Důchody porostou jen o pár stovek. Inflaci to ale pokryje
Důchody by mohly od příštího roku vzrůst o více než čtyři stovky. Řekl to hlavní ekonom společnosti Sirius Vít Hradil ve vysílání TV Nova.
Důchody by mohly od příštího roku vzrůst o více než čtyři stovky. Řekl to hlavní ekonom společnosti Sirius Vít Hradil ve vysílání TV Nova.
Premiér Petr Fiala oznámil, že vláda schválila návrh zákona obsahující reformu penzí. Tato reforma má za cíl udržet schodek rozpočtu na úrovni jednoho procenta HDP.
Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta.
Změnu systému musíme provést co nejdříve, jinak se naše děti férového důchodu nedočkají a ve stáří se budou muset postarat samy o sebe. Takový cíl má důchodová reforma, s níž přišlo MPSV. Konkrétní opatření jsme představili už na jaře. Nyní se posouváme do další fáze zavedení klíčových změn, které jsou součástí širší legislativy. Zítra bude předloha odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Její součástí je například navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití, ale i celá řada dalších významných kroků, které podpoří rodiny.
Několik let jsme si mysleli, že ohledně důchodového věku už máme jasno: 65 let. Jeden z nejvyšších na světě. S postupným přizpůsobováním se od předrevolučních 53 let (žena se dvěma dětmi), po novodobých 65 let. Ale nedávno vláda informovala, že posun na 65 let nebyl poslední. Dle prohlášení našich vrcholných představitelů je nutné věk odchodu do důchodu znovu navýšit. Tentokrát pružně, podle vývoje ukazatele střední délky života vypočítané vždy pro aktuální padesátníky. Jak vypadá změna věku odchodu do důchodu dle výpočtů ministerstva?
Zákonné důchodové změny značně znevýhodnily předčasné důchody přiznané od října. Rozdíl mezi řádným a předčasným důchodem se ještě více prohloubil. Jaký dopad bude toto opatření mít na pracovní trh a spoření na důchod?
Komentář Lukáše Kovandy: Nejlepší důchodový systém na světě má Nizozemsko. Vyplývá to z dnes zveřejněného, letošního hodnocení poradenské společnosti Mercer, která od roku 2009 každoročně sestavuje ukazatel kvality penzijních systémů ve vybraných zemích světa. V letošním hodnocení jich posuzuje dosud nejvíce, a to 47. Druhý nejlepší důchodový systém má v tomto žebříčku Island, jenž loni obsadil první místo, třetí je pak Dánsko. Uvedené tři země ještě společně s Izraelem jsou jedinými, které v hodnocení získávají nejlepší hodnocení, „A“.
Omezení slevy na manžela či manželku s nižšími příjmy by mohlo odradit lidi v předdůchodovém věku od pokračování v práci a vést k dalším dřívějším odchodům do důchodu.
Inflace v posledních třech letech v Česku nejvíce zasáhla důchodce, nejméně rodiny s dětmi. Rozdíly jsou ale malé. Rozdílné dopady jsou způsobené různou mírou zdražování u různých typů zboží a služeb a také různým podílem výdajů na jednotlivé typy zboží a služeb u jednotlivých skupin obyvatel.
Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) dnes předali sněmovnímu petičnímu výboru petici proti zvyšování důchodového věku na 68 let a za dřívější odchod do penze zaměstnanců v náročných profesích. Podle předsedy výboru Tomia Okamury (SPD) má 81.801 podpisů. Na tiskové konferenci uvedl, že veřejné slyšení k petici ve Sněmovně by se mohlo uskutečnit 6. června odpoledne, dnes ještě k věci výbor zasedne.
Podpora práce v důchodovém věku by se mohla od července příštího roku změnit. Místo mírného navyšování penze by se seniorům a seniorkám mohly odpustit sociální odvody. Zůstalo by jim tak 6,5 procenta peněz ze základu výdělku. Obdobně by se odvodová sazba snížila i živnostníkům.
Projednání nižší mimořádné valorizace důchodů ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze je oprávněné, protože státu hrozí velké hospodářské škody. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neobává se, že by kvůli využití stavu legislativní nouze mohl zákon zrušit Ústavní soud. Vláda podle něj nepřipravuje náhradní způsoby, jak by v takovém případě valorizaci snížila.
