Globální ekonomika letos kvůli viru klesne o šest procent

V případě, že se objeví druhá vlna pandemie, klesne světová ekonomika v letošním roce o 7,6 procenta. Následující rok by pak hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl pouze o 2,8 procenta.

"Na konci roku 2021 převýší pokles tržeb jakoukoli předchozí krizi za posledních 100 let mimo válečné roky. Bude to mít vážné a dlouhodobé důsledky pro lidi, firmy i vlády," uvedla hlavní ekonomka OECD Laurence Booneová v úvodu k aktualizovanému výhledu.

Vlády vyzvala, aby neváhaly půjčovat na podporu nízkopříjmových pracovníků a na investice. "Je nutná mimořádně uvolněná měnová politika i vyšší zadlužení u veřejných financí, obojí bude tolerováno po dobu nízké hospodářské aktivity a inflace i vysoké nezaměstnanosti," řekla.

Booneová zdůraznila, že potenciální druhá vlna pandemie zvyšuje nejistotu, proto není vhodná doba na podněcování obchodního napětí. Vlády by podle ní měly spolupracovat na vývoji vakcíny.

"Pokud se ale virus do konce roku začne znovu šířit, očekáváme na rok 2020 pokles HDP o 13,2 procenta," uvádí OECD k vyhlídkám české ekonomiky. V případě Slovenska by příchod druhé vlny pandemie nemoci covid-19 znamenal, že ekonomika vykáže propad o více než 11 procent. Co se míry nezaměstnanosti týče, letos ji OECD v Česku odhaduje na 3,5 procenta, příští rok na 3,8 procenta. Pro Slovensko čeká letos nezaměstnanost 9,6 procenta a příští rok její pokles na 9,2 procenta.

Prognóza vývoje nezaměstnanosti pro Českou republiku překvapila Lukáše Kovandu z Národní ekonomické rady vlády (NERV). "To je sice mírně horší nebo stejný odhad, než jaký uvádějí ministerstvo financí (3,3 procenta) a Česká národní banka (3,5 procenta), ale zase příznivější prognóza, než jakou má Evropská komise (pět procent) či Mezinárodní měnový fond (7,5 procenta)," napsal Kovanda ČTK.

Hospodářství Spojených států letos podle OECD čeká pokles o 7,3 procenta, zatímco příští rok by mohlo růst tempem 4,1 procenta. V případě druhé koronavirové vlny by propad největší světové ekonomiky letos dosáhl 8,5 procenta, zatímco příští rok by ekonomika vzrostla o 1,9 procenta.

V případě eurozóny OECD předpokládá letos hospodářský pokles o 9,1 procenta, po němž by měl následovat v dalším roce vzestup o 6,5 procenta. Pokud by však udeřila druhá vlna pandemie, hospodářství eurozóny by letos zaznamenalo propad o 11,5 procenta a příští rok by růst hrubého domácího produktu (HDP) činil o 3,5 procenta.

Nejhorší propad ze zemí, které OECD zohlednila, letos patrně čeká Británii, a to o 11,5 procenta. Příští rok by měla britská ekonomika vykázat růst o devět procent. Podle horšího scénáře, tedy zakusí-li svět druhou vlnu šíření koronaviru, letos britské hospodářství klesne o 14 procent a v roce příštím vzroste o pět procent.

Německo by mělo zajistit, že banky budou mít dostatek kapitálu, pokud v největší evropské ekonomice nastane vlna bankrotů, poznamenala ekonomka OECD Isabell Koskeová.

Témata:  ekonomika,  svět