Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi pracují víc než většina Evropy. Týdně téměř o dvě hodiny navíc

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V roce 2024 činila průměrná skutečná týdenní pracovní doba v Evropské unii 36 hodin. Je to o hodinu méně než v roce 2014, kdy se průměr pohyboval na úrovni 37 hodin. Za poklesem stojí mimo jiné vyšší podíl částečných úvazků v některých ekonomikách západní Evropy.

Z pohledu jednotlivých zemí však panují v EU výrazné rozdíly (viz mapa Eurostatu níže). Nejvíce hodin týdně v průměru odpracují Řekové (39,8 h), následovaní Bulhary (39,0 h), Poláky (38,9 h) a Rumuny (38,8 h). Tedy státy, které buď procházejí ekonomickou konvergencí, nebo čelí vyšším tlakům na pracovní sílu.

Česká republika se s průměrným týdnem o délce 37,8 hodiny řadí k nadprůměrně pracujícím zemím. Češi tak týdně pracují o téměř dvě hodiny více než činí průměr EU. Tento údaj potvrzuje, že i přes relativně vysokou produktivitu v rámci střední Evropy zůstává česká ekonomika výrazně závislá na intenzivním využívání pracovní síly. Namísto vyšší míry automatizace či investic do špičkových technologií tak stále spoléhá spíše na delší pracovní dobu a tradiční průmyslový model.

Na opačné straně spektra najdeme Nizozemce, kteří v průměru odpracují pouhých 32,1 hodin týdně, dále Dány, Němce a Rakušany (každý 33,9 h). Tyto země těží z vysoké produktivity práce a širokého rozšíření flexibilních a zkrácených úvazků, zejména v sektoru služeb.

Témata:  práce EU lidé

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

CZK

Výzvy k úhradě přicházejí i po letech. Ne vždy jsou vymahatelné

Jsou zprávy, které dokážou překvapit, nebo dokonce vyděsit – obzvláště když vyzývají k zaplacení údajného dluhu. Zatímco u některých zpráv je na první pohled zřejmé, že jde o podvod, jiné mohou působit věrohodněji. Například pokud přicházejí od společnosti, u které si spotřebitel v minulosti něco objednal, nebo jsou dokonce podepsány advokátem. V takovém případě už člověk mnohdy zpozorní a raději dlužnou částku zaplatí. Je to ale opravdu to nejlepší řešení?