Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sněmovna pustila do druhého čtení rekordní schodek rozpočtu 500 miliard

Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Sněmovna v dnešním úvodním kole podpořila už třetí návrh vlády ANO a ČSSD na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu, a to na půl bilionu korun. Předloha odolala po pětihodinové debatu opoziční snaze o vrácení rozpočtové novely kabinetu k přepracování. Nyní předlohu posoudí rozpočtový výbor. Druhé čtení na plénu by se mělo uskutečnit už za týden, v úterý 30. června. Závěrečné schvalování se očekává ve středu 8. července.

V debatě vystupovali zejména opoziční řečníci. Vyčítali kabinetu například to, že se nepokouší o úspory a ani přesně neuvedla, na co chce dodatečné výdaje použít. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) doufá v to, že nyní projednává změna rozpočtu je pro letošek poslední. "Schodek 500 miliard je nutné vnímat optikou toho, co všechno státní rozpočet sanuje," zdůraznila ministryně. Jde podle ní třeba o zvýšené výdaje ve zdravotnictví, propad rozpočtových příjmů, pomoc zaměstnavatelům v regionech a o podporu zaměstnanosti.

"Tento návrh má minimální šanci dostat nás z krize, ale má obrovskou šanci nás dostat do dluhové pasti," prohlásil naopak o vládní předloze předseda poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Šéf opoziční ODS Petr Fiala poukázal na to, že schválením rozpočtové novely by obrazně vzrostlo zadlužení každého obyvatele ze 153.000 korun na 198.000 korun. "Jsou to peníze lidí a firem, které budou muset v budoucnu vydělat a splatit," varoval. Předseda SPD Tomio Okamura kritizoval kabinet za to, že podle něho odmítá škrtat nepotřebné výdaje.

Podporu nemá novela ani u opozičních Pirátů. Vláda se nechystá šetřit, rozpočtové příjmy jsou optimistické, a navíc není jisté, zda se peníze podaří proinvestovat, shrnul za Piráty Mikuláš Ferjenčík. Podle předsedy STAN Víta Rakušana má navrhovaný rozpočet ambici utrácet v kapitolách, které nesouvisí s nastartováním ekonomiky po koronavirové krizi. Podle předsedy lidoveckých poslanců Jana Bartoška by se mělo plánovat případné další zadlužování až podle výsledků ekonomiky za první pololetí. Je třeba také vědět, jak budou vypadat rozpočty příštího a přespříštího roku, řekl. Rozpočtu se zastala z vládních poslanců bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) a zdůraznila, že díky rychlé reakci vlády se daří zachraňovat pracovní místa.

Vláda původně požadovala, aby Sněmovna schválila předlohu zrychleně ve stavu legislativní nouze. Dolní komora na to ale nepřistoupila. Na návrh hnutí ANO však rozpočtovému výboru zkrátila lhůtu pro projednání novely na šest dnů, standardně činí dva měsíce. Druhé čtení se proto bude moci konat už příští týden. Poslanci budou moci podávat pozměňovací návrhy, které by mohly vést k dalšímu zvýšení, ale i ke snížení schodku.

Původně deficit činil 40 miliard korun, pak stoupl kvůli zmírnění ekonomických dopadů epidemie koronaviru na 200 miliard a naposledy na 300 miliard korun. Původně schválený rozpočet na letošní rok počítal s příjmy 1578,1 miliardy korun, nejnovější návrh přichází s příjmy 1364,8 miliardy. Původně schválené výdaje činily 1618,1 miliardy korun, nyní proti tomu mají stoupnout na 1864,8 miliardy korun.

Témata:  Alena Schillerová státní rozpočet Ministerstvo financí poslanecká sněmovna

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.