Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cesta z krize bude pomalá, ukazuje vývoj důvěry v ekonomiku

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Cesta z koronavirové krize bude podle vývoje důvěry v českou ekonomiku zřejmě jen pozvolná.

Uvedli to analytici v reakci na aktuální výsledky průzkumu důvěry v hospodářství, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Konec podpůrných opatření vlády navíc koncem roku přinese podle ekonomů opětovný tlak na podnikatele.

V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem. Vláda pak zavedla opatření proti šíření viru, která zahrnovala mimo jiné uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku pak v dubnu zaznamenala výrazný propad zhruba o 20 bodů. V následujících dvou měsících potom zase rostla, aktuálně v červnu meziměsíčně o 2,1 bodu na 77,2 bodu. "Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v červnu odrazila ode dna, avšak jen nesměle," komentoval situaci hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.

Podle něj ani dalších analytiků zatím nedává růst důvěry v ekonomiku důvod k oslavám. "Na první pohled se může zdát, že se život vrací do normálu. Firmy a výrobci ale nyní zjišťují, že jim poměrně výrazně opadla poptávka a růstová křivka zpět do předpandemických hodnot bude pozvolnější, než čekali," uvedl partner poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) Petr Smutný. "Celkově průzkumy důvěry naznačují jen pozvolné zlepšování z dubnového minima, přesto by ale důvěra měla jít nahoru i během léta a obecně ve zbytku letošního roku," sdělil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Hlavně v průmyslu bude podle něj zlepšování ekonomické situace pomalejší.

Cestu z krize ztíží podle ekonomů ukončování státních programů na pomoc podnikatelům postiženým situací kolem koronaviru. "Nesporným rizikem je to, že s postupným ukončováním vládních podpůrných opatření, k němuž bude docházet v druhé polovině léta a na podzim, nastane nejen růst míry nezaměstnanosti, ale pod tlakem se opět ocitne právě i ukazatel spotřebitelské důvěry," uvedl Kovanda. "Mnoho podniků teď navíc těží z toho, že díky vládnímu opatření nemusí splácet úvěry bankám. Odsunutí závazku ale není jeho vyřešení a cashflow postižených firem bude na podzim po skončení splátkového moratoria opět pod tlakem," doplnil Smutný z PwC.

Témata:  ekonomika Koronavirus COVID-19 krize

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.