Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cesta z krize bude pomalá, ukazuje vývoj důvěry v ekonomiku

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Cesta z koronavirové krize bude podle vývoje důvěry v českou ekonomiku zřejmě jen pozvolná.

Uvedli to analytici v reakci na aktuální výsledky průzkumu důvěry v hospodářství, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Konec podpůrných opatření vlády navíc koncem roku přinese podle ekonomů opětovný tlak na podnikatele.

V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem. Vláda pak zavedla opatření proti šíření viru, která zahrnovala mimo jiné uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku pak v dubnu zaznamenala výrazný propad zhruba o 20 bodů. V následujících dvou měsících potom zase rostla, aktuálně v červnu meziměsíčně o 2,1 bodu na 77,2 bodu. "Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v červnu odrazila ode dna, avšak jen nesměle," komentoval situaci hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.

Podle něj ani dalších analytiků zatím nedává růst důvěry v ekonomiku důvod k oslavám. "Na první pohled se může zdát, že se život vrací do normálu. Firmy a výrobci ale nyní zjišťují, že jim poměrně výrazně opadla poptávka a růstová křivka zpět do předpandemických hodnot bude pozvolnější, než čekali," uvedl partner poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) Petr Smutný. "Celkově průzkumy důvěry naznačují jen pozvolné zlepšování z dubnového minima, přesto by ale důvěra měla jít nahoru i během léta a obecně ve zbytku letošního roku," sdělil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Hlavně v průmyslu bude podle něj zlepšování ekonomické situace pomalejší.

Cestu z krize ztíží podle ekonomů ukončování státních programů na pomoc podnikatelům postiženým situací kolem koronaviru. "Nesporným rizikem je to, že s postupným ukončováním vládních podpůrných opatření, k němuž bude docházet v druhé polovině léta a na podzim, nastane nejen růst míry nezaměstnanosti, ale pod tlakem se opět ocitne právě i ukazatel spotřebitelské důvěry," uvedl Kovanda. "Mnoho podniků teď navíc těží z toho, že díky vládnímu opatření nemusí splácet úvěry bankám. Odsunutí závazku ale není jeho vyřešení a cashflow postižených firem bude na podzim po skončení splátkového moratoria opět pod tlakem," doplnil Smutný z PwC.

Témata:  ekonomika,  Koronavirus COVID-19,  krize

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.