Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mezinárodní měnový fond dál zhoršil výhled ekonomiky

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli dopadům pandemie způsobné koronavirem dál zhoršil výhled vývoje globální ekonomiky. Na letošní rok počítá s propadem hrubého domácího produktu (HDP) o 4,9 procenta, uvedl dnes fond ve svém aktualizovaném výhledu. V dubnu čekal pokles o tři procenta a už tento propad by znamenal nejhlubší recesi globální ekonomiky za 90 let.

Pandemie nemoci covid-19 měla v první polovině roku na ekonomickou aktivitu mnohem horší dopad, než se čekalo. Fond předpokládá, že zotavení bude pomalejší, než se původně domníval.

Ve většině zemí fond čeká nižší spotřebu, zejména kvůli výraznějšímu narušení domácí ekonomické aktivity. Kromě slabší spotřeby se ale fond obává útlumu investic, protože firmy při vysoké nejistotě odkládají kapitálové výdaje. Zhoršení soukromé domácí poptávky částečně kompenzuje politická podpora.

Ekonomická aktivita by se měla začít zlepšovat v druhé polovině tohoto roku. V příštím roce by pak HDP měl celosvětově vzrůst o 5,4 procenta. To je o 0,4 procentního bodu méně, než uváděla dubnová předpověď. Spotřeba má příští rok postupně sílit a očekává se, že se zvýší také investice, i když zůstanou zatím relativně nízké.

Stejně jako v dubnovém výhledu MMF i tentokrát varoval, že v případě nejnovější prognózy existuje mnohem vyšší míra nejistoty, než je obvyklé, a to kvůli nejistému vývoji pandemie. Konečný vývoj bude záviset na hloubce poklesu ve druhém čtvrtletí, který ještě není znám, a na rozsahu a trvání šoku.

V letošním roce měnový fond poprvé očekává pokles ve všech regionech, i když jeho výše se bude v jednotlivých ekonomikách výrazně lišit. Záležet bude na vývoji pandemie, schopnosti zemí dostat pod kontrolu její šíření, dále na struktuře ekonomik a jejich závislosti na jednotlivých sektorech, zvláště na turistice a ropě, či na růstových trendech před krizí.

Rozvinuté země letos čeká podle aktualizovaného výhledu hospodářský pokles o osm procent místo původně uváděných 6,1 procenta. Stejným tempem se podle fondu sníží ekonomika Spojených států, zatímco HDP eurozóny se propadne o 10,2 procenta. Příští rok by rozvinuté země mohly vykázat růst o 4,8 procenta.

Ekonomika rozvíjejících se a rozvojových zemí letos v úhrnu patrně vykáže pokles o tři procenta, což je o dva procentní body hlubší propad, než s jakým počítal fond v dubnu. Na příští rok MMF očekává pro tyto země růst o 5,9 procenta.

Čínská ekonomika, která už je na cestě k oživení z prudkého propadu v prvním čtvrtletí, by měla letos vykázat růst o jedno procento. Částečně jí pomohou také stimulační opatření vlády. Indická ekonomika by ale měla o 4,5 procenta klesnout a prudký pokles čeká také dvě největší země Latinské Ameriky - Brazílii o 9,1 procenta a Mexiko o 10,5 procenta. V Mexiku se ještě nepodařilo dostat šíření nemoci pod kontrolu.

Výrazné snížení cen ropy spolu s pandemií pak způsobí hlubokou recesi v Rusku, kde MMF letos odhaduje hospodářský propad na 6,6 procenta, a v Saúdské Arábii, kde počítá s poklesem o 6,8 procenta.

Témata:  ekonomika MMF

Související

Aktuálně se děje

13. ledna 2026 18:19

6. ledna 2026 10:43

Pojištění na zimní dovolenou: Co musí krýt, jinak riskujete statisíce

Zima láká na hory, ale na svahu stačí okamžik nepozornosti a z drobného pádu je transport do nemocnice. K tomu přidejte náklady na zásah horské služby, případný vrtulník, pobyt doprovodu, tlumočení či návrat domů. Zimní počasí navíc zvyšuje riziko dopravního kolapsu, případně nemoci, kvůli níž je nutné dovolenou zrušit. Zrušená dovolená pak často znamená propadlé ubytování nebo třeba skipas. Než zaplatíte zájezd, vyplatí se z uvedených důvodů zvážit pojištění.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Andrej Babiš

Komentář

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.