V roce 2024 činila průměrná skutečná týdenní pracovní doba v Evropské unii 36 hodin. Je to o hodinu méně než v roce 2014, kdy se průměr pohyboval na úrovni 37 hodin. Za poklesem stojí mimo jiné vyšší podíl částečných úvazků v některých ekonomikách západní Evropy.
Z pohledu jednotlivých zemí však panují v EU výrazné rozdíly (viz mapa Eurostatu níže). Nejvíce hodin týdně v průměru odpracují Řekové (39,8 h), následovaní Bulhary (39,0 h), Poláky (38,9 h) a Rumuny (38,8 h). Tedy státy, které buď procházejí ekonomickou konvergencí, nebo čelí vyšším tlakům na pracovní sílu.
Česká republika se s průměrným týdnem o délce 37,8 hodiny řadí k nadprůměrně pracujícím zemím. Češi tak týdně pracují o téměř dvě hodiny více než činí průměr EU. Tento údaj potvrzuje, že i přes relativně vysokou produktivitu v rámci střední Evropy zůstává česká ekonomika výrazně závislá na intenzivním využívání pracovní síly. Namísto vyšší míry automatizace či investic do špičkových technologií tak stále spoléhá spíše na delší pracovní dobu a tradiční průmyslový model.
Čtěte také
Na opačné straně spektra najdeme Nizozemce, kteří v průměru odpracují pouhých 32,1 hodin týdně, dále Dány, Němce a Rakušany (každý 33,9 h). Tyto země těží z vysoké produktivity práce a širokého rozšíření flexibilních a zkrácených úvazků, zejména v sektoru služeb.
Související
10. ledna 2025 11:16
10. prosince 2024 11:53
8. listopadu 2024 9:41
5. listopadu 2024 15:40
9. září 2024 10:03
6. září 2024 15:14
