Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změna času: Jaké má dopady na zdraví lidí?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Dvakrát ročně procházíme změnou času, kdy si přenastavujeme hodiny a přizpůsobujeme se novému rytmu dne. Tento přechod, ať už na letní či zimní čas, však není bez následků. Výzkumy naznačují, že tato změna může mít významné dopady na naše zdraví, a to nejen krátkodobě, ale i dlouhodobě. 

1. Poruchy spánku a biorytmu
Lidské tělo je velmi citlivé na pravidelné cykly spánku a bdění, které jsou řízeny vnitřními biologickými hodinami, tzv. cirkadiánními rytmy. Když dojde ke změně času, byť jen o jednu hodinu, tělo může reagovat podobně jako na pásmovou nemoc, která trápí cestující po přeletu několika časových pásem. Přizpůsobení se nové časové zóně může trvat několik dní, což vede k narušenému spánku, únavě a poklesu energie během dne.

Studie publikovaná v časopise Current Biology zjistila, že u některých lidí může být adaptace na letní čas ještě složitější. Zejména ti, kteří mají tzv. „soví“ chronotyp, tedy přirozeně usínají později, mohou mít větší potíže s přechodem na dřívější čas.

2. Zvýšené riziko srdečních problémů
Jedním z nejvíce alarmujících zjištění se změnou času je zvýšený počet srdečních onemocnění a infarktů. Výzkum provedený na University of Michigan ukázal, že v pondělí po přechodu na letní čas se zvyšuje počet infarktů o 24 %. Důvodem je kombinace narušeného spánku a zvýšení stresu, která změna času může způsobit .

Další studie provedená v Německu zaznamenala, že narušení cirkadiánních rytmů a zkrácení spánku zvyšuje hladinu kortizolu, což může přispívat k většímu riziku srdečních problémů, zejména u jedinců s predispozicí k těmto onemocněním.

3. Psychické zdraví a nálada
Změna času může mít také vliv na psychické zdraví, zejména u lidí náchylných k úzkostem nebo depresím. Kratší dny spojené se zimním časem vedou k menšímu množství slunečního světla, což může u některých lidí přispět k sezónní afektivní poruše (SAD). Tento stav, který je běžný v zimních měsících, se vyznačuje depresí, nedostatkem energie a zvýšenou potřebou spánku.

Naopak přechod na letní čas může způsobit krátkodobé změny nálady kvůli narušení spánkového režimu. Lidé mohou být podráždění a nervózní.

Jak minimalizovat dopady změny času?
I když změna času přináší určité obtíže, existují způsoby, jak negativní dopady minimalizovat.

Zde je několik tipů:

  • Připravte se postupně: Zkuste několik dní před změnou času posouvat svůj denní režim, včetně spánku, jídla a dalších aktivit, o 10-15 minut, abyste si lépe zvykli.
  • Dbejte na dostatek spánku: Zvláště v období změny času je důležité dodržovat pravidelný spánkový režim a dostatečně dlouho.
  • Zvyšte expozici dennímu světlu: Sluneční světlo je klíčové pro regulaci našich cirkadiánních rytmů, proto se snažte co nejvíce času trávit venku, zejména v ranních hodinách.

Změna času může na lidské zdraví působit nepříznivě, ať už se jedná o poruchu spánku, nebezpečných srdečních problémů nebo negativní vliv na psychiku. Přestože je přizpůsobení se nové časové zóně individuální, je důležité věnovat pozornost svému tělu a přijímat opatření, která zmírní negativní dopady tohoto přechodu.

Témata:  Změna času lidé zdraví

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

11. března 2026 11:46

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

CZK

Výzvy k úhradě přicházejí i po letech. Ne vždy jsou vymahatelné

Jsou zprávy, které dokážou překvapit, nebo dokonce vyděsit – obzvláště když vyzývají k zaplacení údajného dluhu. Zatímco u některých zpráv je na první pohled zřejmé, že jde o podvod, jiné mohou působit věrohodněji. Například pokud přicházejí od společnosti, u které si spotřebitel v minulosti něco objednal, nebo jsou dokonce podepsány advokátem. V takovém případě už člověk mnohdy zpozorní a raději dlužnou částku zaplatí. Je to ale opravdu to nejlepší řešení?