Dnešní padesátníci by měli jít do důchodu v 66 letech. Čtyřicátníci mají mít nárok na důchod v 67 letech a lidé staří 34 let a méně by měli jít do penze v 68 letech. Zjistila to Česká televize z materiálu ministerstva práce a sociálních věcí dohodnutého na koaliční radě minulý týden. Podle mluvčího vlády Václava Smolky ale vládní koalice ještě změnu neschválila, jde jen o jeden z návrhů ekonomů. Na svém twitteru dnes uvedl, že informace, které dnes zveřejnila ČT, jsou nesprávně prezentovány. Nyní je věk pro odchod do penze pro muže a bezdětné ženy 64 let.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze by se mohly kvůli inflaci v červnu znovu mimořádně zvýšit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes ČTK sdělil, že podmínky pro valorizaci se naplnily. Podrobnosti o případné částce a podobě přidání by jeho úřad měl mít příští týden. Penzi od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo na konci minulého roku přes 2,84 milionu lidí, z nich 2,37 milionu mělo důchod starobní. Průměrná starobní penze v lednu činila podle ministerstva 19.438 korun. Své důchodové systémy mají pak i resorty vnitra, obrany a spravedlnosti.
Komentář Lukáše Kovandy: Starobní důchodci na tom budou v letošním roce, 2023, lépe než drtivá většina pracujících, ostatně jako loni.. Alespoň tedy z toho hlediska, jak se nárůstem svých příjmů popasují s rapidní inflací.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko, Maďarsko. Dvě země EU a Visegrádské čtyřky, které jsou podle nedávné studie japonského finančního domu Nomura zvláště – a mimořádně, i ve světovém měřítku – ohroženy měnovou krizí. Tedy dramatickým propadem kupní síly měny, a nakonec tudíž i životní úrovně jako takové.
Komentář Lukáše Kovandy: Růst inflačně očištěného průměrného starobního důchodu letos historicky rekordně překoná růst průměrné hrubé mzdy, rovněž v očištění o inflaci. Rozdíl pravděpodobně dosáhne úrovně 14 procentních bodů.
Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se ode dneška kvůli vysoké inflaci mimořádně zvyšují. Zásluhová část penzí roste všem příjemcům o 8,2 procenta. Průměrný starobní důchod se tak zvedá o 1017 korun. Růst penzí upravuje nařízení vlády, které je ode dneška účinné. Na toto mimořádné přidání vydá státní rozpočet letos zhruba 21 miliard korun.
Kvůli vysoké inflaci se od září znovu mimořádně zvednou důchody. Zásluhový procentní díl penze by měl vzrůst o 5,2 procenta. Starobní důchod by se tak měl zvýšit zhruba o 700 korun. Na twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Mimořádná valorizace bude po běžném lednovém přidání kvůli prudkému zdražování letos už podruhé. Výdaje z rozpočtu by měly podle ministra činit osm miliard korun. Poprvé se penze kvůli růstu cen zvednou už od června.
Až 889.000 seniorů v Česku nežije důstojný život a potýká se s příjmovou chudobou a související rezignací na život. Vyplývá to z průzkumu k projektu Neviditelní, za nímž stojí společnost Provident Financial, Spotřebitelské fórum a Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Cílem projektu je upozornit na problémy "neviditelných" lidí, kteří žijí na hranici chudoby, uvedla manažerka projektu Neviditelní Kateřina Jarošová. V Česku žije asi 2,1 milionu lidí v důchodovém věku.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace v Česku je nyní nejvýraznější od 90. let. Další impuls dostává v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Sčítají“ se tak efekty pandemické inflace, která už sama o sobě byla citelná, a právě inflace válečné, která se převážně ještě teprve projeví. Výsledkem bude nečekaně silná dynamika růstu inflačního ukazatele, na jehož základě se ze zákona důchody valorizují.
Mnoho seniorů v dnešní době i při důchodu nadále pracuje nebo podniká. V tomto případě si mohou požádat o přepočet, a zvýšit si tak důchod. Kdy a za jak dlouhé období to lze udělat? dTest přináší sadu užitečných informací k tomuto tématu.
Paní Marie z Třebíče byla 12 let klientkou Bohemia Energy. Když společnost v polovině října ukončila činnost, noví dodavatelé jí vyměřili zálohy na plyn a elektrickou energii na takřka 18.000 měsíčně. Jednáním se jí podařilo zálohy na plyn snížit na necelých 13.000 měsíčně. Za elektřinu musí měsíčně zaplatit 1800 korun. Sotva na to stačí její starobní a vdovský důchod. ČTK řekla, že bude žít z úspor, případně jí bude muset vypomoci dcera.
2. května 2024 18:59
2. května 2024 18:14
2. května 2024 17:23
2. května 2024 14:43
2. května 2024 13:08
2. května 2024 12:49
2. května 2024 12:18
2. května 2024 9:55
1. května 2024 21:54
1. května 2024 21:18
1. května 2024 16:08
1. května 2024 15:37
1. května 2024 15:25
1. května 2024 15:10
1. května 2024 14:30
1. května 2024 14:22
Důchody by mohly od příštího roku vzrůst o více než čtyři stovky. Řekl to hlavní ekonom společnosti Sirius Vít Hradil ve vysílání TV Nova.
Zdroj: Radovan Majer