Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila, že schodek státního rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila to, že požádá Sněmovnu o další zvýšení schodku. Ministryně to řekla v České televizi. Naposledy Sněmovna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun 22. dubna. Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo seznam příjemců v programech COVID prostřednictvím úvěrů a záruk. Společnost Bisnode provedla analýzu úspěšných žadatelů – z 1 332 subjektů 90 % tvoří právnické osoby, s jasnou převahou společností s ručením omezeným, nejvíc žadatelů má sídlo v Jihomoravském kraji, Praze a Moravskoslezském kraji. Téměř 70 % příjemců má tržby v rozmezí 10–200 milionů korun. Podpora míří nejčastěji k firmám podnikajícím v silniční nákladní dopravě, stravování nebo obchodu s automobily.
Představa, že lékárny vydělaly během koronavirové krize rekordní množství peněz, není správná. Během března sice rostly tržby, když se lidé předzásobovali vitamíny nebo léky s obsahem paracetamolu proti horečce, efekt ale zcela převážil duben a květen, kdy byly kvůli šíření covid-19 utlumeny téměř všechny ostatní zdravotnické úkony. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel největší tuzemské sítě lékáren Dr.Max Daniel Horák.
Epidemie nového typu koronaviru podle prezidentky Asociace sester Martiny Šochmanové ukázala, že práce sestry je výhodná i ekonomicky. Potvrdila také v očích lidí, že má obrovský smysl. Šochmanová doufá, že prestiž povolání vydrží i po odeznění epidemie. Řekla to dnes na dotaz ČTK na tiskové konferenci k vyhlášení soutěže pro studenty středních zdravotnických škol.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Dubnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 163,7 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních pěti měsíců roku dosud nikdy nehospodařila.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: U příležitosti dnešního Mezinárodního dne dětí přinášíme komentář k ekonomickým nákladům výživy a výchovy dítěte v závislosti na jeho věku. A to jak z pohledu rodičů, tak z pohledu ekonomiky jako celky v době zavření škol kvůli koronaviru.
Počet českých firem, které mají vlastníka v daňovém ráji, poprvé od roku 2010 poklesl pod hranici 12 000. Podle analýzy poradenské společnosti Bisnode, jedničce v poskytování ekonomických informací, je z destinací považovaných za daňový ráj kontrolováno 11 879 společností, což je o 223 méně na konci loňského roku.
Česká ekonomika mezičtvrtletně klesla o 3,6 %. Dopady koronaviru se začínají promítat i do nezaměstnanosti. Ta sice zatím neroste vysokým tempem, ale prudce klesá nabídka volných pracovních míst. Nyní jich je o 40 % méně než před pandemií. Sehnat práci v gastronomických službách či cestovním ruchu je téměř nemožné. Nabízí se tak rekvalifikace, jelikož v IT a retailu firmy hledají zaměstnance stále.
Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v květnu stabilizovala, a to po hlubokém, historicky nejvyšším dubnovém propadu. Příslušný statistický ukazatel dokonce v květnu meziměsíčně mírně stoupl, z 74,8 na 75,1 bodu, přičemž hodnota 100 bodů odpovídá dlouhodobé průměrné důvěře v ekonomiku za celé období let 2003 až 2019. Ke stabilizaci dochází díky zlepšení nálady ve spotřebitelském segmentu, naopak sentiment podnikatelů se dále propadl, na svoje nové historické dno. Informuje Lukáš Kovanda.
Vláda tento měsíc schválila zavedení cla na malé zásilky ze zemí mimo Evropskou unii. Dosud byly balíčky v hodnotě do 22 eur od daně osvobozeny. Novela zákona tak zavádí do české legislativy předpis EU, který tuto výhodu od roku 2021 ukončuje. Stát si od opatření slibuje větší výběr daní a spravedlivější tržní prostředí. Odborníci očekávají zdražení zboží a snahy o obcházení nových pravidel.
Vláda prodlouží kurzarbeitový program Antivirus s příspěvky na náhrady mzdy do konce srpna. V podkladech k návrhu zákona o odpuštění odvodů, které má být další podporou z Antiviru, to uvedlo ministerstvo práce. Program měl původně pokrývat období od vyhlášení nouzového stavu 12. března do konce května. Prodloužení do konce prázdnin žádali zaměstnavatelé. Návrh projedná tripartita a poté vláda.
Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla kvůli koronavirové krizi proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje. Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 procenta, je nyní v recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou.
