Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schillerová: Pokles ekonomiky bude asi větší než odhady z dubna

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Facebook

Pokles české ekonomiky bude letos zřejmě větší, než odhadovalo ministerstvo financí v poslední dubnové prognóze. V ní úřad počítá s poklesem o 5,6 procenta. Na dnešním setkání organizovaném Lidovými novinami to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Konkrétní údaje neuvedla. Dodala ale, že odhad OECD ohledně poklesu české ekonomiky o 9,6 procenta považuje za "hodně černý scénář".

Zároveň ministryně informovala, že její úřad zveřejní další makroekonomickou prognózu později, a to až 10. srpna. Úřad chce totiž počkat například na podrobnější údaje o vývoji české i evropské ekonomiky nebo mít dlouhodobější údaje o vývoji státního rozpočtu. Za standardních podmínek by mělo MF zveřejnit novou prognózu v červenci.

"Odmítla jsem, abychom nyní dělali makroekonomickou predikci, protože by to bylo velmi nepřesné číslo a pro nás je stále tolik neznámých. Proto jsme se rozhodli, že to svážeme až s přípravou rozpočtu na rok 2021. Přeci jen odhady MF mají určitou váhu," uvedla dnes ministryně.

Témata:  Alena Schillerová ekonomika

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.