Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bohatnou Češi nejrychleji v bývalém východním bloku? Za posledních 10 let si polepšili o 520 000 Kč, ukazují data

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

V roce 2013 měl průměrný Čech majetek v hodnotě zhruba 246 000 Kč. V roce 2023 už to bylo takřka 766 000 Kč. V uplynulých deseti letech tedy Češi – včetně nemluvňat a dětí – zbohatli v průměru o 520 000 Kč. Pokud ovšem zohledníme zhruba 50procentní inflaci, jež v daných deseti letech nastala, zbohatl průměrný Čech „pouze“ o 407 000 Kč. Protože zmíněných 766 000 Kč odpovídá v cenách roku 2013 necelým 653 000 Kč. 

Vstupní data tohoto výpočtu pocházejí ze statistiky německé pojišťovny Allianz, která každoročně vydává svůj Wealth Report. V něm pro jednotlivé země vyčísluje ukazatel čistého bohatství v přepočtu na obyvatele. Což je tedy vlastně průměrné bohatství na hlavu každého obyvatele, včetně obyvatele Česka.

Samozřejmě, průměry jsou ošidné. Jsou vychýleny majetkem extrémně bohatých směrem nahoru. Ideální by tak bylo ukazatel průměru doplnit i ukazatelem střední hodnoty, tedy mediánu. Tu však Allianz ve své statistice neuvádí. Na druhou stranu, nelze říci, že průměry postrádají vypovídací hodnotu. Mají ji. Byť je třeba takový ukazatel brát s určitou rezervou.

Čisté bohatství dle definice Allianzu představuje souhrn movitého a nemovitého majetku, od něhož jsou odečteny dluhy, přičemž výsledek je rozpočten na všechny obyvatele ČR. Klíčovou roli v nárůstu bohatství Čechů tedy hraje vzestup cen nemovitostí. Vzhledem k tomu, že ve vlastní nemovitosti bydlí v ČR zhruba 80 procent populace, růstem cen nemovitostí bohatne vskutku výrazná většina Čechů. Byť samozřejmě ne všichni. Ale valná většina ano.

To, že Češi bohatnou rychleji než Slovinci, Estonci, Maďaři, Poláci i než Slováci, jak zachycuje graf níže, tedy není žádná chiméra. I když, pochopitelně, tato mince má dvě strany. Růst cen nemovitostí znamená bohatnutí zhruba 80 procent Čechů (z hlediska několika procent z nich, kteří mají nemovitostí více, ba mnoho, bohatnutí extrémní). Ale zároveň znamená zhoršování dostupnosti vlastnického bydlení pro zbylou zhruba pětinu tuzemské populace, která – odkázána k nájemnímu bydlení – by uvítala pomalejší růst cen realit, ideálně jejich zlevňování.

To však stále nic nemění na tom, že Češi jako celek v rámci zemí bývalého východního bloku, s jejichž obyvateli měli tedy před zhruba 35 lety srovnatelnou startovací čáru, bohatnou jednoznačně nadstandardním tempem, a to i v očištění o inflaci.

Témata:  lidé Peníze

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

ČNB drží korunu nahoře. Silný kurz zlevňuje zahraniční dovolené

Koruna zůstává relativně silná a její kurz je pro Čechy plánující zahraniční dovolenou příznivý. Je vhodné nakoupit eura či dolary už nyní, nebo se vyplatí ještě vyčkávat? Ekonom Lukáš Kovanda přináší čtyři klíčové otázky a odpovědi k aktuálnímu vývoji kurzu koruny i faktorům, které mohou rozhodnout o její síle v nadcházejících měsících před dovolenkovou sezonou.