Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změna času: Jaké má dopady na zdraví lidí?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Dvakrát ročně procházíme změnou času, kdy si přenastavujeme hodiny a přizpůsobujeme se novému rytmu dne. Tento přechod, ať už na letní či zimní čas, však není bez následků. Výzkumy naznačují, že tato změna může mít významné dopady na naše zdraví, a to nejen krátkodobě, ale i dlouhodobě. 

1. Poruchy spánku a biorytmu
Lidské tělo je velmi citlivé na pravidelné cykly spánku a bdění, které jsou řízeny vnitřními biologickými hodinami, tzv. cirkadiánními rytmy. Když dojde ke změně času, byť jen o jednu hodinu, tělo může reagovat podobně jako na pásmovou nemoc, která trápí cestující po přeletu několika časových pásem. Přizpůsobení se nové časové zóně může trvat několik dní, což vede k narušenému spánku, únavě a poklesu energie během dne.

Studie publikovaná v časopise Current Biology zjistila, že u některých lidí může být adaptace na letní čas ještě složitější. Zejména ti, kteří mají tzv. „soví“ chronotyp, tedy přirozeně usínají později, mohou mít větší potíže s přechodem na dřívější čas.

2. Zvýšené riziko srdečních problémů
Jedním z nejvíce alarmujících zjištění se změnou času je zvýšený počet srdečních onemocnění a infarktů. Výzkum provedený na University of Michigan ukázal, že v pondělí po přechodu na letní čas se zvyšuje počet infarktů o 24 %. Důvodem je kombinace narušeného spánku a zvýšení stresu, která změna času může způsobit .

Další studie provedená v Německu zaznamenala, že narušení cirkadiánních rytmů a zkrácení spánku zvyšuje hladinu kortizolu, což může přispívat k většímu riziku srdečních problémů, zejména u jedinců s predispozicí k těmto onemocněním.

3. Psychické zdraví a nálada
Změna času může mít také vliv na psychické zdraví, zejména u lidí náchylných k úzkostem nebo depresím. Kratší dny spojené se zimním časem vedou k menšímu množství slunečního světla, což může u některých lidí přispět k sezónní afektivní poruše (SAD). Tento stav, který je běžný v zimních měsících, se vyznačuje depresí, nedostatkem energie a zvýšenou potřebou spánku.

Naopak přechod na letní čas může způsobit krátkodobé změny nálady kvůli narušení spánkového režimu. Lidé mohou být podráždění a nervózní.

Jak minimalizovat dopady změny času?
I když změna času přináší určité obtíže, existují způsoby, jak negativní dopady minimalizovat.

Zde je několik tipů:

  • Připravte se postupně: Zkuste několik dní před změnou času posouvat svůj denní režim, včetně spánku, jídla a dalších aktivit, o 10-15 minut, abyste si lépe zvykli.
  • Dbejte na dostatek spánku: Zvláště v období změny času je důležité dodržovat pravidelný spánkový režim a dostatečně dlouho.
  • Zvyšte expozici dennímu světlu: Sluneční světlo je klíčové pro regulaci našich cirkadiánních rytmů, proto se snažte co nejvíce času trávit venku, zejména v ranních hodinách.

Změna času může na lidské zdraví působit nepříznivě, ať už se jedná o poruchu spánku, nebezpečných srdečních problémů nebo negativní vliv na psychiku. Přestože je přizpůsobení se nové časové zóně individuální, je důležité věnovat pozornost svému tělu a přijímat opatření, která zmírní negativní dopady tohoto přechodu.

Témata:  Změna času lidé zdraví

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

23. května 2025 11:04

Zahrada na hypotéku. Češi objevují nový realitní trend

Zahrádkaření v Česku zažívá renesanci. Zájem o vlastní kus zeleně roste napříč generacemi, stále častěji se k němu hlásí i mladší lidé s rodinami. Dříve se zahrádkaření věnovaly zhruba dvě pětiny populace, dnes je to téměř polovina. Ve městech ale naráží poptávka na nedostatek dostupných pozemků, na místo v zahrádkářské kolonii se často čeká i několik let. Jako alternativa se prosazují komunitní zahrady, které vznikají například ve vnitroblocích. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Krize, o které se nemluví. Mít dítě se stává luxusem, varuje OSN

Porodnost ve světě klesá tak rychle a plošně, že Organizace spojených národů ji poprvé označuje za skutečnou krizi. Podle nové zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) si stovky milionů lidí po celém světě nemohou dovolit tolik dětí, kolik by si přáli – a to kvůli finančním nákladům, nedostatku času či vhodného partnera.