Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mezinárodní měnový fond dál zhoršil výhled ekonomiky

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli dopadům pandemie způsobné koronavirem dál zhoršil výhled vývoje globální ekonomiky. Na letošní rok počítá s propadem hrubého domácího produktu (HDP) o 4,9 procenta, uvedl dnes fond ve svém aktualizovaném výhledu. V dubnu čekal pokles o tři procenta a už tento propad by znamenal nejhlubší recesi globální ekonomiky za 90 let.

Pandemie nemoci covid-19 měla v první polovině roku na ekonomickou aktivitu mnohem horší dopad, než se čekalo. Fond předpokládá, že zotavení bude pomalejší, než se původně domníval.

Ve většině zemí fond čeká nižší spotřebu, zejména kvůli výraznějšímu narušení domácí ekonomické aktivity. Kromě slabší spotřeby se ale fond obává útlumu investic, protože firmy při vysoké nejistotě odkládají kapitálové výdaje. Zhoršení soukromé domácí poptávky částečně kompenzuje politická podpora.

Ekonomická aktivita by se měla začít zlepšovat v druhé polovině tohoto roku. V příštím roce by pak HDP měl celosvětově vzrůst o 5,4 procenta. To je o 0,4 procentního bodu méně, než uváděla dubnová předpověď. Spotřeba má příští rok postupně sílit a očekává se, že se zvýší také investice, i když zůstanou zatím relativně nízké.

Stejně jako v dubnovém výhledu MMF i tentokrát varoval, že v případě nejnovější prognózy existuje mnohem vyšší míra nejistoty, než je obvyklé, a to kvůli nejistému vývoji pandemie. Konečný vývoj bude záviset na hloubce poklesu ve druhém čtvrtletí, který ještě není znám, a na rozsahu a trvání šoku.

V letošním roce měnový fond poprvé očekává pokles ve všech regionech, i když jeho výše se bude v jednotlivých ekonomikách výrazně lišit. Záležet bude na vývoji pandemie, schopnosti zemí dostat pod kontrolu její šíření, dále na struktuře ekonomik a jejich závislosti na jednotlivých sektorech, zvláště na turistice a ropě, či na růstových trendech před krizí.

Rozvinuté země letos čeká podle aktualizovaného výhledu hospodářský pokles o osm procent místo původně uváděných 6,1 procenta. Stejným tempem se podle fondu sníží ekonomika Spojených států, zatímco HDP eurozóny se propadne o 10,2 procenta. Příští rok by rozvinuté země mohly vykázat růst o 4,8 procenta.

Ekonomika rozvíjejících se a rozvojových zemí letos v úhrnu patrně vykáže pokles o tři procenta, což je o dva procentní body hlubší propad, než s jakým počítal fond v dubnu. Na příští rok MMF očekává pro tyto země růst o 5,9 procenta.

Čínská ekonomika, která už je na cestě k oživení z prudkého propadu v prvním čtvrtletí, by měla letos vykázat růst o jedno procento. Částečně jí pomohou také stimulační opatření vlády. Indická ekonomika by ale měla o 4,5 procenta klesnout a prudký pokles čeká také dvě největší země Latinské Ameriky - Brazílii o 9,1 procenta a Mexiko o 10,5 procenta. V Mexiku se ještě nepodařilo dostat šíření nemoci pod kontrolu.

Výrazné snížení cen ropy spolu s pandemií pak způsobí hlubokou recesi v Rusku, kde MMF letos odhaduje hospodářský propad na 6,6 procenta, a v Saúdské Arábii, kde počítá s poklesem o 6,8 procenta.

Témata:  ekonomika,  MMF

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.