Den daňové svobody připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 24. června, loni to bylo 28. května. Důvodem jsou ekonomické dopady současné situace kolem šíření koronaviru. Češi tak budou na stát letos pracovat 175 dní, tedy nejdéle od roku 2000. Tehdy institut začal den daňové svobody počítat. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.
Vláda nepočítá s vytvořením mechanismu pro odškodňování firem kvůli restriktivním opatřením, která kabinet přijal kvůli pandemii koronaviru. Pokud podnikatelé budou škody mít, mají se obrátit na soudy a prokázat je, uvedla dnes v pořadu Partie na televizi Prima ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Postoj kabinetu kritizoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, podle něj vláda spoléhá na to, že se lidé nebudou chtít soudit.
Senát dnes rozhodne o prodloužení ošetřovného pro rodiče. Schvalovat bude odklad úhrady sociálních odvodů pro firmy. Projedná rovněž prodloužení některých lhůt přípravy návrhu státního rozpočtu na rok 2021 kvůli dopadům epidemie koronaviru na ekonomiku.
V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) se staví kriticky k návrhu Francie a Německa na evropský záchranný program po pandemii koronaviru o objemu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun). Vadí mu, že by peníze měly jít přednostně nejvíc postiženým zemím, Česko podle něj nemůže být trestáno za to, že situaci relativně dobře zvládlo. Nelíbí se mu také princip, že si peníze půjčí Evropská unie jako celek. Řekl to dnes novinářům po jednání premiérů visegrádské čtyřky (V4) s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Podpůrné programy COVID a Antivirus by měly platit do konce srpna, vyplývá z dnešního jednání Národní ekonomické rady (NERV). Rada zároveň vybídla vládu k poskytnutí rychlé likvidity, tedy k co nejrychlejšímu spuštění programů jako COVID III nebo COVID+. Dalším tématem bylo možné snížení DPH v ubytovacích službách a stoupající nezaměstnanost. NERV by měl nyní vypracovat návrh podpory nízkopříjmových skupin, řekl ČTK člen rady Lukáš Kovanda.
Ekonomika Spojených států by ve druhém čtvrtletí mohla v důsledku koronaviru klesnout o více než 30 procent. V rozhovoru na televizní stanici CBS to řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Největší ekonomika světa se podle něj ale vyhne dlouhodobému propadu, jaký zažila za velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Televize část rozhovoru odvysílala v neděli, celý přepis pak zveřejnila na svých internetových stránkách.
Více než šestiletý růst české ekonomiky se v 1. čtvrtletí zastavil. Hrubý domácí produkt meziročně reálně klesl o 2,2 %, ve srovnání s předchozím čtvrtletím se propadl o 3,6 %. K propadu došlo v průmyslu i ve službách.
Japonská ekonomika se v letošním prvním čtvrtletí dostala do recese. Hrubý domácí produkt (HDP) se v celoročním přepočtu snížil o 3,4 procenta, tempo jeho poklesu nicméně zpomalilo ze 7,3 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Oznámila to dnes vláda. Třetí největší ekonomika světa se nyní potýká s negativním dopady koronaviru. Pod tlakem však byla už koncem loňského roku, zejména kvůli zvýšení daně z obratu a ničivému tajfunu.
Jídlo z restaurací v době nouzového stavu objednávaly dvě třetiny Čechů, aby své oblíbené podniky podpořily. Okénko nebo rozvoz využívalo přes 40 procent lidí, většina si jídlo objednávala pravidelně každý týden. Častěji než před epidemií koronaviru si jídlo z restaurací dopřávala téměř polovina Čechů. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Up Česká republika mezi více než 500 respondenty. Nouzový stav v České republice dnes končí, vnitřní prostory stravovacích zařízení se budou moci otevřít od 25. května.
Rozpočty obcí se propadnou podle odhadu ministerstva financí o 11 procent, takzvané stres testy přitom prokázaly, že zvládnou i 15 procent bez zadlužování, vysvětlovala dnes ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prezidentovi Miloši Zemanovi spor s obcemi o kompenzační bonus. Ten má pomoct společnostem s ručením omezeným na úkor příjmů obcí, které se mají na výdaji podílet třetinou. Senát proto návrh v uplynulém týdnu vrátil Sněmovně. Bonus tak firmy dostanou později, než ministerstvo plánovalo.
20. srpna 2026 18:21
20. srpna 2026 17:56
20. srpna 2026 17:50
20. srpna 2026 17:38
14. srpna 2026 13:14
30. července 2026 14:34
30. července 2026 14:22
30. července 2026 14:08
30. července 2026 13:55
30. července 2026 13:49
27. července 2026 15:43
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.
