí finanční situace jako invalidního důchodce se bude odvíjet i od toho, jaké bude mít měsíční náklady na domácnost. Předpokládáme-li, že se jeho dosavadní provozní náklady blížily jeho příjmům a v případě invalidity ještě mírně stoupnou, tak jen pro dorovnání na pokrytí jeho nákladů oproti invalidnímu důchodu například ve třetím stupni by měl být pojištěn na 4 600 000 korun.“

*Průzkum společnosti Broker Consulting realizovaný přes aplikaci Instant Research od Ipsos v září 2019, na reprezentativním vzorku ve věku 18 až 65 let, N=1050.

Témata:  lidé,  zdraví,  nemoc,  pojišťovny