Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změna času: Jaké má dopady na zdraví lidí?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Dvakrát ročně procházíme změnou času, kdy si přenastavujeme hodiny a přizpůsobujeme se novému rytmu dne. Tento přechod, ať už na letní či zimní čas, však není bez následků. Výzkumy naznačují, že tato změna může mít významné dopady na naše zdraví, a to nejen krátkodobě, ale i dlouhodobě. 

1. Poruchy spánku a biorytmu
Lidské tělo je velmi citlivé na pravidelné cykly spánku a bdění, které jsou řízeny vnitřními biologickými hodinami, tzv. cirkadiánními rytmy. Když dojde ke změně času, byť jen o jednu hodinu, tělo může reagovat podobně jako na pásmovou nemoc, která trápí cestující po přeletu několika časových pásem. Přizpůsobení se nové časové zóně může trvat několik dní, což vede k narušenému spánku, únavě a poklesu energie během dne.

Studie publikovaná v časopise Current Biology zjistila, že u některých lidí může být adaptace na letní čas ještě složitější. Zejména ti, kteří mají tzv. „soví“ chronotyp, tedy přirozeně usínají později, mohou mít větší potíže s přechodem na dřívější čas.

2. Zvýšené riziko srdečních problémů
Jedním z nejvíce alarmujících zjištění se změnou času je zvýšený počet srdečních onemocnění a infarktů. Výzkum provedený na University of Michigan ukázal, že v pondělí po přechodu na letní čas se zvyšuje počet infarktů o 24 %. Důvodem je kombinace narušeného spánku a zvýšení stresu, která změna času může způsobit .

Další studie provedená v Německu zaznamenala, že narušení cirkadiánních rytmů a zkrácení spánku zvyšuje hladinu kortizolu, což může přispívat k většímu riziku srdečních problémů, zejména u jedinců s predispozicí k těmto onemocněním.

3. Psychické zdraví a nálada
Změna času může mít také vliv na psychické zdraví, zejména u lidí náchylných k úzkostem nebo depresím. Kratší dny spojené se zimním časem vedou k menšímu množství slunečního světla, což může u některých lidí přispět k sezónní afektivní poruše (SAD). Tento stav, který je běžný v zimních měsících, se vyznačuje depresí, nedostatkem energie a zvýšenou potřebou spánku.

Naopak přechod na letní čas může způsobit krátkodobé změny nálady kvůli narušení spánkového režimu. Lidé mohou být podráždění a nervózní.

Jak minimalizovat dopady změny času?
I když změna času přináší určité obtíže, existují způsoby, jak negativní dopady minimalizovat.

Zde je několik tipů:

  • Připravte se postupně: Zkuste několik dní před změnou času posouvat svůj denní režim, včetně spánku, jídla a dalších aktivit, o 10-15 minut, abyste si lépe zvykli.
  • Dbejte na dostatek spánku: Zvláště v období změny času je důležité dodržovat pravidelný spánkový režim a dostatečně dlouho.
  • Zvyšte expozici dennímu světlu: Sluneční světlo je klíčové pro regulaci našich cirkadiánních rytmů, proto se snažte co nejvíce času trávit venku, zejména v ranních hodinách.

Změna času může na lidské zdraví působit nepříznivě, ať už se jedná o poruchu spánku, nebezpečných srdečních problémů nebo negativní vliv na psychiku. Přestože je přizpůsobení se nové časové zóně individuální, je důležité věnovat pozornost svému tělu a přijímat opatření, která zmírní negativní dopady tohoto přechodu.

Témata:  Změna času,  lidé,  zdraví

Aktuálně se děje

22. října 2026 12:25

Letiště Praha nabídne v zimě 145 destinací. Přibudou nové linky do exotiky i Evropy

Zimní letový řád pražského letiště přinese 20 nových destinací a celkem 69 leteckých dopravců. Cestující budou moci využít nové spoje do evropských měst, Asie i exotických letovisek. Letiště očekává, že během zimní sezony odbaví více než 6,5 milionu cestujících.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Zájem o ojeté elektromobily v Česku roste. Už druhý rok se více než zdvojnásobil

Český trh s elektromobily dál roste a tento trend se už výrazně propisuje i do trhu s ojetými vozy. Podle dat Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) zastupovaly bateriové elektromobily (BEV) v prvním pololetí roku 2026 celkem 6,6 % nových registrací v České republice, zatímco ve stejném období roku 2025 to bylo 5,6 %. V celé Evropské unii pak podíl elektromobilů vzrostl z 15,6 % na 20,7 %.